Stál na zaplněném stadionu v americké Pasadeně. Uprostřed 94 tisíc lidi, přesto byl na všechno sám. Vzal si balon. Postavil ho na penaltový puntík. Rozběhl se. A… přestřelil. Pak už jen zůstal stát jako solný sloup s rukama v bok a s pohledem zarytým do země. S výrazem absolutního zmaru, zoufalství a prázdnoty.
Když se řekne „fotbalová osamělost“, okamžitě se mi vybaví právě tenhle moment. Rozhodující neproměněná penalta Roberta Baggia ve finále mistrovství světa v USA v roce 1994.
Italský driblér ještě řadu let říkal, že neexistuje den, kdy na tuhle penaltu nepomyslí a kdy ji v duchu znovu nepromění. Baggio nakonec zažil alespoň částečný happyend – o čtyři roky později se na dalším světovém šampionátu bez rozmyslu postavil k první možné penaltě, kterou sqadra azzura kopala, a suverénně ji proměnil.
Příběh, jak ho ani osudová rána nad břevno nepřipravila o odvahu postavit se tváří v tvář brankáři soupeřů, použil v reklamě výrobce whisky Johnnie Walker. Keep walking, musíš jít dál. Jenže penalta v základní skupině není to samé, co ve finále. A ani pěkná sumička za reklamní šot nezahojí hluboké šrámy na duši, když přijdete o životní šanci stát se mistrem světa.
Na Old Trafford se jednou za život má vypravit každý, kdo fotbalu propadl. Sehnat vstupenky na Manchester United ale chce trochu plánování. Sepsali jsme, co před první cestou potřebujete vědět.
Přesně před třiceti lety se Patrik Berger objevil na trávníku Anfieldu s dresem Liverpoolu v rukou. Z čerstvého vicemistra Evropy se rychle stal miláčkem fanoušků, autorem nezapomenutelných ran z dálky a také důležitou postavou mužstva, které vrátilo Reds mezi evropskou elitu. Pusťte si jeho památné momenty.
Fotbalisté Viktorie Plzeň nezvládli ani druhé domácí utkání nové ligové sezony. Po úvodní porážce s Libercem pouze remizovali se Zbrojovkou Brno 1:1. Trefili se Kabongo a Vašulín. Pusťte si sestřih zápasu i reakci trenéra Hyského, který to má na mále.
