Mia San Mia. V bavorském dialektu My jsme my, lépe řečeno Jsme, jací jsme. Na první pohled vágní slogan, který v případě mnichovského Bayernu ale dává dokonalý smysl.
Svět německého velkoklubu je specifický, svojský. A není pro každého. Například evidentně nebude pro Juliana Nagelsmanna, jehož mise na prestižní adrese skončila už po roce a půl. Kariéra trenérského zázraku tak zaznamenala první výraznější škraloup.
Ale jen do určité míry. Jedním dechem je třeba dodat, že primárním důvodem koučova konce rozhodně nejsou sportovní výsledky. Čtvrtfinále Ligy mistrů i německého poháru, v lize ztráta jednoho bodu na první místo, vzájemný zápas s vedoucím Dortmundem za rohem. Tahle sezona klidně může skončit treblem.
Dle mnoha expertů i fanoušků šlo o neuvážený, možná až šílený krok. Zbavíte se trenéra s největším potenciálem za dlouhé roky v situaci, kdy ještě nic reálně nepokazil. Zní to zvláštně. Zároveň je ale nutné vyseknout vedení Bayernu za tenhle krok poklonu. Ze dvou důvodů.
V třetiligovém Alavésu vydržel jedenáct zápasů. U španělských mládežnických výběrů pak Luis de la Fuente vychoval hráče, se kterými dobyl Evropu i svět. Španělsku vrátil nebezpečná křídla a na mistrovství světa ukázal, že jeho tým umí vyhrávat i jinak.
Projděte si fotbalový TV program na čtvrtek i další dny tohoto týdne.
Ryanovi Naderimu stačil jediný zápas za české áčko, aby mu padla možnost hrát za Bulharsko nebo Německo. Idrisi Hopimu by přitom ani dva listopadové starty za Česko samy o sobě cestu k chorvatské reprezentaci nezavřely. Jak je to možné? Rozhoduje druh zápasu, věk hráče i počet startů.
Staňte se předplatiteli Football Clubu a odemkněte si všechny prémiové texty!
