Když si jako Ital vzpomenu na mistrovství světa 2006, které jsme vyhráli, vybaví se mi několik hráčů. A to přesto, že tam nebyl jediný fotbalista, který by vyčníval na úkor ostatních. Byl to triumf celého týmu, šlo tedy o typický italský způsob, jak vyhrát velký turnaj.
Určitě bych zmínil levého obránce Fabia Grossa s jeho ikonickým gólem a oslavou v semifinále proti Německu a pokutovým kopem, kterým nám definitivně zajistil trofej. Nezapomněl bych ani na obránce Marca Materazziho za finálový gól hlavou stejně jako za hlavičku, kterou mu v prodloužení dal Zinédine Zidane. Nezapomeňte, že Materazzi byl spolu s útočníkem Lucou Tonim nejlepším střelcem Itálie na turnaji, když oba dali po dvou gólech.
Na Boží hod roku 1937 pohltila zápas Chelsea s Charltonem tak hustá mlha, že ho rozhodčí předčasně ukončil. Jenže brankář Sam Bartram to nezaregistroval a ještě dlouhé minuty dál stál ve své brance, zatímco stadion už byl téměř prázdný.
Kreativita je fajn. Změny pravidel se ale musí pořádně domyslet. Jinak z toho může být pěkný guláš...
Barcelona v Madridu vyhrála 2:1, jenže na postup do semifinále Ligy mistrů jí to nestačilo. Symbolem úterního večera se stal Fermín López: po lahůdkovém centru Lamina Yamala měl na hlavě postupový gól. Jenže Musso ho vychytal, a ještě mu při tom kopačkou roztrhl obličej.
Staňte se předplatiteli Football Clubu a odemkněte si všechny prémiové texty!
