Dokážete se v klidu dívat na mistrovství, nebo vás to štve, protože tam s reprezentací nejste?
Na začátku mistrovství jsem měl dovolenou, byl s rodinou v Česku a moc fotbalu jsem neviděl. Měli jsme hodně doktorů a dalšího zařizování. V klidu jsem viděl asi šest celých zápasů, zbytek tak po očku. Mrzí mě, že tam nejsme. Když jsem viděl některé týmy, tak si myslím, že bychom mohli i postoupit ze skupiny. Mrzí to i kvůli fanouškům, kteří by českou reprezentaci chtěli vidět na MS. Doufám, že se nám to povede příště.
Bude Česko za čtyři roky v USA, Mexiku a Kanadě? Věříte tomu?
Kdybych nevěřil, tak bych kvalifikaci ani nemusel hrát. Chceme tam být, mohl by to být pomyslný vrchol současného týmu, který je spolu dlouho.
Je to jeden z vašich cílů, hnacích motorů do dalších let?
Stoprocentně. Půjdeme krok za krokem, musíme se určitě dostat na Euro 2024 a uvidíme, co bude dál. Fotbal se pořád vyrovnává, každý může porazit každého, jak je vidět i na mistrovství světa. Doufám, že se nám to povede a že v roce 2026 bude Česko po 20 letech zase na největším turnaji světa. Pro mě osobně to je velká motivace, je to asi jediná velká soutěž, kterou jsem nehrál.
Dobu, kdy na svém rudém dresu nosily kapitánskou pásku, od sebe dělí padesát let. Přesto toho mají Hana Bubeníková a Eva Bartoňová společného víc, než by se mohlo na první pohled zdát. Setkání někdejší a současné kapitánky Sparty, které to obě dotáhly až do reprezentační obrany, pro vás zaznamenal Petr Vondřich.
Joan García věděl, že to k míči nestihne, ale nehodil flintu do žita. Krizovou situaci pro Barcelonu vyřešil hodně originálně. Tohle musíte vidět…
Ferdinand Daučík se zapsal do historie španělského fotbalu s Barcelonou, Bilbaem a Atlétikem Madrid. Vyhrával velké trofeje, ale jeho kariéra zahrnovala i útěk přes železnou oponu a politické peripetie.
Staňte se předplatiteli Football Clubu a odemkněte si všechny prémiové texty!
