Sparta byla ve středu proti Salcburku v Lize mistrů výborná. Jedním slovem – fantazie! Je skvělé, jak sebevědomě se může český tým prezentovat na mezinárodní úrovni v nejprestižnější klubové soutěži. Fanoušci si snad nic lepšího ani nemohli přát.
Tým předváděl na hřišti přesně to, co potřeboval. Bylo vidět, jak dobře je takticky připravený. Že ví v každé situaci, co má hrát. A když se k tomu přidaly individuální schopnosti jednotlivých fotbalistů, byla radost na to pohledět. Opravdu se moc těším na říjnové derby v Edenu. Zajímá mě, jak k tomu Sparta i Slavia přistoupí. Je totiž velká šance, že bychom si po delší době mohli užít parádní fotbal.
Ale zpět k hráčům Sparty. Přiznám se, že totálně miluju hru Filipa Panáka. Jeho přehled, průnikovky, výběr prostoru a vše, co si před dotírajícími útočníky soupeře dovolí. Za mě je to Pan fotbalista. A po tom všem, čím si zdravotně musel před lety projít, je to prostě frajer. Vlastně je velká škoda, že ho nevidíme i v reprezentaci.
Betano je hlavním partnerem sekcí 100letá, Dobýváme Evropu, Sázkařský koutek a Sparta.
Teď ale méně příjemné téma. Aspoň pro český fotbal. Kolik podobných hráčů z Česka, jako je Filip Panák, teď Sparta ve svém kádru má? Proti Salcburku hráli v základní sestavě ještě Vitík, Zelený a Wiesner. Poctiví dříči, ale žádní kreativci, díky kterým by lidi chodili do ochozů na stadiony.
Myslím, že všichni v republice teď obdivují hru Sparty. Ale především hráčů, jako jsou Birmančević, Laci, Haraslín, Kairinen nebo Preciado. Na ty chodíme. Jejich hru si užíváme. Oni nás baví. Když si ale položíte otázku, jaký český hráč ve Spartě by mohl na jejich postech nastoupit, napadá vás někdo? Mě tedy ne. A to je smutné.
Jasně, Sparta se vydala zahraniční cestou a já jí to vůbec nevyčítám. Brian Priske i Lars Friis jsou skvělí trenéři a cizinci, které do klubu zapracovali, přinesli něco, co tu zkrátka chybělo. A co jsme si nebyli schopní z vlastních zdrojů opatřit. Bez této internacionalizace nemůže klub ze střední nebo východní Evropy na vrcholové mezinárodní úrovni obstát.
Zároveň platí, že jen samotní cizinci nic neznamenají. Vzpomeňte si na Stramaccioniho éru… Jde o to, jak s nimi pracujete. A jaké typy lidí si přivádíte. V tom zaslouží velkou pochvalu současný management Sparty v čele s Tomášem Rosickým a Tomášem Sivokem.
Ale zpátky k jádru pudla. Kdybychom měli v Česku kreativní hráče, po kterých by Sparta a Slavia dokázaly sáhnout a v dohledné době je zapracovat tak, aby byli platní v evropských pohárech, tak by to oba kluby udělaly. Jenže ono to tak není.
Psala jsem to už v jednom komentáři během Eura. Mrzí mě, že nedokážeme vychovávat takové fotbalisty, kteří by bavili svými výkony a parádičkami diváky. Bohužel není náhoda, že se fotbalově nedaří ani mládežnickým reprezentacím. A že tu mezi výběry mladíků a seniorským áčkem není viditelná koncepční návaznost. Snad se nad tím ve vedení českého fotbalu někdo zamyslí.
Pavel Šulc v dresu Lyonu zapsal další důvod, proč se o něm bude ve fotbalové Evropě mluvit. Podívejte se na jeho nejnovější gól.
Pokud někdo dává Česku naději, že by v baráži o MS mohl mít formu jako hrom, je to Pavel Šulc. Prohlédněte si jeho další parádu ve francouzské lize.
Na den přesně před čtvrtstoletím přestoupil brazilský míčový kouzelník Ronaldinho do PSG. Zbytek už je historie. A hodně povedená. Prohlédněte si nejlepší kousky a první trefy tohoto fotbalového baviče v dresu pařížského velkoklubu.
