Když loni v únoru začala ruská invaze na Ukrajinu, z pohledu fotbalu měla pozoruhodnou symboliku.
Agresorem byl stát, který v roce 2018 dokonale naplnil definici sportswashingu. Jako pořadatel mistrovství světa se snažil přesvědčit zbytek planety, že Rusko je cool země, která dávno nemá nic společného s někdejší agresivní říší zla a totalitní praxí. Ochotně (a někdy i za peníze) mu v tom pomáhaly také bývalé hvězdy, jako třeba Peter Schmeichel nebo Lothar Matthäus. Při losu turnaje si ruský prezident Vladimir Putin stihl udělat i fotky s Pelém a Maradonou.
Obětí se stala země, která příklonnost k Západu prokázala i tím, že o deset let dřív společně s Polskem pořádala fotbalové Euro. Finále se hrálo v Kyjevě, další zápasy na Ukrajině hostily Lvov, Charkov a Doněck. Poslední jmenované město je už dlouho pod kontrolou separatistů, ostatní za poslední víc než rok mnohokrát čelila masivnímu ostřelování ruskou armádou.
Bylo mu pouhých třicet let, měl manželku a malého syna. Kladenský fotbalista Antonín Brynda nastoupil v květnu 1955 k ligovému zápasu proti Spartě. Z utkání si ale odnesl těžké zranění hlavy, kterému po několika týdnech podlehl. Jedna z nejtragičtějších událostí historie českého ligového fotbalu následně téměř zmizela z veřejného povědomí.
Projděte si kompletní fotbalový TV program na středu a další dny tohoto pracovního týdne.
Sparťanský útočník Jonatan Brunes konečně potvrdil pověst kanonýra a čtyřmi góly sestřelil Slovácko. Co o dosavadním působení šestadvacetiletého Nora v Česku říkají data a statistiky? Detailně rozebíráme také to, jestli se v české lize vyplatí hrát technický fotbal, nebo je lepší spoléhat na pragmatismus. A v samotném závěru se zaměříme na vycházející kometu z Nigérie, která válí na východě Čech.
Staňte se předplatiteli Football Clubu a odemkněte si všechny prémiové texty!
