Je to pár týdnů zpět, co PSG doma porazilo Racing Lens 3:1 a zvýšilo svůj náskok na čele Ligue 1. Hosté bojovali statečně, kvůli červené kartě z 19. minuty to ale měli těžké a Parc des Princes mohl po závěrečném hvizdu slavit očekávanou výhru. Ujal se toho především zraněný stoper Presnel Kimpembe. S mikrofonem v ruce a spoluhráči po boku dokulhal před pařížský kotel a začal zpívat. „Mais qu’est ce qui s’est passé? On les a chicotés!“ znělo stadionem. Zhruba přeloženo: “Co se to stalo? Vypráskali jsme je!”
Byla to očividná snaha přisypat soupeři sůl do ran. Tento chorál totiž ve Francii proslavili právě hráči Lens, kteří s ním na domácí půdě tradičně slaví všechny výhry. Před plnými tribunami Stade Bollaert-Delelis už ho letos předzpívávali kapitán Seko Fofana, hvězdný útočník Loïs Openda nebo sám trenér Franck Haise. Teď stáli v Paříži na hřišti a poslouchali, jak na známou melodii slaví soupeř. Hráči Racingu to ale vzali s nadhledem. Když se novináři zeptali Fofany, co říká na Kimpembeho oslavu, jen se pousmál: „PSG zpívalo chorál, který není jejich, je náš. Báli se nás. A to znamená hodně.“
Přesně před 22 lety se v Lize mistrů stalo něco, co dnes působí skoro nemožně. Porto porazilo ve finále Monako 3:0, ovládlo Evropu a z Josého Mourinha se stala trenérská hvězda. Nebyla to ale jen pohádka outsidera. Byl to triumf dokonale připraveného týmu.
Jedni potřebovali dát na Anfieldu druhý gól, jinak bude mistrem Liverpool. Druzí v nastavení finále Ligy mistrů prohrávali s Bayernem. Přesto oba zápasy skončily stejně: výbuchem radosti, který se ve fotbale připomíná dodnes. Datum 26. května má v anglickém fotbale mimořádné kouzlo.
Slavia má jako český šampion jistou účast v Lize mistrů v příští sezoně. Pojďme se podívat, jaké soupeře může dostat. Dvacet devět účastníků z celkových 36 už je teď jistých.
Staňte se předplatiteli Football Clubu a odemkněte si všechny prémiové texty!
