Brighton v rámci 23. kola Premier League porazil Crystal Palace 4:1 a v takzvaném M23 derby si připomněl téměř 50 let od prvního vyřknutí pokřiku Seaaagulls! Fanoušci klubu z jižní Anglie správně předpokládají, že chorál vznikl jako reakce na největšího rivala Racků - tedy právě klub ze Selhurst Parku. Ten je zase přezdívaný Eagles (Orli). Kde se vzala rivalita těchto fotbalových klubů?
Možná vás to překvapí, ale v 70. letech minulého století se klubu z Brightonu přezdívalo Delfíni, a to na základě jedné konkrétní ankety v místních novinách. Pokud byste tenkrát zašli do klubového obchodu, váš vybraný fanouškovský předmět by opravdu obsahoval nikoliv obrázek racka, ale právě vodního savce.
I v Crystal Palace měnili přezdívku. Eagles, jak si v klubu z jižního Londýna říkají dnes, vznikla v roce 1973 a nahradila původní The Glaziers (Skláři).
Rivalita mezi Brightonem a Crystal Palace údajně gradovala v roce 1976 - oba týmy tenkrát bojovaly o postup z Third Division (třetí liga). V Anglii šla do popředí éra hooligans - mimochodem na této úrovni byl první rival pro fanoušky dnešních Seagulls klub Luton Town FC.
Z házení ruliček toaletního papíru se staly bitky uvnitř i vně fotbalového stadionu. Brighton hrál dlouhá léta (1902-1997) na hřišti The Goldstone Ground. Domácí a hostující tábory byly v této aréně rozděleny až od roku 1978.
Před prvním zápasem ročníku 1974/75 strávilo 400 fanoušků Crystal Palace páteční noc na pláži v Brightonu. 21 příznivců Eagles bylo ještě před výkopem vzájemného duelu zadrženo. Rekordní návštěva stadionu za posledních patnáct let nakonec čítala 26 tisíc diváků. Radoval se domácí Brighton, který díky brance Iana Mellora zvítězil 1:0.
Sezonu následující (1975/76) byla návštěva na The Goldstone Ground ještě vyšší. V ochozech se mačkalo 33 tisíc diváků i díky extra najatým pořadatelům. Ti měli (paradox v kontextu dnešní doby) za úkol najít na tribunách místo pro co nejvyšší počet příznivců.
Dýmovnice mířící z hostujícího kotle doprovázené pokřikem Eagles, Eagles začaly psát (dnešní) propojenou historii těchto klubů. Fanoušci Albionu totiž kontrovali skandováním Seagulls, Seagulls. Od té doby se oba fanouškovské tábory opravdu nemají rády a vzájemné zápasy berou často jako ty největší v dané sezoně. Na Racky přišli fanoušci Brigtonu tak, že jsou typičtí pro jejich pobřežní město a také se Seagulls dobře skanduje.
Ptáte se na další důvody rivality mezi kluby Brighton & Hove Albion FC a Crystal Palace FC? Už tenkrát kluby dělilo 40 mílí po silnici A23. Oba jsou navíc lokalitou situovány nedaleko londýnského letiště Gatwick. Proto se dnes těmto zápasům říká mimo jiné i El Gatwicko.
Tento rozhovor původně vyšel na webu Canal+ Sport.
Víc obsahu k Premier League včetně přímých přenosů všech zápasů si můžete obstarat na stránkách Canal+ Sport.
Schalke 04 je zpátky v Bundeslize. Klub z Gelsenkirchenu si postup definitivně zajistil v sobotu domácí výhrou 1:0 nad Fortunou Düsseldorf, dvě kola před koncem druhé ligy. Do nejvyšší soutěže se vrací po třech sezonách. Symbolicky: rozhodující gól dal kapitán Kenan Karaman, v klubu znovu funguje spojení kabiny s tribunou a zimní příchod čtyřicetiletého Edina Džeka se ukázal jako mnohem víc než jen nostalgická pohlednice z velkého fotbalu.
Manchester United se po dvouleté absenci vrací do Ligy mistrů. Ještě v lednu přitom sezona vypadala jako další díl nekonečného chaosu po éře Alexe Fergusona. Pak ale přišel Michael Carrick, vrátil týmu řád, zvedl klíčové hráče a z dočasné mise udělal trenérskou kandidaturu, kterou už Old Trafford nemůže jen tak ignorovat.
Tottenham se po dvou výhrách v řadě vyškrábal z pásma sestupu a český fotbal má v jeho záchranářském příběhu výraznou postavu. Antonín Kinský využil zranění Guglielma Vicaria, chytal poslední čtyři zápasy a pod Robertem De Zerbim si řekl o víc než jen dočasnou roli.
