Leváci tvoří přibližně desetinu světové populace a dá se předpokládat, že zhruba stejné zastoupení mají i ve fotbale. Proto bývá raritní, když se jich v některých týmech sejde víc najednou na podobných pozicích. U nás jsme se s takovým příkladem setkali u Sparty, ve které se v posledních třech letech vystřídali hned čtyři leváci schopní hrát na stoperu. Byli jimi David Lischka, Dávid Hancko, Ladislav Krejčí mladší a Jaroslav Zelený. Je to problém?
Existuje víc důvodů, proč nemít dva levonohé stopery. Leváci jsou obecně víc levonozí, než jsou praváci pravonozí. Leváci jsou často díky své vzácnosti ceněni a dostávají po celou dobu fotbalové výchovy víc volnosti. Když je nikdo nevede ke hře oběma nohama, tak se tím jejich postavení ve hře přirozeně uzavírá, neboť prakticky každý míč přijímají stejnou nohou, což jim dává menší manévrovací prostor. Naopak praváci jsou obvykle nuceni se učit hrát oběma nohama, mohou nastupovat i na postech vhodných spíše pro leváky (levý obránce) a jsou tím vedeni k postavení o dost otevřenějšímu.
Když potřebujete, aby padaly góly, dá se tomu pomoct. V praxi to pak může vypadat třeba jako na tomto záběru z divize.
Fotbalový národ spoléhá na strategický um lišáka Koubka. Co by mohly být největší zbraně nového trenéra české reprezentace, rozebírají analytici Vojtěch Mrklas a Tomáš Daníček.
Země čtyř titulů mistrů světa znovu hraje o všechno. Itálie jde po velkých prohrách s Norskem do baráže o MS 2026, kde ji nestraší soupeř, ale vlastní vzpomínky.
Staňte se předplatiteli Football Clubu a odemkněte si všechny prémiové texty!
