Mia San Mia. V bavorském dialektu My jsme my, lépe řečeno Jsme, jací jsme. Na první pohled vágní slogan, který v případě mnichovského Bayernu ale dává dokonalý smysl.
Svět německého velkoklubu je specifický, svojský. A není pro každého. Například evidentně nebude pro Juliana Nagelsmanna, jehož mise na prestižní adrese skončila už po roce a půl. Kariéra trenérského zázraku tak zaznamenala první výraznější škraloup.
Ale jen do určité míry. Jedním dechem je třeba dodat, že primárním důvodem koučova konce rozhodně nejsou sportovní výsledky. Čtvrtfinále Ligy mistrů i německého poháru, v lize ztráta jednoho bodu na první místo, vzájemný zápas s vedoucím Dortmundem za rohem. Tahle sezona klidně může skončit treblem.
Dle mnoha expertů i fanoušků šlo o neuvážený, možná až šílený krok. Zbavíte se trenéra s největším potenciálem za dlouhé roky v situaci, kdy ještě nic reálně nepokazil. Zní to zvláštně. Zároveň je ale nutné vyseknout vedení Bayernu za tenhle krok poklonu. Ze dvou důvodů.
Tenhle pád zatím nemá dno. Loni třetí Baník je po prohře na Slovácku poslední a záchranu už nemá ve svých rukách. Projdeme si, co se musí stát, aby nesestoupil do druhé ligy.
Pětice český fotbalistů nedávno vyhrála s Górnikem Zabrze polský pohár. Týmu vládne na hřišti i v kanceláři Lukas Podolski. Vypravili jsme se do Polska prozkoumat vzestup tradičního giganta z hornického regionu.
Jens Askou měl dát Spartě řád v obraně. Jenže když se jí na podzim 2024 defenziva rozsypala a s ní i výsledky, stal se jednou z tváří nepovedené části sezony. Teď dánský kouč vede Motherwell k jedné z nejlepších sezon posledních let a ve Skotsku se o něm mluví jako o kandidátovi na trenéra roku.
Staňte se předplatiteli Football Clubu a odemkněte si všechny prémiové texty!
