„Neexistuje způsob, jak by mohlo být mistrovství světa v Kataru klimaticky neutrální,“ říká Allen Hershkowitz. Je to pravý opak toho, co tvrdí FIFA a pořadatelé mistrovství světa: že šampionát poprvé v historii uhlíkově neutrální je. Že všechny uhlíkové emise, které s ním jsou spojené, budou vykompenzovány a turnaj nepřispěje k prohloubení klimatické krize.
„Ne, to je prostě nemožné,“ trvá na svém Hershkowitz. Shoduje se v tom například s analýzou organizace Carbon Market Watch, která zpochybnila dostatečnost a účinnost offsetových programů, které mají emise turnaje kompenzovat.
„To samé platí třeba pro olympijské hry. Klimaticky neutrální dneska být nemůžou. Lidé z FIFA a Mezinárodního olympijského výboru by o tom měli mluvit jinak – a já jim to taky říkám. Měli by mluvit o tom, že usilují o to, aby ty akce byly uhlíkově neutrální. Odehrávají se ale na stadionech postavených z oceli? Z betonu? S využitím plastů, s využitím práce lidí, kteří jedli jídlo vypěstované s pomocí umělých hnojiv? Na všechno je odpověď ano. Tím pádem jde o akci závislou na fosilních palivech. Cestují tam lidé letadly? Neexistuje uhlíkově neutrální letectví,“ vypočítává Hershkowitz.
Pro mnoho Nizozemců skončila druhá světová válka až 21. června 1988. V Hamburku, po semifinálové výhře 2:1 nad Západním Německem.
Pětibodový náskok, čtyři kola do konce, Sparta na Slovácku a jedno derby na Slavii. Skončí tohle všechno prvním sparťanským titulem po čtyřletém kralování sešívaných? Odpovědi v novém FC podcastu hledáme s Kristinou Němcovou.
Program Baníku nám dal jedinečnou příležitost srovnat, jaký je rozdíl v diváckém zájmu o stejný tým v momentě, kdy se mu daří a kdy naopak padá ke dnu.
Staňte se předplatiteli Football Clubu a odemkněte si všechny prémiové texty!
