Když loni v únoru začala ruská invaze na Ukrajinu, z pohledu fotbalu měla pozoruhodnou symboliku.
Agresorem byl stát, který v roce 2018 dokonale naplnil definici sportswashingu. Jako pořadatel mistrovství světa se snažil přesvědčit zbytek planety, že Rusko je cool země, která dávno nemá nic společného s někdejší agresivní říší zla a totalitní praxí. Ochotně (a někdy i za peníze) mu v tom pomáhaly také bývalé hvězdy, jako třeba Peter Schmeichel nebo Lothar Matthäus. Při losu turnaje si ruský prezident Vladimir Putin stihl udělat i fotky s Pelém a Maradonou.
Obětí se stala země, která příklonnost k Západu prokázala i tím, že o deset let dřív společně s Polskem pořádala fotbalové Euro. Finále se hrálo v Kyjevě, další zápasy na Ukrajině hostily Lvov, Charkov a Doněck. Poslední jmenované město je už dlouho pod kontrolou separatistů, ostatní za poslední víc než rok mnohokrát čelila masivnímu ostřelování ruskou armádou.
Měli by jít rázně za prvním anglickým titulem po 22 letech. Místo toho Kanonýři v roce 2026 klopýtají. Naposledy ve středu večer darovali soupeři vyrovnávací gól a přišli o důležité body.
Slávistický podcastový speciál Football Clubu rozebírá zjednodušování hry sešívaných, pozici trenéra Trpišovského, hráčský kádr s výhledem na další velké prodeje do Evropy, situaci odchovanců i výhled na větší konkurenceschopnost v Evropě.
Ve fotbalovém zákulisí se diskutuje o možném rozšíření Chance ligy na 18 týmů. Teď se tahle debata ve formě spekulací dostala na veřejnost a ukázala na Artis, jako údajného původce myšlenky. Brněnský klub se ale důrazně ohradil.
Staňte se předplatiteli Football Clubu a odemkněte si všechny prémiové texty!



