Dokážete se v klidu dívat na mistrovství, nebo vás to štve, protože tam s reprezentací nejste?
Na začátku mistrovství jsem měl dovolenou, byl s rodinou v Česku a moc fotbalu jsem neviděl. Měli jsme hodně doktorů a dalšího zařizování. V klidu jsem viděl asi šest celých zápasů, zbytek tak po očku. Mrzí mě, že tam nejsme. Když jsem viděl některé týmy, tak si myslím, že bychom mohli i postoupit ze skupiny. Mrzí to i kvůli fanouškům, kteří by českou reprezentaci chtěli vidět na MS. Doufám, že se nám to povede příště.
Bude Česko za čtyři roky v USA, Mexiku a Kanadě? Věříte tomu?
Kdybych nevěřil, tak bych kvalifikaci ani nemusel hrát. Chceme tam být, mohl by to být pomyslný vrchol současného týmu, který je spolu dlouho.
Je to jeden z vašich cílů, hnacích motorů do dalších let?
Stoprocentně. Půjdeme krok za krokem, musíme se určitě dostat na Euro 2024 a uvidíme, co bude dál. Fotbal se pořád vyrovnává, každý může porazit každého, jak je vidět i na mistrovství světa. Doufám, že se nám to povede a že v roce 2026 bude Česko po 20 letech zase na největším turnaji světa. Pro mě osobně to je velká motivace, je to asi jediná velká soutěž, kterou jsem nehrál.
Španělsko – Česko 3:1. První poločas rozhodl. Pak se Češi dostali do hry a dokonce vyrovnali. Radost jim ale vzal faul Lukáše Červa. Projděte si klíčové momenty sobotního zápasu.
On hrál, trénoval, cestoval a nosil kapitánskou pásku. Ona zůstávala doma, vychovávala děti, zařizovala všechno ostatní a každý večer chystala večeři na šestou. Povídka inspirovaná skutečností o době, kdy se fotbalové kariéry nestavěly jen na hřišti – a kdy zásluhy těch v pozadí zůstávaly neviditelné.
Máme pro vás fotbalový TV program na víkend.
Staňte se předplatiteli Football Clubu a odemkněte si všechny prémiové texty!
