Paul Willoughby je celoživotním fanouškem Liverpoolu. Ve městě na řece Mersey vyrostl, v devatenácti letech se kvůli škole přesunul do Manchesteru, kde se později oženil. S manželkou mají tři syny. První z nich, James, fandí stejně jako táta klubu z Anfieldu. Větší část rodiny však vyznává barvy největšího rivala, tedy Manchesteru United.
V Anglii není neobvyklé, že se v rodinách fandí odlišným týmům, ale tohle je i na tamní poměry dost netradiční. Zřejmě si dokážete představit, jaké hecování probíhá, když na sebe oba kluby narazí. Ale nechybělo mnoho a Paul ani nikdo z jeho rodiny by nic z toho nezažil.
Když dokončil studia, začal vydělávat první peníze, a protože ještě neměl rodinu, vyrážel na velké venkovní zápasy Liverpoolu. Nenajdete mnoho lidí, kteří byli osobně jak na finále Poháru mistrů evropských zemí v Bruselu (1985), kdy na Heyselově stadionu zemřelo třicet devět fanoušků, převážně Italů, tak na sheffieldském Hillsborough (1989), kde přišlo o život devadesát šest příznivců Liverpoolu. Paul Willoughby o svých zkušenostech i traumatech z obou tragických událostí nevypraví často, ale s rozhovorem souhlasil.
Seděli jsme v jedné z kaváren v Manchesteru, deset minut chůze od nádraží Piccadilly. Z reprobeden zněly shodou okolností taneční hity osmdesátých let. Maddona, Erasure a další. Téma povídání ale k juchání pochopitelně nebylo…
Spartě došel dech a jestli se rychle nevzpamatuje, skončí sezonu hodně neúspěšně. Brian Priske vypadá, že neví, jak to spravit a jeho pozice se pod náporem neúspěchů z posledních týdnů začíná kývat.
Nečekaného gólového hrdinu měl středeční šlágr Ligy mistrů. Všechny tři góly Fedeho Valverdeho navíc stojí za vidění. Tak si je pusťte…
Mainz po senzační loňské sezoně tvrdě narazil. Soupeř olomoucké Sigmy v Konferenční lize místo evropské euforie řeší boj o záchranu v Bundeslize, a tak je pro něj pohárový dvojzápas spíš komplikací než svátkem. Za pozornost stojí zvlášť jedno jméno: trenér Urs Fischer.
Staňte se předplatiteli Football Clubu a odemkněte si všechny prémiové texty!



