Sezona je u konce. Trofeje jsou rozdány, hráči (s výjimkou těch, které v tomto týdnu čeká boj o ligovou příslušnost v baráži) vyrážejí na dovolenou. Aktivita fotbalových klubů se ale nemusí nutně soustředit jen na dění na trávníku. Přesah fotbalu mimo hranice sportu je evidentní. Je to zábava, byznys, ale taky oblast s velkou společenskou odpovědností.
Fotbal dokáže pomáhat, a to v mnoha směrech. Zároveň je tuto činnost dobré řešit komplexně a dlouhodobě, aby byl její efekt co největší a vše nekončilo jen u několika náhodně vybraných dobročinných sbírek. U nás je tento přístup zatím ještě v plenkách, ale objevují se první vlaštovky, které míří správným směrem.
„Udržitelnost obecně ještě pro české fotbalové kluby není tak velkým tématem, jako je třeba pro velké firmy v Česku. Ačkoli se řada klubů doposud věnovala tradičně spíše charitě a filantropii, je skvělé poslední dobou sledovat, že u nich stále víc rezonuje téma udržitelnosti v širším celospolečenském kontextu. Že si začínají uvědomovat sílu, kterou fotbal nabízí, a to měnit svět k lepšímu a pozitivně k tomu motivovat i společnost,“ říká Lucie Mádlová, zakladatelka a výkonná ředitelka Asociace společenské odpovědnosti.
Pierre Littbarski hrál tři finále mistrovství světa za sebou. To poslední, vítězné, ale málem nestihl. Ve čtvrtfinále italského šampionátu v roce 1990 ho zranil Jozef Chovanec. Německý driblér pak celou noc léčil koleno, mlčel před trenérem Franzem Beckenbauerem a do finále šel i s poškozeným vazem.
Na trávník během MS 2026 vyběhnou také Bafana Bafana, El Tri nebo třeba Socceroos. Poznáte, které přezdívky patří kterým reprezentacím?
Ještě v zimě byl pro většinu fotbalového Česka neznámým jménem ze sparťanské akademie. Teď má Hugo Sochůrek čerstvých osmnáct let, reprezentační rekord a místo na mistrovství světa. Příběh jeho jara je prudký, skoro neuvěřitelný. Ale podle lidí ze Sparty a národního týmu ne náhodný.
Staňte se předplatiteli Football Clubu a odemkněte si všechny prémiové texty!
