Simulování je zhouba fotbalu. Jeho kritikům dává silný argument, proč ho zavrhnout. A opovržení si simulující hráči zaslouží i od svých fanoušků.
O to víc nepochopitelné je, že jsou hráči, kteří si ze simulování udělali jednu ze základních charakteristik. Z hvězd asi mnoho z vás jako první napadne Neymar.
Jeho krajan Deyverson to vyšperkoval ještě na vyšší level. Například v roce 2021 si získal pozornost, když spadl a natahoval čas po poplácání do zad od rozhodčího.
Teď o víkendu se odhalil v plné kráse, když ho v zápase s Flamengem zachytila kamera, jak hereckou vložku o tom, jak moc ho bolí noha, proložil mrkáním na spoluhráče.
Být to na nás, dostane pořádně dlouhý flastr. Takový fotbal nechceme.
Jonatan Braut Brunes přichází na Letnou s nálepkou nejdražší posily v historii Sparty a s čísly, která vysvětlují vysokou cenu. V posledních dvou sezonách nastřílel za Raków Čenstochová 40 soutěžních branek. Jeho cesta však nevedla přímo vzhůru: v Norsku se prosazoval postupně, v Belgii se střelecky trápil a teprve polská Ekstraklasa z něj udělala žádaného kanonýra.
Je větší počet zahraničních hráčů v lize hrozbou pro český fotbal? Cizinců v lize sice přibývá, domácí hráči z ní ale nemizí. Češi v minulé sezoně odehráli přes 61 procent všech minut, nejvíc mezi elitní evropskou desítkou. Větší problém je jinde: kluby musí dát víc prostoru mladým a současně je připravit na tvrdší konkurenci.
Co ukázalo MS 2026? Kam se bude dál reprezentační fotbal ubírat? Jak dlouho bude Španělsko fotbalovým hegemonem? Co čekat od Kloppa a Zidaneho u nároďáků Německa a Francie? A jak by se u repre dařilo Guardiolovi? S analytiky Vojtěchem Mrklasem a Tomášem Daníčkem rozebíráme herní a taktické trendy moderního fotbalu.