Když si jako Ital vzpomenu na mistrovství světa 2006, které jsme vyhráli, vybaví se mi několik hráčů. A to přesto, že tam nebyl jediný fotbalista, který by vyčníval na úkor ostatních. Byl to triumf celého týmu, šlo tedy o typický italský způsob, jak vyhrát velký turnaj.
Určitě bych zmínil levého obránce Fabia Grossa s jeho ikonickým gólem a oslavou v semifinále proti Německu a pokutovým kopem, kterým nám definitivně zajistil trofej. Nezapomněl bych ani na obránce Marca Materazziho za finálový gól hlavou stejně jako za hlavičku, kterou mu v prodloužení dal Zinédine Zidane. Nezapomeňte, že Materazzi byl spolu s útočníkem Lucou Tonim nejlepším střelcem Itálie na turnaji, když oba dali po dvou gólech.
Na hřišti škvára, na zápasy za vlastní peníze. A přesto se v šedesátých letech na turnaj časopisu Mladý svět hlásila zhruba stovka týmů. Publicista Petr Vondřich v FC podcastu vypráví, jak tahle vlna nadšení pomohla rozjet ženskou ligu a jak se mezi Slavii se Spartou dostaly Uhelné sklady.
Francisco Moura měl v šestnáctce kolem sebe volno. Přesto poslal míč do vlastní sítě a třetiligové Paredes v portugalském poháru proti Portu vyrovnalo. Obránce se po gólu rozplakal a hned směrem k lavičce naznačil, že chce vystřídat. Utěšovat ho přišli i soupeři.
Z Eindhovenu přes Barcelonu do Milána. Z rumunského Temešváru do anglického Swindonu. V každé otázce dostanete čtyři vybrané kluby v pořadí, v jakém za ně hledaný fotbalista nastupoval. Čekají vás světové hvězdy i hráči, které si vybaví hlavně znalci české ligy. Dáte všech deset?
Staňte se předplatiteli Football Clubu a odemkněte si všechny prémiové texty!
