Dokážete se v klidu dívat na mistrovství, nebo vás to štve, protože tam s reprezentací nejste?
Na začátku mistrovství jsem měl dovolenou, byl s rodinou v Česku a moc fotbalu jsem neviděl. Měli jsme hodně doktorů a dalšího zařizování. V klidu jsem viděl asi šest celých zápasů, zbytek tak po očku. Mrzí mě, že tam nejsme. Když jsem viděl některé týmy, tak si myslím, že bychom mohli i postoupit ze skupiny. Mrzí to i kvůli fanouškům, kteří by českou reprezentaci chtěli vidět na MS. Doufám, že se nám to povede příště.
Bude Česko za čtyři roky v USA, Mexiku a Kanadě? Věříte tomu?
Kdybych nevěřil, tak bych kvalifikaci ani nemusel hrát. Chceme tam být, mohl by to být pomyslný vrchol současného týmu, který je spolu dlouho.
Je to jeden z vašich cílů, hnacích motorů do dalších let?
Stoprocentně. Půjdeme krok za krokem, musíme se určitě dostat na Euro 2024 a uvidíme, co bude dál. Fotbal se pořád vyrovnává, každý může porazit každého, jak je vidět i na mistrovství světa. Doufám, že se nám to povede a že v roce 2026 bude Česko po 20 letech zase na největším turnaji světa. Pro mě osobně to je velká motivace, je to asi jediná velká soutěž, kterou jsem nehrál.
V exkluzivním rozhovoru pro FC mluví Lukáš Sadílek o konci ve Spartě, rozdílech mezi českou ligou a Ekstraklasou, životě v Katovicích i o Lukasi Podolském, se kterým v Zabrze sdílí kabinu.
Před námi je týden bez evropských pohárů, ale s českou ligou. A také s důležitými zápasy v té anglické a čeká nás i finále italského poháru.
Arsenal na West Hamu těsně vyhrál 1:0. V závěru výrazně zasahoval VAR, který domácím neuznal vyrovnávací gól. Kanonýři tak udělali důležitý krok k prvnímu titulu od roku 2004, West Ham se přiblížil k prvnímu sestupu od roku 2011.
Staňte se předplatiteli Football Clubu a odemkněte si všechny prémiové texty!
