Když loni v únoru začala ruská invaze na Ukrajinu, z pohledu fotbalu měla pozoruhodnou symboliku.
Agresorem byl stát, který v roce 2018 dokonale naplnil definici sportswashingu. Jako pořadatel mistrovství světa se snažil přesvědčit zbytek planety, že Rusko je cool země, která dávno nemá nic společného s někdejší agresivní říší zla a totalitní praxí. Ochotně (a někdy i za peníze) mu v tom pomáhaly také bývalé hvězdy, jako třeba Peter Schmeichel nebo Lothar Matthäus. Při losu turnaje si ruský prezident Vladimir Putin stihl udělat i fotky s Pelém a Maradonou.
Obětí se stala země, která příklonnost k Západu prokázala i tím, že o deset let dřív společně s Polskem pořádala fotbalové Euro. Finále se hrálo v Kyjevě, další zápasy na Ukrajině hostily Lvov, Charkov a Doněck. Poslední jmenované město je už dlouho pod kontrolou separatistů, ostatní za poslední víc než rok mnohokrát čelila masivnímu ostřelování ruskou armádou.
Tohle je poklad z archivu. Ukážeme vám zapomenutý klenot, kterým si Janov v roce 1992 ve čtvrtfinále Poháru UEFA pomohl přes Liverpool. A zavzpomínáme na devadesátkový fotbal.
Už od letního mistrovství světa a pak od startu příští sezony do fotbalu vstoupí další pravidlové změny, které chtějí bojovat se zdržováním a za víc odehraného čistého času. A VAR dostane víc prostoru.
Trenér, který si tajně natáčel fotbalistky ve sprchách, má zákaz trénování zatím jen v Česku a na pět let. Hráčská asociace chce celosvětový doživotní zákaz.
Staňte se předplatiteli Football Clubu a odemkněte si všechny prémiové texty!



