Dokážete se v klidu dívat na mistrovství, nebo vás to štve, protože tam s reprezentací nejste?
Na začátku mistrovství jsem měl dovolenou, byl s rodinou v Česku a moc fotbalu jsem neviděl. Měli jsme hodně doktorů a dalšího zařizování. V klidu jsem viděl asi šest celých zápasů, zbytek tak po očku. Mrzí mě, že tam nejsme. Když jsem viděl některé týmy, tak si myslím, že bychom mohli i postoupit ze skupiny. Mrzí to i kvůli fanouškům, kteří by českou reprezentaci chtěli vidět na MS. Doufám, že se nám to povede příště.
Bude Česko za čtyři roky v USA, Mexiku a Kanadě? Věříte tomu?
Kdybych nevěřil, tak bych kvalifikaci ani nemusel hrát. Chceme tam být, mohl by to být pomyslný vrchol současného týmu, který je spolu dlouho.
Je to jeden z vašich cílů, hnacích motorů do dalších let?
Stoprocentně. Půjdeme krok za krokem, musíme se určitě dostat na Euro 2024 a uvidíme, co bude dál. Fotbal se pořád vyrovnává, každý může porazit každého, jak je vidět i na mistrovství světa. Doufám, že se nám to povede a že v roce 2026 bude Česko po 20 letech zase na největším turnaji světa. Pro mě osobně to je velká motivace, je to asi jediná velká soutěž, kterou jsem nehrál.
Nejeden anglický fanoušek zatlačil slzu, když největší talent ostrovního fotbalu zamířil do Borussie Dortmund. A co hůř, nevrátil se a z Německa zamířil na jih. Sám Jude Bellingham nelituje. V klubu svých snů dostal příležitost uplatnit se jako skvělý hroťák, skvělá desítka, skvělý záložník – a to všechno najednou.
Ernő Erbstein ukázal, že i v nejtemnějších časech je možné vytvořit něco krásného a inspirovat svět. Bohužel nedostal moc času...
Liga mistrů se teď už hraje do jedné velké tabulky. Jaké je v ní aktuální pořadí? Kdo bude hrát na konci ledna o postup? A jaké další zápasy a kdy nás čekají?
Staňte se předplatiteli Football Clubu a odemkněte si všechny prémiové texty!
