Nahoru a dolů. Jako po divoké horské dráze smýká fotbalová Sparta už nějaký čas emocemi svých fanoušků. Sotva vyletí vzhůru k nebesům, k mistrovským titulům a Lize mistrů, už se chvíli nato řítí v protisměru, do propasti zklamání a zmaru.
Krize, v níž se Sparta v říjnu a listopadu ocitla, byla až děsivě dlouhá a hluboká. Lev triumfátor se tehdy zčistajasna proměnil v ustrašenou šedou myšku.
Na jaře se pak Sparta prezentovala jako tým, který postupně znovu nachází půdu pod nohama. A co je důležité: sbírá přitom vítězství.
Když přišel i úspěch v derby se Slavií, začaly Letnou dokonce opět cloumat mocné vibrace spojené s pocitem, že král džungle je tu zpět v plné síle. A jakkoli v této sezoně už titul takřka jistě ztratil, nepohrdne v ní teď vzhledem k situaci výjimečně ani stříbrem. A napřesrok už se mu pyšná hříva dozajista zase pozlatí.
Jenže než se stačíte náležitě pokochat sami sebou, zaskočí vás porážka v Liberci. A na tu pak po reprezentační pauze volně naváže a všechno výrazně zintenzivní facka v podobě fotbalového školení od Viktorie Plzeň.
Ačkoli šla Sparta v zápase brzy do vedení a také zkraje druhé půle to vypadalo, že se vyrovnáním na 2:2 ještě může znovu dostat do tempa a do zápasu, nestalo se to. A stát se to teď v neděli ani nemohlo, protože Viktoria zápas naprosto opanovala.
Stačilo jí k tomu využívat sparťanských chyb, nedostatků, nedorazů, zmatků či polovičatostí. A to i při zcela základních činnostech, jako jsou zakládání útoku, správné rozmístění bránících hráčů v pokutovém území, (ne)navazování hráče soupeře v náběhu. A tak dále, a tak podobně.
Adam Hložek téměř celý rok promarodil a před posledním nominačním řezem byl jedním z hráčů, které potřeboval trenér Miroslav Koubek vidět v zápase. Proti Kosovu mu na odpověď stačil poločas: připravil první gól, druhý sám dal a po výhře 2:1 mohl balit kufry na mistrovství světa.
Česko má na fotbalovém mistrovství světa víc než dvoutřetinovou pravděpodobnost postupu ze skupiny, vyšší než Švédsko či Skotsko, spočítala americká banka. Vyřadit jej má Belgie.
PSG dlouhé roky sázelo na hvězdný lesk, ale Ligu mistrů ne a ne vyhrát. Až Luis Enrique po odchodu Mbappého přestavěl Paříž na skutečný tým. Teď má PSG za sebou druhý triumf v řadě a patří mezi evropskou elitu, která dokázala vládnout opakovaně.
Staňte se předplatiteli Football Clubu a odemkněte si všechny prémiové texty!
