Mia San Mia. V bavorském dialektu My jsme my, lépe řečeno Jsme, jací jsme. Na první pohled vágní slogan, který v případě mnichovského Bayernu ale dává dokonalý smysl.
Svět německého velkoklubu je specifický, svojský. A není pro každého. Například evidentně nebude pro Juliana Nagelsmanna, jehož mise na prestižní adrese skončila už po roce a půl. Kariéra trenérského zázraku tak zaznamenala první výraznější škraloup.
Ale jen do určité míry. Jedním dechem je třeba dodat, že primárním důvodem koučova konce rozhodně nejsou sportovní výsledky. Čtvrtfinále Ligy mistrů i německého poháru, v lize ztráta jednoho bodu na první místo, vzájemný zápas s vedoucím Dortmundem za rohem. Tahle sezona klidně může skončit treblem.
Dle mnoha expertů i fanoušků šlo o neuvážený, možná až šílený krok. Zbavíte se trenéra s největším potenciálem za dlouhé roky v situaci, kdy ještě nic reálně nepokazil. Zní to zvláštně. Zároveň je ale nutné vyseknout vedení Bayernu za tenhle krok poklonu. Ze dvou důvodů.
I přes obrovskou chybu Jakuba Surovčíka vyhrála Sparta na hřišti Artisu 2:1 a postoupila do čtvrtfinále českého poháru.
Nejvyšší fotbalová soutěž v Česku chce o víkendu akcentovat u nás často přehlížené, ale stále aktuálnější téma – udržitelnost a odpovědnost za životní prostředí. A právě i svět fotbalu by k tomu měl co říct a přispět, takové je alespoň poselství projektu Sport bez odpadu, který za víkendovou iniciativou stojí.
Sezona 1985/86 začala nenápadně, ale skončila jedním z největších překvapení ligových dějin. Vítkovice porazily favority, získaly titul a i v Evropě zanechaly stopu, která stojí za připomenutí. Tohle je jejich příběh i s hlasy přímých účastníků.
Staňte se předplatiteli Football Clubu a odemkněte si všechny prémiové texty!
