Než přišel Abramovič. Návrat do Premier League, kterou vyhrál i Blackburn
Ke změnám ve vlastnictví klubů Premier League dochází pravidelně. Špičkový fotbalový produkt a celosvětová značka lákají jak byznysmeny z celého světa, v poslední době především z USA, tak i samotné státy.
Jen pro připomenutí: na podzim loňského roku přešel Newcastle pod saúdskoarabský Veřejný investiční fond, který je pod kontrolou korunního prince Muhammada bin Salmána, faktického vládce země. S odhadovaným jměním ve výši až 320 miliard liber (tedy skoro 9,5 bilionu korun) je suverénně – a ani tohle slovo nevyjadřuje přesně onen rozdíl – nejbohatším klubem na světě.
Letos na jaře došlo k další změně, ovšem takové, kterou by ještě před půl rokem málokdo čekal. Vinou ruské vojenské agrese na území Ukrajiny a následným sankcím vůči režimu prezidenta Vladimira Putina a desítkám lidí z jeho okolí musel Roman Abramovič prodat Chelsea, ze které od svého příchodu v roce 2003 vybudoval mimořádnými investicemi celosvětovou značku. A de facto odstartoval konec starých časů.
Od studentů k obchodníkům
Vezměme to ale od začátku. Když fotbal v Británii nabíral v 80. letech 19. století na popularitě, většina klubů fungovala na základě demokratických principů. Byly vlastněny i kontrolovány hráči a členy. „Například Aston Villu řídil devítičlenný výbor a každý z těch devíti byl zvolen na základě hlasování 382 členů klubu,“ napsal Jim Koeghan ve své knize Punk Football.
Přečtěte si také
Související články
Dva kluby, stejná touha. Atlético s Arsenalem hrají o naději na zápis do historie
Atlético Madrid a Arsenal patří mezi největší evropské kluby, které Ligu mistrů pořád ještě nevyhrály. Dnes večer se potkají v semifinále. Simeone a spol. loví poslední šanci na trofej v rozkolísané sezoně. Artetův Arsenal zase hraje o něco, co by z něj definitivně sundalo nálepku dobrého, ale nedotaženého projektu.
PSG–Bayern 5:4. Semifinále, které se utrhlo ze řetězu
PSG porazilo Bayern 5:4 v prvním semifinále Ligy mistrů. Výsledek sám o sobě zní šíleně, ale ještě důležitější bylo, jak k němu oba týmy došly: bez couvání, bez kalkulu, s ochotou riskovat i ve chvíli, kdy by většina velkých zápasů dávno zatáhla ruční brzdu.
Hložkův závod s časem. Půlhodina za rezervu je dobrá zpráva, ale Amerika je pořád daleko
Adam Hložek je zpátky v zápase. Po čtyřech měsících odehrál první minuty za rezervu Hoffenheimu proti Ingolstadtu. Návrat do hry je pro českou reprezentaci dobrá zpráva, ale do mistrovství světa pořád zbývá několik důležitých kontrolních bodů.
