„Neexistuje způsob, jak by mohlo být mistrovství světa v Kataru klimaticky neutrální,“ říká Allen Hershkowitz. Je to pravý opak toho, co tvrdí FIFA a pořadatelé mistrovství světa: že šampionát poprvé v historii uhlíkově neutrální je. Že všechny uhlíkové emise, které s ním jsou spojené, budou vykompenzovány a turnaj nepřispěje k prohloubení klimatické krize.
„Ne, to je prostě nemožné,“ trvá na svém Hershkowitz. Shoduje se v tom například s analýzou organizace Carbon Market Watch, která zpochybnila dostatečnost a účinnost offsetových programů, které mají emise turnaje kompenzovat.
„To samé platí třeba pro olympijské hry. Klimaticky neutrální dneska být nemůžou. Lidé z FIFA a Mezinárodního olympijského výboru by o tom měli mluvit jinak – a já jim to taky říkám. Měli by mluvit o tom, že usilují o to, aby ty akce byly uhlíkově neutrální. Odehrávají se ale na stadionech postavených z oceli? Z betonu? S využitím plastů, s využitím práce lidí, kteří jedli jídlo vypěstované s pomocí umělých hnojiv? Na všechno je odpověď ano. Tím pádem jde o akci závislou na fosilních palivech. Cestují tam lidé letadly? Neexistuje uhlíkově neutrální letectví,“ vypočítává Hershkowitz.
„Já jsem vědec, který ve sportu vidí skvělý nástroj k šíření osvěty o životním prostředí. Došel jsem si k tomu skoro před dvaceti lety. V té době Bílý dům prezidenta George Bushe mladšího a viceprezidenta Dicka Cheneyho šířil dezinformace o změně klimatu a já hledal způsob, jak o ní naopak co nejúčinněji šířit vědeckou osvětu. Že sledují vědu, uvádělo tenkrát v průzkumech třináct procent Američanů. A třiasedmdesát procent říkalo, že sledují sport. Dnes je to osmnáct versus jednaosmdesát procent. Proto jsme se s kolegou Robertem Redfordem – ne, není to ten herec, jen jmenovec – rozhodli, že se spojíme se světem sportu,“ vzpomíná.
Od té doby Allen Hershkowitz – jen namátkou – byl nebo stále je environmentálním poradcem basketbalové NBA, hokejové NHL, fotbalové MLS, amerického tenisového svazu, Roland Garros, dával dohromady strategii udržitelnosti baseballové MLB, pracuje jako vědecký poradce New York Yankees, podílel se na environmentálních programech NFL a Superbowlu. Má pro to důvod: když se lidí zeptá, kdo je jejich oblíbený sportovec, každý určitě někoho jmenuje. Když se ale zeptá na oblíbeného vědce, často žádná odpověď nepřijde.
„Takže když jsem si coby vědec kdysi uvědomil, v jak kritickém je svět stavu a jak nebezpečná budoucnost je kvůli změně klimatu před námi, rozhodl jsem se, že jestli chci pomoct věci měnit, bude efektivní to dělat přes sport. Když lidi přijdou k nám na stadion New York Yankees, zjistí, že nikde nejsou klasické odpadkové koše. Jen na kompostovatelné věci a na recyklaci. Normalizujeme tím ekologicky inteligentní chování, a to jak mezi obyčejnými lidmi, tak mezi ekonomickými elitami – lidmi, kteří si kupují vstupenky do lóží a kteří mají vliv,“ je rád za rozmanitost publika, které přes sport může oslovit.
Jako poradce amerických soutěží velkých sportů žádá kluby, aby na svých stadionech využívaly energii z obnovitelných zdrojů. „Tím dávají taky silný signál. Když dají Dallas Cowboys nebo New York Yankees – tedy kluby, které vážně neprosluly jako levicové, socialistické organizace – najevo, že chtějí obnovitelnou energii a že jim záleží na řešení změny klimatu, je to směrem k jejich dodavatelům velmi vlivný a politicky neutrální vzkaz. Změna klimatu nás ohrožuje všechny a dlužíme sami sobě, jeden druhému i příštím generacím, si tohle přiznat.“
Analytika, kterou FIFA a pořadatelé katarského mistrovství světa používají k tomu, aby mohli říkat, že je šampionát klimaticky nebo uhlíkově neutrální, nebere podle Hershkowitzova úsudku v potaz celý životní cyklus zboží, služeb a aktivit, které jsou s turnajem svázané. Tím pádem neodráží skutečné dopady akce na světové klima.
„Vítám, když pořadatelé o uhlíkovou neutralitu usilují. Když měří své známé uhlíkové emise. Ale my některé emise ani změřit neumíme, nejsou v plné šíři známy – třeba ty z fosilního průmyslu. Proto já pojem klimatická neutralita nepoužívám. Žádná akce, žádné sportoviště o sobě v současné době nemůže tvrdit, že je uhlíkově neutrální, aniž to bylo neautentické nebo ve fyzikálním smyslu nepřesné. Na takovouhle ekologickou přetvářku se historie nebude dívat dobře.“
Mnozí z tisíců dělníků, kteří přišli o život nebo utrpěli zranění při budování infrastruktury pro letošní mistrovství světa, pocházejí z Nepálu. Podmínky zahraničních pracovníků jsou v Kataru stále bídné, ale v posledních letech se významně zlepšily. Seznamte se s úředníky a „diplomaty smrti“, kteří pomáhají rodinám nepálských obětí se získáním náhrad a zlepšením podmínek pro námezdní práci v zahraničí.
K Allenu Hershkowitzovi a výš zmíněné studii od Carbon Market Watch se přidávají i další odborní kritici. „Trochu jsme prozkoumali odhad uhlíkové stopy mistrovství světa, a myslíme si, že je to víc než deset milionů tun, tedy aspoň třikrát víc, než tvrdí FIFA,“ řekl BBC Mike Berners-Lee z Lancasterské univerzity. Proti prohlášením o uhlíkové neutralitě protestuje i Kevin Anderson, klimatolog z Manchesterské univerzity: „Tvrzení FIFA je hluboce zavádějící a velmi nebezpečné. Tento turnaj bude mít přímé lidské náklady. Na jednu sportovní událost jde o obrovské množství emisí. A ty budou mít dopad na celý svět.“
Šampionát přímo navazoval na COP27, výroční klimatickou konferenci OSN. Podkladové vědecké dokumenty, ze kterých tamní jednání vycházela, mluví jasně – stav planety a životního prostředí je horší, než si většina lidí uvědomuje. Rychle se blížíme k okamžiku, kdy se proti předindustriální éře zvedne ve světovém průměru teplota o dva stupně Celsia. „V takové situaci se planeta nacházela naposledy před třemi miliony let,“ upozornil před konferencí COP27 Johan Rockström, profesor Postupimské univerzity a ředitel tamního institutu pro výzkum dopadů změny klimatu.
„Dnes už můžeme bez jakéhokoli váhání na základě vědeckého poznání říct, že jakékoli globální oteplení nad dva stupně Celsia bude katastrofické. Záleží na každé desetině stupně,“ říká profesor Rockström.
Krizi, která se nedá srovnat s ničím, co zatím lidstvo potkalo, si uvědomují i někteří profesionální fotbalisté. Nejaktivnější je zřejmě Morten Thorsby, norský reprezentant, který nedávno přestoupil z janovské Sampdorie do Unionu Berlín. Je to vlastně symbolické, Bundesliga jako první fotbalová soutěž světa zavádí klimaticky zodpovědné chování klubů mezi parametry, které bude sledovat a zkoumat při udělování profesionálních licencí. Pilotní fáze už začala a naplno se projekt rozjede od příští sezony.
Sám Thorsby před časem založil neziskovou organizaci We Play Green. Ta se snaží využívat celosvětové obliby fotbalu při přechodu k udržitelnějšímu způsobu života. K šampionátu, kam se jeho země nekvalifikovala, napsal Morten Thorsby FIFA otevřený dopis.
„Pokud jde o ekologickou stopu, ten turnaj je absolutní katastrofa. V Kataru budovali infrastrukturu zvlášť pro tuhle jedinou událost a to nikdy není dobré. Změna klimatu je protivník, se kterým se musíme vypořádat – a už hrajeme poslední minuty prodloužení. Ale místo toho, aby FIFA využila obří šanci, rozhodla se tu nejlepší příležitost ke střele na bránu promarnit,“ píše se v dopise, který kromě Thorsbyho podepsali také David Wheeler z anglického klubu Wycombe Wanderers, Švédka Elin Landströmová z AS Řím, Američanka Zoe Morseová z klubu Chicago Red Stars a celý klub Forest Green Rovers z anglické třetí nejvyšší soutěže (o „nejudržitelnějším klubu světa“ jsme víc psali v čísle 3/2021).
Různé formy stížností na tvrzení FIFA o klimaticky neutrálním šampionátu podaly organizace ve Velké Británii, Francii, Švýcarsku, Belgii či Nizozemsku.
Uhlíkové emise dál rostou. „Pořád neumíme vyrábět ocel bez fosilních paliv. Totéž platí o betonu nebo plastech. Bez fosilních paliv používaných na výrobu umělých hnojiv bychom neuměli nakrmit půl planety. Nevíme, jak bez nich létat. Samozřejmě pořadatelé mluví o tom, že uhlíkovou stopu světového šampionátu kompenzují prostřednictvím takzvaných offsetových programů. Tedy že podpoří pohlcování uhlíku v jedné části světa, aby vyrovnali jeho produkci jinde. Uhlíkové emise jsou globální, takže offsety jsou legitimní nástroj, ale je to pomoc jen do určité míry,“ vysvětluje pro Football Club Allen Hershkowitz.
Akce typu světového šampionátu ve fotbale jsou tak komplexní, že jejich uhlíkové emise a celkově dopady na životní prostředí je v podstatě nemožné vyčíslit. „Jen si vezměte, jak rozmanité ty dopady jsou. Podává se tam jídlo – musíme tedy brát v úvahu dopady zemědělství na krajinu. Zmiňoval jsem dopady výroby oceli, betonu, plastů a podobně. Dál dopady přepravy týmů i fanoušků. Můžeme udělat mnoho, abychom ty dopady omezili, ale jejich úhrn prostě nejde změřit,“ popisuje Allen Hershkowitz.
Zároveň si ale Hershkowitz myslí, že mezinárodní mobilizace sportovního průmyslu patří mezi nejdůležitější počiny na ochranu klimatu. Je členem řídicího výboru platformy Sport pro klimatickou akci v rámci Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu. Platforma mobilizovala sportovní organizace z celého světa, má přes 250 signatářů mezi sportovními kluby, asociacemi, soutěžemi i akcemi. Z Česka se zatím nepřipojil nikdo, i když například Český olympijský výbor na podzim také prezentoval svou strategii udržitelnosti vrcholového sportu.
„Tahle iniciativa OSN je podle mě velmi hodnotná a důležitá. Signatáři se zavazují měřit své emise a snižovat je, dělat osvětu mezi fanoušky, ale i směrem k dodavatelskému řetězci. Jde o dosažitelné cíle, o snahu se neustále zlepšovat. I když pořád musíme mít na paměti, že ke klimatické neutralitě to má hodně daleko. Ale myslím si, že tahle platforma je jednou z nejdůležitějších inovací, které OSN kdy v jakékoli oblasti udělala. A vůbec jakákoli organizace. Aktivizovat sportovní podniky, aby vysílaly trhu signály, je enormně důležité. Ve sportovním byznysu se točí stovky miliard dolarů a je propojený se všemi dalšími myslitelnými odvětvími – s průmyslem umělých hmot, dopravním průmyslem, s energetikou, potravinářstvím, oděvním a chemickým průmyslem, s papírenstvím… Firmy ze všech těch odvětví jsou dodavatelé nebo sponzoři sportovního sektoru,“ vysvětluje Hershkowitz.
„Takže pokud sportovní organizace řeknou, že klima je pro ně důležité – a já věřím, že se budou přidávat další a další – tak to bude vzkaz z nepolitického sportovního prostředí, že krize klimatu je existenční hrozba. Taková, co ohrožuje i budoucnost samotného sportovního byznysu. Rok od roku ničivější požáry v Austrálii nebo na americkém Západě, katastrofické záplavy jako v Pákistánu, nesnesitelná vedra v Evropě, to všechno je bezprecedentní, zhoršované změnou klimatu.“
Ta dopadá i na sport samotný. Allen Hershkowitz to vnímá při svém jednání s vedeními předních klubů, soutěží a dalších sportovních organizací po celém světě. „Spolupracuji například s Australskou kriketovou asociací a s kriketovými svazy jinde po světě. Musí rušit zápasy kvůli extrémním vedrům, horko ovlivňuje výkony hráčů, projevuje se to i na divácké návštěvnosti. Stává se, že lidi prostě kvůli vedru nepřijdou a i elitní světoví hráči pak hrajou před prázdnými tribunami.“
Jak Allen Hershkowitz zmínil, sport a věda mají ve společnosti neporovnatelný dosah. „Myslím si ale, že základní věc mají společnou. Základním závazkem vědců vůči lidstvu je pravda. Stejně jako základním závazkem sportovních organizací vůči vlastním fanouškům je pravda. A pravda je ta, že stovky vědců z 65 zemí světa studují problém změny klimatu pod vedením OSN skoro 40 let. Práce Mezivládního panelu pro změnu klimatu patří k největším a nejdůležitějším počinům v dějinách lidstva. Výsledkem je konsenzus, vědecký konsenzus, že průmysl produkující fosilní paliva se nejvýznamněji ze všech odvětví podílí na narušení chemického složení světové atmosféry, což způsobuje změnu klimatu.“
Sportovní byznys na fosilní průmysl hodně spoléhá, ropné společnosti se objevují mezi sponzory, dodavatelské řetězce jsou závislé na fosilních palivech. „Základ je přiznat si pravdu. Na fosilní paliva jsme spoléhali přes 150 let, dotujeme je, naše produkční odvětví jsou na nich masivně závislá, takže není potřeba říkat, jak náročný bude odklon od nich ekonomicky, kulturně i technicky. Neexistuje ale omluva pro lhaní o tom, co fosilní paliva způsobila a způsobují.“
Sportovní průmysl si podle Hershkowitze uvědomuje, že marketingové propojení s fosilním byznysem jde proti snaze řešit změnu klimatu. Nejde to ale podle něj ze dne na den změnit a zbavit se ropných a plynařských společností coby sponzorů. „Bohužel. Ovšem věda nám říká, že situace je urgentní. Jako vědce mě frustruje, pokud někdo o vědě říká, že je to jen jeden z názorů. Kdo nerespektuje vědu, ten pak trpí,“ říká environmentální poradce New Yorku Yankees, NBA, MLS a institucí světa profesionálního sportu.
„Žijeme na jediném místě v celém vesmíru, o kterém víme, že se tam uchytil život,“ uzavírá Hershkowitz z hodně vysoké perspektivy. „Je to pás asi deseti kilometrů nad a pod zemským povrchem. Tato biosféra je velmi křehká a my jsme ji bohužel zásadně narušili. Zahráváme si doslova s vyhynutím lidstva. Těžko popsat slovy, jak šíleně katastrofické jsou vědecké prognózy. A pořád jsou banky, které financují fosilní byznys, pořád jsou společnosti, které otevírají nové projekty těžby fosilních paliv a chtějí vydělávat za jakoukoli cenu. Vlády na to nedokážou adekvátně reagovat. Lidi jako já nebo vy máme to privilegium, že se tu můžeme bavit, pít kávu a dopady změny klimatu zatím tolik nepociťujeme. Ale právě proto se cítím zavázaný snažit se proti ní něco dělat,“ říká Allen Hershkowitz.
Mezi jeho hlavní mise patří přesvědčování velkých korporací, které sponzorují sportovní kluby a akce, aby se staly udržitelnějšími, aby své výrobní procesy co nejrychleji odklonily od fosilních paliv. „Je to obecně extrémně těžké, ale ve sportu zvlášť. Ty korporace jsou sponzoři a dodavatelé a sportovní organizace jsou na nich finančně závislé. Chcete, aby se změnily, ale nesmíte si je znepřátelit, abyste o ně nepřišli. To je umění svého druhu. Zařídil jsem třeba, že se při SuperBowlu přestala používat plastová brčka. Nahradili je brčky vyrobené na bázi rostlinného oleje, tedy z biologicky rozložitelného materiálu. Strávil jsem tím devět měsíců – a to jde jen o podělané brčko,“ popisuje vědec.
FIFA, pořadatelé mistrovství a katarská vláda podle Allena Hershkowitze na ekologické dopady turnaje mysleli, reagovali a udělali hodně důležitých a zodpovědných věcí. „Měli by se ale vyhnout superlativům a nepoužívat pojmy jako klimatická neutralita, které neodpovídají skutečnosti. Jinak provádějí to, čemu se říká greenwashing,“ myslí si Hershkowitz.
Americký vědec v oblasti životního prostředí. Pracoval jako vedoucí vědecký pracovník v Natural Resources Defense Council, poté v Green Sports Alliance a později se stal ředitelem organizace Sport and Sustainability International. Radí předním klubům a sportovním asociacím napříč USA. V roce 2015 byl časopisem Sports Business Journal zařazen na 50. místo žebříčku nejvlivnějších osob v oblasti sportovního podnikání.
Mohla z toho být paráda, je z toho šaráda. Fotbalistům Raya Vallecana nevyšla rozehraná penalta.
Kdo si zaslouží anticenu za největší pitomost předchozího víkendu? Jak blízko má Sparta k titulu poté, co smazala náskok Slavie? A skončí Pavel Hapal už teď v Baníku? Aktuální ligové otázky po 24. kole zodpovídáme s Jakubem Podaným.
Macík si dal do rukavic magnety a Petera Olayinku s Martinem Fillem čekají nepříjemné pohovory, když jejich týmy poztrácely body po jejich zkratech. Vítězem víkendu v boji o titul je Sparta, v boji o sestup to jsou Pardubice. Jak dění na ligových trávnících viděli koučové všech šestnácti klubů? Máme jejich hlasy.
