Dokážete se v klidu dívat na mistrovství, nebo vás to štve, protože tam s reprezentací nejste?
Na začátku mistrovství jsem měl dovolenou, byl s rodinou v Česku a moc fotbalu jsem neviděl. Měli jsme hodně doktorů a dalšího zařizování. V klidu jsem viděl asi šest celých zápasů, zbytek tak po očku. Mrzí mě, že tam nejsme. Když jsem viděl některé týmy, tak si myslím, že bychom mohli i postoupit ze skupiny. Mrzí to i kvůli fanouškům, kteří by českou reprezentaci chtěli vidět na MS. Doufám, že se nám to povede příště.
Bude Česko za čtyři roky v USA, Mexiku a Kanadě? Věříte tomu?
Kdybych nevěřil, tak bych kvalifikaci ani nemusel hrát. Chceme tam být, mohl by to být pomyslný vrchol současného týmu, který je spolu dlouho.
Je to jeden z vašich cílů, hnacích motorů do dalších let?
Stoprocentně. Půjdeme krok za krokem, musíme se určitě dostat na Euro 2024 a uvidíme, co bude dál. Fotbal se pořád vyrovnává, každý může porazit každého, jak je vidět i na mistrovství světa. Doufám, že se nám to povede a že v roce 2026 bude Česko po 20 letech zase na největším turnaji světa. Pro mě osobně to je velká motivace, je to asi jediná velká soutěž, kterou jsem nehrál.
Slavia má další titul. Zasloužený, dominantní, ale možná nejméně euforický ze všech. Český trůn drží pevně, jenže za ním se kupí otázky: mdlá Evropa, disciplína lídrů, konflikt s fanoušky i nutnost najít ofenzivní kvalitu pro další útok na výhru v Lize mistrů.
Tomáš Chorý ve Slavii končí a jedna z logických otázek zní: může se vrátit tam, kde byl doma? Adolf Šádek dal v rozhovoru pro podcast Kudy běží zajíc jasně najevo, že fotbalově by takového hráče bral hned. Jenže právě u Chorého už fotbal není jediná věc, kterou musí klub řešit.
Tenhle pád zatím nemá dno. Loni třetí Baník je po prohře na Slovácku poslední a záchranu už nemá ve svých rukách. Projdeme si, co se musí stát, aby nesestoupil do druhé ligy.
Staňte se předplatiteli Football Clubu a odemkněte si všechny prémiové texty!
