Säbener Straße je nenápadná, poklidná ulice v mnichovské čtvrti Giesing. Taková, jakých jsou ve městě spousty. Pár obyčejných restaurací, samoobsluha, kavárna, všude zeleno. Kdyby občas neprojelo luxusní auto s kouřovými skly, asi nic by ve vás nemohlo vzbudit dojem, že právě v těchhle místech sídlí továrna na peníze (a fotbalové úspěchy) jménem FC Bayern Mnichov.
Podle časopisu Forbes je třiadvacátým nejcennějším sportovním klubem světa – s tržní hodnotou 4,28 miliardy dolarů, skoro 94 miliard korun. Mezi fotbalovými kluby mu patří páté místo. Za Realem, Barcelonou, Manchesterem United a Liverpoolem, těsně před Manchesterem City.
Partnerem německého fotbalu na stránkách Football Clubu je Nova Sport.
Malý zázrak, kam až to dotáhla organizace, kterou nevlastní šejkové, oligarchové ani miliardáři. Čtvrtinu akciové společnosti FC Bayern Mnichov mají rozdělenou firmy Adidas, Audi a Allianz (každá 8,33 procenta), zbylé tři čtvrtiny patří zapsanému spolku FC Bayern Mnichov, a tedy jeho 300 tisícům členů.
Druhý ne snad zázrak, ale rozhodně majstrštyk je, že z Bundesligy mezi světovou sportovní smetánku vyletěl právě Bayern. A ne třeba 1. FC Köln, Eintracht Frankfurt nebo Hamburger SV. Jeho startovní pozice byla totiž velmi složitá. Po druhé světové válce neměl vlastní stadion, chyběly mu peníze, fotbalisté se u tréninkového hřiště na Säbener Straße převlékali v dřevěných boudách.
Zatímco Real Madrid v sezoně 1955/1956 slavil triumf v prvním ročníku Poháru mistrů evropských zemí (neboli PMEZ, předchůdce Ligy mistrů), Bayern hrál ve 2. Oberlize Süd. Nepatřil ani mezi 78 nejlepších týmů západního Německa! O víkendech jezdil k zápasům do Chamu, Hofu, Straubingu…
Do Bundesligy postoupil až na třetí pokus, v roce 1965. „Naším hlavním cílem je udržet se,“ prohlásil tenkrát trenér Zlatko Čajkovski. O necelých šedesát let později má Bayern na kontě 32 titulů, víc než ostatní kluby dohromady, a navrch šest triumfů v PMEZ/Lize mistrů.
Exotika, velká jména i absentující favoriti. To je fotbalový turnaj pod pěti kruhy. Jestli máte chuť na zápasy na slavných francouzských stadionech, můžete vyrazit…
Daniel Samek má za sebou dva roky v italském Lecce. K titulu se Slavií tam přidal mistrovskou trofej v ceněné Primaveře. Juniorskou ligu už ale hrát nechce a teď doufá, že se už brzo přesune do Serie B, o čemž právě jedná. O své italské cestě vypráví v rozhovoru s FC.
Jak se pracuje v klubu, který pohledem zvenku v poslední době vypadal jako rozbitý? Ve velkém rozhovoru o tom mluví Zdeněk Psotka, sportovní manažer Zbrojovky.
Staňte se předplatiteli Football Clubu a odemkněte si všechny prémiové texty!
