Simulování je zhouba fotbalu. Jeho kritikům dává silný argument, proč ho zavrhnout. A opovržení si simulující hráči zaslouží i od svých fanoušků.
O to víc nepochopitelné je, že jsou hráči, kteří si ze simulování udělali jednu ze základních charakteristik. Z hvězd asi mnoho z vás jako první napadne Neymar.
Jeho krajan Deyverson to vyšperkoval ještě na vyšší level. Například v roce 2021 si získal pozornost, když spadl a natahoval čas po poplácání do zad od rozhodčího.
Teď o víkendu se odhalil v plné kráse, když ho v zápase s Flamengem zachytila kamera, jak hereckou vložku o tom, jak moc ho bolí noha, proložil mrkáním na spoluhráče.
Být to na nás, dostane pořádně dlouhý flastr. Takový fotbal nechceme.
Jižní Korea, první soupeř Česka na MS 2026, došla v roce 2002 na domácím turnaji překvapivě až do semifinále. Vedl ji tehdy Guus Hiddink. Tajemství své práce nám dnes 79letý Nizozemec detailně popsal ve velkém rozhovoru, který je součástí FC knihy. Jako ochutnávku pro vás tady na webu máme část, kde popisuje právě korejské dobrodružství.
Pierre Littbarski hrál tři finále mistrovství světa za sebou. To poslední, vítězné, ale málem nestihl. Ve čtvrtfinále italského šampionátu v roce 1990 ho zranil Jozef Chovanec. Německý driblér pak celou noc léčil koleno, mlčel před trenérem Franzem Beckenbauerem a do finále šel i s poškozeným vazem.
Na trávník během MS 2026 vyběhnou také Bafana Bafana, El Tri nebo třeba Socceroos. Poznáte, které přezdívky patří kterým reprezentacím?