Není moc hráčů, po kterých by se pojmenovávali pozice. Claude Makélélé se takové výsady v angličtině dočkal. The Makélélé role je specifická pozice prostředního defenzivního halva v rozestavení se třemi záložníky (4-3-3, 4-1-2-1-2 diamant).
Makélélé byl původně standardním článkem dvoučlenné zálohy Realu Madrid. Ten hrál převážně v rozestavení 4-4-2, jako většina ostatních tehdejších evropských týmů. Střední záložníci měli tenkrát obvykle za úkol pomáhat týmu v defenzivě i ofenzivě a měli se o své role na hřišti dělit a neustále sledovat pozici svého kolegy. Když jeden útočil, druhý měl zpravidla zůstávat níž, aby bránil případný brejk.
Pak ale přišel José Mourinho a jeho 4-3-3. Když Makélélé v roce 2003 přišel do Chelsea ještě celou první sezonu strávil v klasické záložní dvojici. Jakmile však v létě 2004 převzal Blues portugalský stratég jeho role se změnila a s ní i celé chápání záložníků.
Klička, parádní střela a první ligový gól za Slavii. Dvacetiletý Pavel Kačor přišel v Olomouci z lavičky a v 77. minutě pojistil výhru sešívaných 2:0. Teď se těší na Villarreal.
Na hřišti škvára, na zápasy za vlastní peníze. A přesto se v šedesátých letech na turnaj časopisu Mladý svět hlásila zhruba stovka týmů. Publicista Petr Vondřich v FC podcastu vypráví, jak tahle vlna nadšení pomohla rozjet ženskou ligu a jak se mezi Slavii se Spartou dostaly Uhelné sklady.
Francisco Moura měl v šestnáctce kolem sebe volno. Přesto poslal míč do vlastní sítě a třetiligové Paredes v portugalském poháru proti Portu vyrovnalo. Obránce se po gólu rozplakal a hned směrem k lavičce naznačil, že chce vystřídat. Utěšovat ho přišli i soupeři.
Staňte se předplatiteli Football Clubu a odemkněte si všechny prémiové texty!
