Dokážete se v klidu dívat na mistrovství, nebo vás to štve, protože tam s reprezentací nejste?
Na začátku mistrovství jsem měl dovolenou, byl s rodinou v Česku a moc fotbalu jsem neviděl. Měli jsme hodně doktorů a dalšího zařizování. V klidu jsem viděl asi šest celých zápasů, zbytek tak po očku. Mrzí mě, že tam nejsme. Když jsem viděl některé týmy, tak si myslím, že bychom mohli i postoupit ze skupiny. Mrzí to i kvůli fanouškům, kteří by českou reprezentaci chtěli vidět na MS. Doufám, že se nám to povede příště.
Bude Česko za čtyři roky v USA, Mexiku a Kanadě? Věříte tomu?
Kdybych nevěřil, tak bych kvalifikaci ani nemusel hrát. Chceme tam být, mohl by to být pomyslný vrchol současného týmu, který je spolu dlouho.
Je to jeden z vašich cílů, hnacích motorů do dalších let?
Stoprocentně. Půjdeme krok za krokem, musíme se určitě dostat na Euro 2024 a uvidíme, co bude dál. Fotbal se pořád vyrovnává, každý může porazit každého, jak je vidět i na mistrovství světa. Doufám, že se nám to povede a že v roce 2026 bude Česko po 20 letech zase na největším turnaji světa. Pro mě osobně to je velká motivace, je to asi jediná velká soutěž, kterou jsem nehrál.
Kdysi si finalisté přinesli každý svůj míč a pohádali se, se kterým se bude hrát. Dnes je balon jedním ze symbolů turnaje, marketingovým artiklem za miliony a technologickým nástrojem pro VAR. Historie míčů na světových šampionátech je vlastně malou historií fotbalu samotného.
FC podcast číslo 145 je další z naší série Dobýváme Evropu. Vybrali jsme momenty právě skončené sezony, ale díváme se i dopředu. Třeba na další koeficientovou bitvu o top desítku.
West Ham mu neprodloužil smlouvu a Vladimír Coufal (33 let) odcházel z Premier League trochu zadními dveřmi. O rok později má za sebou životní sezonu v Hoffenheimu, místo v sezonní jedenáctce Bundesligy a před sebou vyhlídku na Evropskou ligu. Zatímco jeho bývalý klub spadl do Championship.
Staňte se předplatiteli Football Clubu a odemkněte si všechny prémiové texty!
