Stál na zaplněném stadionu v americké Pasadeně. Uprostřed 94 tisíc lidi, přesto byl na všechno sám. Vzal si balon. Postavil ho na penaltový puntík. Rozběhl se. A… přestřelil. Pak už jen zůstal stát jako solný sloup s rukama v bok a s pohledem zarytým do země. S výrazem absolutního zmaru, zoufalství a prázdnoty.
Když se řekne „fotbalová osamělost“, okamžitě se mi vybaví právě tenhle moment. Rozhodující neproměněná penalta Roberta Baggia ve finále mistrovství světa v USA v roce 1994.
Italský driblér ještě řadu let říkal, že neexistuje den, kdy na tuhle penaltu nepomyslí a kdy ji v duchu znovu nepromění. Baggio nakonec zažil alespoň částečný happyend – o čtyři roky později se na dalším světovém šampionátu bez rozmyslu postavil k první možné penaltě, kterou sqadra azzura kopala, a suverénně ji proměnil.
Příběh, jak ho ani osudová rána nad břevno nepřipravila o odvahu postavit se tváří v tvář brankáři soupeřů, použil v reklamě výrobce whisky Johnnie Walker. Keep walking, musíš jít dál. Jenže penalta v základní skupině není to samé, co ve finále. A ani pěkná sumička za reklamní šot nezahojí hluboké šrámy na duši, když přijdete o životní šanci stát se mistrem světa.
V posledních týdnech se ve Fortuna lize víkend co víkend snášela ostrá kritika na VAR. Tohle kolo byla řada zápasů bez videorozhodčího. A zrovna na Bohemce by se přitom hodil. Pardubický Chlumecký dostal za úder hlavou ve stylu Tomáše Chorého pouze žlutou kartu. Jak byste tento zákrok posoudili vy?
Pražská Sparta zvítězila v Olomouci 4:1 a udržela si v čele tabulky Fortuna ligy čtyřbodový náskok. Za výhrou ji na Andrově stadionu hnalo přes 4500 fanoušků. Prohlédněte si jejich parádní choreo.
Kamerunský brankář Manchesteru United André Onana chytal až do 85. minuty zápasu proti Burnley skvělý zápas. Nakonec ale vyrobil penaltu a zavinil svému týmu další bodovou ztrátu.