Leváci tvoří přibližně desetinu světové populace a dá se předpokládat, že zhruba stejné zastoupení mají i ve fotbale. Proto bývá raritní, když se jich v některých týmech sejde víc najednou na podobných pozicích. U nás jsme se s takovým příkladem setkali u Sparty, ve které se v posledních třech letech vystřídali hned čtyři leváci schopní hrát na stoperu. Byli jimi David Lischka, Dávid Hancko, Ladislav Krejčí mladší a Jaroslav Zelený. Je to problém?
Existuje víc důvodů, proč nemít dva levonohé stopery. Leváci jsou obecně víc levonozí, než jsou praváci pravonozí. Leváci jsou často díky své vzácnosti ceněni a dostávají po celou dobu fotbalové výchovy víc volnosti. Když je nikdo nevede ke hře oběma nohama, tak se tím jejich postavení ve hře přirozeně uzavírá, neboť prakticky každý míč přijímají stejnou nohou, což jim dává menší manévrovací prostor. Naopak praváci jsou obvykle nuceni se učit hrát oběma nohama, mohou nastupovat i na postech vhodných spíše pro leváky (levý obránce) a jsou tím vedeni k postavení o dost otevřenějšímu.
Baník zvítězil na hřišti Sparty 2:0 a postoupil mezi nejlepší osmičku v poháru. Pražané měli drtivou převahu, ale neproměnili jedinou šanci. Hrdinou hostů se stal brankář Viktor Budínský. O vítězství Ostravanů rozhodli Filip Kubala a Rhodri Smith.
Bylo mu pouhých třicet let, měl manželku a malého syna. Kladenský fotbalista Antonín Brynda nastoupil v květnu 1955 k ligovému zápasu proti Spartě. Z utkání si ale odnesl těžké zranění hlavy, kterému po několika týdnech podlehl. Jedna z nejtragičtějších událostí historie českého ligového fotbalu následně téměř zmizela z veřejného povědomí.
Projděte si kompletní fotbalový TV program na středu a další dny tohoto pracovního týdne.
Staňte se předplatiteli Football Clubu a odemkněte si všechny prémiové texty!
