Sezona je u konce. Trofeje jsou rozdány, hráči (s výjimkou těch, které v tomto týdnu čeká boj o ligovou příslušnost v baráži) vyrážejí na dovolenou. Aktivita fotbalových klubů se ale nemusí nutně soustředit jen na dění na trávníku. Přesah fotbalu mimo hranice sportu je evidentní. Je to zábava, byznys, ale taky oblast s velkou společenskou odpovědností.
Fotbal dokáže pomáhat, a to v mnoha směrech. Zároveň je tuto činnost dobré řešit komplexně a dlouhodobě, aby byl její efekt co největší a vše nekončilo jen u několika náhodně vybraných dobročinných sbírek. U nás je tento přístup zatím ještě v plenkách, ale objevují se první vlaštovky, které míří správným směrem.
„Udržitelnost obecně ještě pro české fotbalové kluby není tak velkým tématem, jako je třeba pro velké firmy v Česku. Ačkoli se řada klubů doposud věnovala tradičně spíše charitě a filantropii, je skvělé poslední dobou sledovat, že u nich stále víc rezonuje téma udržitelnosti v širším celospolečenském kontextu. Že si začínají uvědomovat sílu, kterou fotbal nabízí, a to měnit svět k lepšímu a pozitivně k tomu motivovat i společnost,“ říká Lucie Mádlová, zakladatelka a výkonná ředitelka Asociace společenské odpovědnosti.
Jižní Korea, první soupeř Česka na MS 2026, došla v roce 2002 na domácím turnaji překvapivě až do semifinále. Vedl ji tehdy Guus Hiddink. Tajemství své práce nám dnes 79letý Nizozemec detailně popsal ve velkém rozhovoru, který je součástí FC knihy. Jako ochutnávku pro vás tady na webu máme část, kde popisuje právě korejské dobrodružství.
Pierre Littbarski hrál tři finále mistrovství světa za sebou. To poslední, vítězné, ale málem nestihl. Ve čtvrtfinále italského šampionátu v roce 1990 ho zranil Jozef Chovanec. Německý driblér pak celou noc léčil koleno, mlčel před trenérem Franzem Beckenbauerem a do finále šel i s poškozeným vazem.
Na trávník během MS 2026 vyběhnou také Bafana Bafana, El Tri nebo třeba Socceroos. Poznáte, které přezdívky patří kterým reprezentacím?
Staňte se předplatiteli Football Clubu a odemkněte si všechny prémiové texty!
