Ještě v 87. minutě vedl Bayern ve středu večer na hřišti Realu Madrid 1:0 a byl jednou nohou ve finále Ligy mistrů. Do té doby se několikrát nehrálo kvůli křečím hráčů mnichovského klubu.
Pak ale Joselu během čtyř minut zápas dvěma brankami otočil, postupová matematika se obrátila a najednou to byl Real komu vyhovovalo, když čas utíkal a hra stála.
A Vinícius Júnior v ten moment ukázal, že není mistrem jen v bleskurychlých kličkách, ale i v natahování času. Joshua Kimmich se musel hodně držet, aby ho za tuhle jeho hereckou etudu neinzultoval.
Realu to vyšlo, Bayern i přes dlouhé prodloužení gól nedal, když mu kromě jiného polští rozhodčí vzali v úplném závěru gólovou možnost, protože odpískali hraniční ofsajdovou situaci. Je kolem toho hodně zlé krve, jak se můžete přesvědčit v tomto textu.
Bayern nezvládl dvojzápas proti madridskému velkoklubu počtvrté za sebou a ztratil poslední šanci na zisk trofeje v této sezoně. Nedojde tak na reprízu finále z roku 2013, kdy Bayern zdolal Dortmund ve finále rovněž ve Wembley. Kromě jiného to znamená, že útočník Bayernu Harry Kane dál čeká na svou první velkou týmovou trofej.
Real prodloužil sérii neporazitelnosti na 21 soutěžních utkání, na svém stadionu nenašel přemožitele dokonce 31 zápasů. S Bayernem neprohrál podeváté v řadě a ve finále je pošesté z posledních 11 ročníků. Všechna tato finále navíc vyhrál a dohromady už má rekordních 14 trofejí z Ligy mistrů a jejího předchůdce PMEZ.
Finále Ligy mistrů tak sehraje Real s Dortmundem v sobotu 1. června na londýnském stadionu Wembley.
Pražská Sparta zná prvního soupeře na cestě do Ligy mistrů. Ve třetím předkole vyzve francouzský Olympique Lyon s českým reprezentantem Pavlem Šulcem. Letenští začnou doma, odveta se odehraje ve Francii. Bez ohledu na výsledek už mají jistou minimálně ligovou fázi Evropské ligy.
Zbytečně agresivní zákrok Enza Fernándeze na Paua Cubarsího poslal Argentinu do prodloužení v deseti a výrazně přiblížil zasloužený triumf Španělska. Argentinský záložník za svůj zkrat sklízí kritiku, hlavním viníkem porážky ale podle domácích médií není.
Fotbal už dávno nečtou jen oči trenéra. Kluby sledují sprinty, intenzitu presinku, přihrávky i únavu hráčů, aby jejich rozhodnutí na hřišti vycházela nejen z pocitů, ale také z tvrdých dat.
