Přesně před rokem zemřel fotbalový král Pelé. Jediný hráč, který má tři tituly mistra světa (1958, 1962, 1970). S brazilským klubem Santos také vyhrál šest titulů a dvakrát ovládl Pohár osvoboditelů a Interkontinentální pohár. Na konci kariéry hrál dvě sezony i v Americe za New Yorku Cosmos, se kterým získal dva tituly.
Pelé byl geniální a mazaný rváč i globální ikona, která se zároveň neostýchala slavit titul se zástupci tehdejší diktatury. Zůstával v něm ale i normální člověk Edson, jak popisují jeho spoluhráči. Ti, kteří s Pelém hráli a trénovali, se cítí privilegovaní. Vystupovali na hřištích osvětlených jeho hvězdnou září. Byl vším. Talisman a nejlepší střelec brazilské reprezentace. První světová superstar fotbalu. Připomeňte si jeho geniální kousky.
Sparta šla proti Bournemouthu do vedení 1:0 díky fantastické individuální akci Ebrimy Singhateha. Nakonec ale po vlastních chybách a skvělém zakončování hostů padla 1:3.
Zapomeňte na chvíli na taktiku, očekávané góly a složité analýzy. Vraťme se do prosince 2006, kdy se v anglické Premier League během jediného měsíce urodila taková přehlídka nádherných tref, že by každá druhá mohla vyhrát soutěž o gól roku.
Pořádné drama se šťastným koncem. A nejen pro fanoušky Realu Madrid. Španělský gigant ve čtvrtém kole Ligy mistrů dvakrát prohrával na hřišti AEK Atény, nakonec ale vydřel vítězství 3:2. Rozhodující úder zasadil až v nastavení Federico Valverde. Výsledek potěšil také český fotbal, který s Řeckem soupeří o důležitou desátou příčku v žebříčku národních koeficientů UEFA.
