Když si jako Ital vzpomenu na mistrovství světa 2006, které jsme vyhráli, vybaví se mi několik hráčů. A to přesto, že tam nebyl jediný fotbalista, který by vyčníval na úkor ostatních. Byl to triumf celého týmu, šlo tedy o typický italský způsob, jak vyhrát velký turnaj.
Určitě bych zmínil levého obránce Fabia Grossa s jeho ikonickým gólem a oslavou v semifinále proti Německu a pokutovým kopem, kterým nám definitivně zajistil trofej. Nezapomněl bych ani na obránce Marca Materazziho za finálový gól hlavou stejně jako za hlavičku, kterou mu v prodloužení dal Zinédine Zidane. Nezapomeňte, že Materazzi byl spolu s útočníkem Lucou Tonim nejlepším střelcem Itálie na turnaji, když oba dali po dvou gólech.
Zapomeňte na chvíli na taktiku, očekávané góly a složité analýzy. Vraťme se do prosince 2006, kdy se v anglické Premier League během jediného měsíce urodila taková přehlídka nádherných tref, že by každá druhá mohla vyhrát soutěž o gól roku.
Pořádné drama se šťastným koncem. A nejen pro fanoušky Realu Madrid. Španělský gigant ve čtvrtém kole Ligy mistrů dvakrát prohrával na hřišti AEK Atény, nakonec ale vydřel vítězství 3:2. Rozhodující úder zasadil až v nastavení Federico Valverde. Výsledek potěšil také český fotbal, který s Řeckem soupeří o důležitou desátou příčku v žebříčku národních koeficientů UEFA.
Zápas s Arsenalem se dramatizoval. Čtvrt hodiny před koncem byla Slavia blízko ke kontaktnímu gólu. VAR zkoumal střet Nowaka s Merinem ve vápně. Penalta z toho ale nebyla, i když šlo o hodně podezřelý zákrok. Pískli byste pokutový kop? Odpovězte v anketě uvnitř textu.
Staňte se předplatiteli Football Clubu a odemkněte si všechny prémiové texty!
