S jakými prioritami přicházíte na pozici CEO Slavie Praha?
Bezprostředně je to stabilizace managementu, zlepšení prostředí pro fanoušky ve všech směrech a vytváření takových podmínek pro A-tým, aby nám výsledky na hřišti i dál zajišťovaly evropské poháry. Z dlouhodobého hlediska je mým jednoznačným cílem maximální posílení naší infrastruktury, například tréninkových ploch.
A do čeho se chcete pustit hned? Jaké jsou vaše krátkodobé cíle, například v horizontu jednoho roku? Když si spolu budeme povídat na konci příští sezony, jaká práce by už za vámi měla být vidět?
Věřím, že budou dokončeny plánované rekonstrukce stávajícího zázemí mládeže, některých VIP prostor a naši příznivci se budou moci těšit ze zlepšeného servisu v podobě mobilní aplikace nebo atraktivního zápasového programu. Zásadní ale samozřejmě bude i to, že v horizontu jednoho roku bude Slavia i nadále mezinárodně respektovaným klubem, který je kandidátem na titul a kterému se povedlo přihrát další zásadní body do českého koeficientu.
Příští sezona je v tomto kontextu velmi důležitá, protože od ročníku 2024/2025 se mění model evropských pohárů. Zaprvé se rozšiřuje počet klubů, které se soutěží účastní, a tedy je i větší naděje probojovat se i třeba do Ligy Mistrů, zároveň se vracíme k počtu pěti českých klubů v UEFA soutěžích s lepší výchozí pozicí v kvalifikaci.
A co dlouhodobé vize? Jaké jsou vaše osobní cíle?
K posunutí klubu na vyšší úroveň jednoznačně chybí moderní tréninkové centrum – akademie. Na podobné stavby už se nejezdíte dívat na západ, ale rostou všude kolem nás. Při cestách po evropských pohárech to pochopíte velice rychle. Abychom byli jako klub konkurenceschopní, musíme takovou akademii mít. Přestupní trh se vyvíjí tak, že bude čím dál složitější získat kvalitního hráče ze zahraničí. Zjednodušeně řečeno, co si nevychováme, to nebudeme mít.
Mění se něco s vaším příchodem na stávající dlouhodobé koncepci klubu?
Pokud jde o sportovní stránku věci, Slavia má koncepci nastavenou dlouhodobě. Průběžně se ji snažíme rozvíjet a zdokonalovat. Zásadní změnu směru teď neočekávám.
Na kolik let má vlastně smysl dlouhodobě plánovat v tak turbulentním prostředí jako je to fotbalové?
Nemyslím, že by turbulentnost fotbalového prostředí bránila dlouhodobému plánování. Naopak si myslím, že je to nutnost. To, že se pak kvůli externím vlivům nepodaří vše, co jste chtěli, je věc druhá.
Vyzpovídali jsme Tomáše Součka nebo oscarového producenta a bývalého prezidenta LOSC Lille Michela Seydouxe. Řešíme tajemnou smrt východoněmeckého Beckenbauera. Celkem pro vás máme více jak 160 stran unikátního fotbalového čtení.
Ve které oblasti chcete při řízení klubu nejvíc zabrat, případně změnit její chod?
Není malých zápasů. Už dnes máme nejvyšší průměrnou návštěvnost v lize kolem 14 tisíc fanoušků na zápas, ale cílem je mít každý zápas vyprodáno. K tomu budeme směřovat celou řadu našich aktivit. Ať už jde o obchod, marketing nebo vylepšování služeb kolem stadionu i na něm. Chceme, aby lidé chodili na Slavii pro maximální zážitek a bylo jim jedno, jestli je to derby nebo zápas s posledním týmem tabulky.
Co dnes vlastně ve Slavii obnáší pozice CEO, tedy generálního ředitele? A jaké je nastavení kompetencí vzhledem k předsedovi představenstva Jaroslavu Tvrdíkovi? Fotbalová veřejnost to dost vnímá tak, že o všech klíčových záležitostech rozhoduje právě on sám. Jak bude teď v tomto ohledu vykolíkované hřiště?
Žádné hřiště není třeba kolíkovat. Jaroslav je předsedou představenstva a zástupce akcionáře s více než 99 % akcií klubu. Logicky tak udává směr při strategickém řízení celého klubu a já mám na starosti jeho každodenní fungování. Společně jsme pak průběžně v kontaktu a konzultujeme, co je třeba.
Určitě se objeví otazníky nad tím, jestli jste na pozici CEO klubu dost zkušený, jestli tuhle roli nemá zastávat někdo, kdo má ve fotbale odslouženo třeba 15 let… Jaké budou vaše protiargumenty?
Obecně mám pocit, že v českém fotbale dochází pozvolna k určité generační obměně, koneckonců například David Šrámek, kterého jsme přivedli z Dukly na pozici provozního ředitele, Darek Jakubowicz jako generální ředitel Bohemians a i další jsou toho důkazem. Pracovně mám odslouženo víc než osm let a v rámci této doby jsem řešil otázky spojené s výkonnostním, profesionálním, mládežnickým i ženským fotbalem. Získal jsem zkušenosti i na poli mezinárodním ať už pracovně, nebo díky studiu na UEFA. Ve Slavii jsem se podílel mimo jiné na negociaci přestupů, setkal se z různými typy osob ať už z řad jiných klubů nebo třeba agentů. Samotná délka působení ve fotbale nutně neznamená, myslím, záruku kvality.
Jaká byla vaše cesta k fotbalu? Byl jste vždycky fanoušek fotbalu a Slavie? A je to pro tuhle roli vlastně vůbec nějaká výhoda?
Jako hráč jsem prošel mládeží dnešního Táborska, zahrál jsem si nejvýše třetí ligu, takže fotbal mě provází odnepaměti. Jsem celoživotní slávista, zarputilými slávisty byli oba dědové a je jím i táta, je to rodinná tradice. V některých těžších chvílích by někdo řekl i prokletí, v roce 2011 jsem byl na trávníku při nejhorší krizi novodobé éry. Pro působení v klubu je to určitě výhoda – když jsou lidé v klubu srdcem sešívaní, lépe snáší fakt, že práce v klubu zabere sedm dní v týdnu, a to platí od paní recepční, přes trávníkáře, trenéry až po nás v managementu. Slavia je pro nás vším.
Právník Martin Říha nově povede Slavii. Do klubového managementu přichází i další nováčci.
Jak si představujete kooperaci se sportovním vedení klubu? Jaké jsou vaše vize v otázkách přestupové politiky nebo třeba skautingu?
Na novou pozici jsem se posunul právě ze sportovní sféry klubu, takže o ní mám, troufám si říct, nejlepší přehled. Pokud jde o skauting, ten je naprosto klíčový, bez něho by stávající business model klubu nemohl fungovat. Objevit, rozvinout a prodat. Pro fanoušky je to občas těžko pochopitelné, ale pro naše dlouhodobé fungování je rozvoj a následný posun hráčů do top evropských lig opravdu důležitý. A právě tento model je pak schopný sem přilákat hráče jako Alexander Bah nebo Christos Zafeiris.
S předešlými otázkami hodně souvisí další velké téma - „internacionalizace“ Slavie a také Sparty, které mají ambice na pravidelné úspěchy v pohárové Evropě. Sparta se už jednou spálila. Nyní je při druhém pokusu zatím úspěšnější. Jak správně vybalancovat pozici cizinců v klubu? A jaké jsou v této oblasti vaše plány?
Slavia dokazuje v posledních sezonách, že zdravý mix domácích hráčů se zahraničními může úspěchy přinášet i dlouhodobě. Na konci dne tolik nezáleží, odkud hráč pochází, jako klíčový se ukazuje jeho charakter, mentalita. A i tato jeho stránka musí být součástí procesu skautingu.
V jakém stavu je nyní „projekt Afrika“, o kterém se hodně psalo a mluvilo v loňském roce? Jak ho chcete dál rozvíjet?
V prvním roce projektu jsme získali spoustu zkušeností a identifikovali ty partnery, ve spolupráci s nimiž vidíme největší potenciál. Osobně tlačím na větší efektivitu, chceme zdokonalit metody výběru hráčů přímo na místě. Cílem je do SKS přivádět relativně menší počet hráčů než v prvním roce projektu, zároveň ale s vyšší kvalitou.
Jste vystudovaný právník, v posledních letech se specializujete na sportovní a fotbalové právo. Kde má z vašeho pohledu český fotbal v téhle oblasti největší rezervy a jak to co nejdřív a nejefektivněji změnit?
Byl jsem u toho, když jsme v roce 2016 konečně přijali takzvané Bosmanovo pravidlo nebo zaváděli systém tréninkových kompenzací. Český fotbal to udělal s patnáctiletým zpožděním. Naštěstí onen narativ, že naše prostředí je specifické, a proto to nebo ono pravidlo zrovna u nás nejde zavést, je snad nenávratně pryč. Koneckonců podobným milníkem je transparentní tendr u televizních a marketingových práv k profesionálním soutěžím.
Football Club je magazín pro fotbalovou kulturu. Co pro vás osobně znamená, když se řekne fotbalová kultura? A jaká je ta v Česku?
Fotbal a kulturu s ním spojenou vnímám spíše z toho tradičního evropské pohledu, který je založený na vztahu fanouška ke klubu. Doufám, že se tomu severoamerickému, v zásadě čistě konzumnímu v Evropě ubráníme. Pokud jde o tu českou, pak soudím, že je významně mírumilovnější, než jakou nálepku často v mediálním prostoru dostává. A i aktivity našeho klubu směrem k zázemí a servisu pro fanoušky k jejímu dalšímu zlepšení přispějí.
Vyzpovídali jsme Tomáše Součka nebo oscarového producenta a bývalého prezidenta LOSC Lille Michela Seydouxe. Řešíme tajemnou smrt východoněmeckého Beckenbauera. Celkem pro vás máme přes 160 stran unikátního čtení.
V roce 1962 se touto dobou hrál československý šampionát snů. Odepisovaní reprezentanti porazili slavné Španěly a nastartovali jízdu až do finále mistrovství světa v Chile. Vítejte ve fotbalovém světě bez teplé vody, s tajnými policisty ve výpravě či směšnými odměnami za finále.
Liga má za sebou nadstavbu, ve které Sparta uhájila první místo po základní části a o poslední místenku do Evropy a přímý sestup se hrálo do poslední chvíle. Zvyšují zápasy navíc atraktivitu české ligy, nebo jde jen o uměle nastavovanou kaši? Zeptali jsme se osobností z fotbalového prostředí.
Stadionem to nekončí, chceme mezi velké kluby, vzkazuje hradecký klub a ukázal nové logo.
