Stál na zaplněném stadionu v americké Pasadeně. Uprostřed 94 tisíc lidi, přesto byl na všechno sám. Vzal si balon. Postavil ho na penaltový puntík. Rozběhl se. A… přestřelil. Pak už jen zůstal stát jako solný sloup s rukama v bok a s pohledem zarytým do země. S výrazem absolutního zmaru, zoufalství a prázdnoty.
Když se řekne „fotbalová osamělost“, okamžitě se mi vybaví právě tenhle moment. Rozhodující neproměněná penalta Roberta Baggia ve finále mistrovství světa v USA v roce 1994.
Italský driblér ještě řadu let říkal, že neexistuje den, kdy na tuhle penaltu nepomyslí a kdy ji v duchu znovu nepromění. Baggio nakonec zažil alespoň částečný happyend – o čtyři roky později se na dalším světovém šampionátu bez rozmyslu postavil k první možné penaltě, kterou sqadra azzura kopala, a suverénně ji proměnil.
Příběh, jak ho ani osudová rána nad břevno nepřipravila o odvahu postavit se tváří v tvář brankáři soupeřů, použil v reklamě výrobce whisky Johnnie Walker. Keep walking, musíš jít dál. Jenže penalta v základní skupině není to samé, co ve finále. A ani pěkná sumička za reklamní šot nezahojí hluboké šrámy na duši, když přijdete o životní šanci stát se mistrem světa.
Češi jsou na MS pořád naživu. Jenže po remíze s Jihoafrickou republikou se řeší hlavně to, jestli na turnaj vůbec přivezli plán, odvahu a fotbal. Koubkův tým zatím působí jako ukázkový argument pro ty, kteří tvrdí, že rozšířené mistrovství světa ředí kvalitu.
MS 2026 pokračuje jedenáctým hracím dnem. Do akce se ve večerních časech vrací Španělsko a Belgie, oba mají co napravovat. Máme pro vás přehledný TV program na neděli i příští dny fotbalového svátku.
Máte dobrou paměť? Jste znalci fotbalu? Otestujeme vás v deseti zábavných krocích. Ukážeme vám fotky slavných hráčů z devadesátých let, kteří tehdy zazářili na světových šampionátech. Vy nám řeknete, o koho jde.
