S kocovinou na Ibize, motající se na přistávací dráze, opilý v tramvaji: jestli je něco na vítězství City opravdu zábavné, pak je to sledování oslav Jacka Grealishe.
Všechno to začalo hned po sobotním zápase v Istanbulu...
Ahoj, Kevine!
Jede se na Ibizu!
Party v klubu jedině v kompletním dresu a s dvěma drinky najednou.
Nejde se divit, že přistání v Manchesteru bylo tvrdé.
Ale Jack je party zvíře a rychle se oklepal.
Další party, zase ji rozjíždí Grealish.
Jack Grealish je nejdražší anglický hráč všech dob, geniální fotbalista, ale taky člověk, o kterém se ví, že rád paří.
Takhle dopadl v roce 2015 v 19 letech po party na Tenerife. Po noci strávené na striptýzu, je v osm ráno nalezen spící na ulici. Když ho noviny požádají o vysvětlení, odpoví: „Zřejmě jsem na podlaze.“
Není to nejspíš člověk, který by o věcech přehnaně přemýšlel. Jde rovnou k věci, za nic se neschovává.
Můžete na mapě označit, odkud pocházíte?
To je mapa Anglie?
Myslí to vážně, nebo si dělá legraci? Je to jedno, zasmějete se tomu každopádně.
A je to rozhodně člověk, který se po pádech umí zase zvednout.
Potvrdil to v této sezoně, kdy se rozehrál do skvělé formy poté, co byl v minulé sezoně velmi kritizovaný, že za těch 100 milionů liber, co za něj City dali, nestál ani náhodou.
A ukázal to už i v dresu Aston Villy. Během derby s Birminghamem ho uprostřed zápasu zezadu udeří fanoušek soupeře. Grealish se vzpamatuje, vstřelí vítězný gól a po zápase světu sdělí, že to byl nejlepší den jeho života .
Ale skončeme tam, kde jsme začali. Tenhle člověk prostě umí slavit. A to si vezměte, že už v úterý se měl hlásit na reprezentačním srazu Anglie...
Messi proti Ronaldovi. Guardiola proti Fergusonovi. Barcelona proti Manchesteru United. Finále Ligy mistrů 2009 mělo být soubojem dvou fotbalových světů. Nakonec z něj byla noc, po které se Evropa začala dívat na fotbal trochu jinak.
Baník to nakonec nejspíš zvládne, ale vlastně potvrzuje, že ani velké kluby nejsou imunní proti pádu. Juventus, River Plate, Schalke, Hamburg nebo Atlético Madrid ukazují, že sestup může být výsledkem sportovní bídy, dluhů, zákulisních skandálů i chaotického řízení. A cesta zpátky mezi elitu často bolí ještě víc.
Martinu Frýdkovi je 34 let, v řeckém Arisu mu končí smlouva a zatím neví, kde bude hrát příští sezonu. Hlavu si z toho ale nedělá. Na řecký organizovaný chaos si zvykl – a stejně prakticky přistupuje i k penězům. Tady je jeho plán na dobré živobytí i po hráčské kariéře.
