Athletic Bilbao je známý především tím, že v jeho řadách mohou nastupovat pouze hráči baskického původu. Přitom to byli koncem 19. století dělníci a studenti z jihu Anglie, kteří do Bilbaa přinesli fotbal a založili zde fotbalový klub. I proto je v jeho názvu stále anglický výraz Athletic.
Námořní trasa Southampton - Bilbao byla důležitou obchodní cestou a obě města hrála významnou roli v průmyslu. Migrace dělníků ze Southamptonu tak byla celkem logickým důsledkem tohoto propojení. V roce 1898 se tedy někteří z nich podíleli na vzniku Athleticu Bilbao. V prvních 10 letech existence jeho hráči nastupovali v čistě bílých a později bílomodrých dresech. V roce 1909 ale zástupci klubu došli k názoru, že jsou potřeba nové dresy. A tehdy se začal psát romantický příběh.
Baskický student Juan Elorduy byl totiž v té době v Southamptonu a před svým návratem údajně pořídil 50 dresů místního FC, které následně dovezl do Bilbaa. Athletic červenobílé pruhované dresy přijal za své a hned v následující sezoně v nich vyhrál potřetí v historii španělský pohár.
I v následujících letech se Athleticu v červené a bílé, což jsou mimochodem oficiální barvy města Bilbaa, dařilo. Pod vedením dvou anglických trenérů Freda Pentlanda a Williama Garbutta v letech 1922-1936 dokráčel k pěti triumfům v poháru a třem v lize.
Pouto mezi těmito dvěma přístavními městy se ale vyvíjelo i mimo fotbalové trávníky. Baskicko bylo ve 30. letech značně zasaženo španělskou občanskou válkou a když došlo na bombardování malého městečka Guernica nedaleko Bilbaa, Southampton přispěchal na pomoc. I přesto, že britská vláda zpočátku nechtěla žádným způsobem zasahovat do konfliktu cizí země, podařilo se nakonec vypravit loď, která do Southamptonu pomohla evakuovat 4000 baskických dětí. Na lodi, která měla kapacitu pouhých 800 lidí.
Oba kluby na společnou historii myslí a v udržování dobrých vztahů pokračují dodnes třeba prostřednictvím pravidelných přátelských utkání. V roce 2015 dokonce Athletic věnoval legendě Saints Mattu Le Tissierovi speciální dres v rámci vyhlášení ankety One Club Man Award pro hráče, který po celou kariéru zůstal loajální jednomu klubu.
Tento text mohli jako první číst odběratelé našeho nového newsletteru Přímák Football Clubu. Každou středu ho přihráváme přímo do vašich mailových schránek, pokud nám zanecháte kontakt v následujícím formuláři. Věnovat se budeme nejrůznějším zajímavostem, kuriozitám, neznámým příběhům současnosti i historie a trendům, které vás udrží ve správné fotbalové provozní teplotě. Přejeme příjemnou zábavu…
Jakou vypovídací hodnotu má šest porážek v elitní skupině Ligy národů? První měsíce španělské éry u národního týmu v FC anketě zhodnotili Tomáš Hořava, Antonín Rosa, Ondřej Tůma a Zdeněk Zlámal.
Thierry Henry u brankové čáry zahrál rukou a přihrál Williamu Gallasovi na gól. Rozhodčí ho uznal a Francie 18. listopadu 2009 postoupila na mistrovství světa na úkor Irska. O dva dny později se za opakování zápasu přimlouvali oba kapitáni, včetně Henryho. Až po letech vyšlo najevo, že FIFA po sporné baráži poskytla irskému svazu pět milionů eur.
Šest zápasů, šest porážek. Výsledky v Lize národů sice nejsou podle Santiho Denii to nejdůležitější, ale zápas v Chorvatsku svlékl jeho tým do naha. V čem jsme nejvíc pokulhávali a na čem se dá stavět? V dalším díle Football Club podcastu rozebíráme hráče našeho kádru, sestavíme ideální jedenáctku a v závěru si posvítíme i na největší šlágry nadcházejícího ligového kola.
