Není moc hráčů, po kterých by se pojmenovávali pozice. Claude Makélélé se takové výsady v angličtině dočkal. The Makélélé role je specifická pozice prostředního defenzivního halva v rozestavení se třemi záložníky (4-3-3, 4-1-2-1-2 diamant).
Makélélé byl původně standardním článkem dvoučlenné zálohy Realu Madrid. Ten hrál převážně v rozestavení 4-4-2, jako většina ostatních tehdejších evropských týmů. Střední záložníci měli tenkrát obvykle za úkol pomáhat týmu v defenzivě i ofenzivě a měli se o své role na hřišti dělit a neustále sledovat pozici svého kolegy. Když jeden útočil, druhý měl zpravidla zůstávat níž, aby bránil případný brejk.
Pak ale přišel José Mourinho a jeho 4-3-3. Když Makélélé v roce 2003 přišel do Chelsea ještě celou první sezonu strávil v klasické záložní dvojici. Jakmile však v létě 2004 převzal Blues portugalský stratég jeho role se změnila a s ní i celé chápání záložníků.
Na Boží hod roku 1937 pohltila zápas Chelsea s Charltonem tak hustá mlha, že ho rozhodčí předčasně ukončil. Jenže brankář Sam Bartram to nezaregistroval a ještě dlouhé minuty dál stál ve své brance, zatímco stadion už byl téměř prázdný.
Kreativita je fajn. Změny pravidel se ale musí pořádně domyslet. Jinak z toho může být pěkný guláš...
Barcelona v Madridu vyhrála 2:1, jenže na postup do semifinále Ligy mistrů jí to nestačilo. Symbolem úterního večera se stal Fermín López: po lahůdkovém centru Lamina Yamala měl na hlavě postupový gól. Jenže Musso ho vychytal, a ještě mu při tom kopačkou roztrhl obličej.
Staňte se předplatiteli Football Clubu a odemkněte si všechny prémiové texty!
