Simulování je zhouba fotbalu. Jeho kritikům dává silný argument, proč ho zavrhnout. A opovržení si simulující hráči zaslouží i od svých fanoušků.
O to víc nepochopitelné je, že jsou hráči, kteří si ze simulování udělali jednu ze základních charakteristik. Z hvězd asi mnoho z vás jako první napadne Neymar.
Jeho krajan Deyverson to vyšperkoval ještě na vyšší level. Například v roce 2021 si získal pozornost, když spadl a natahoval čas po poplácání do zad od rozhodčího.
Teď o víkendu se odhalil v plné kráse, když ho v zápase s Flamengem zachytila kamera, jak hereckou vložku o tom, jak moc ho bolí noha, proložil mrkáním na spoluhráče.
Být to na nás, dostane pořádně dlouhý flastr. Takový fotbal nechceme.
Fotbalový paradox. Dino Toppmöller dovedl Lens k historickému triumfu nad Paris Saint-Germain, v Lize mistrů vyhrál na půdě Slavie a ještě před týdnem chválil atmosféru v Edenu. Přesto podle francouzských médií čelí nečekaně rychlému konci na lavičce Racingu.
Některé fotbalové zkraty vypadají neuvěřitelně. Jednu takovou si o víkendu připsal útočník Birminghamu Luis Vázquez. Měl před sebou prázdnou bránu, míč pár metrů od čáry a jediný úkol: trefit prostor mezi třemi tyčemi. Jenže místo toho poslal balon vysoko nad břevno.
O trenéra Sparty se podle dánského serveru Tipsbladet zajímá Borussia Mönchengladbach, která hledá cestu z výsledkové krize.