„Panebože, co se to zase děje?!,“ burácel v 97. minutě zápasu mezi Bayerem Leverkusen a Stuttgartem komentátor Michal Jinoch. Co by se dělo. Svěřenci Xabiho Alonsa to předvedli znovu. Zase udrželi svou neporazitelnost napříč celou sezonou hluboko v nastaveném čase a potvrdili další z nových přezdívek – Laterkusen (later je anglicky později). Něco je teď ale už jinak. Z Leverkusenu teď nečiší taková jistota. Pozdní vyrovnání a obraty v průběhu sezony? Samozřejmost! Opakování stejného scénáře dneska? Infarktová záležitost.
Možná je příčinou kvalita soupeřů v posledních týdnech. Možná zvýšené sázky s přibližujícím se oceněním neporaženého šampiona. Možná Leverkusen samotný. Nebo je to od každého trochu. Alonsovci jako by od výkopu chtěli hlavně neprohrát. Nevyhnutelná porážka se přesto s každým týdnem jeví blíž a blíž. Snad i proto se opory Die Werkself nechávají unášet emocemi a zatahovat do potyček. Pryč je chladnokrevně sebejistý Leverkusen. Příštích šest, případně sedm utkání (tři ligová kola, finále německého poháru a semifinále, případně i finále Evropské ligy) slibuje nervydrásající podívanou.
Nic z toho ale nesmí ubírat zásluhy Stuttgartu. Stejně jako se Xabi Alonso musel obejít bez vykartovaného Granita Xhaky, Sebastianu Hoeneßovi chyběl pro karetní trest jeho dirigent v záloze Angelo Stiller. Snad jako zástup pro přesně takové situace přicházel v lednu na hostování Mo Dahoud. Stillerovo místo v záloze ale v sobotu dostal Enzo Millot. Tradičně víc ofenzivní varianta. Možná i proto odešla z bitvy oslabených záloh vítězně domácí dvojice Robert Andrich, Exequiel Palacios.
To však Sebastianu Hoeneßovi nijak plány nekazilo. Hrozbu z křídel zastavil a bez pošetřeného Floriana Wirtza toho Leverkusen nezmohl mnoho ani středem. Ať si tam double-pivot domácích dominoval, jak chtěl. Patrik Schick na hrotu útoku si proto mohl notovat hit kapely System of a Down… „Such a lonely day, and it’s mine.“ (Cítím se dnes sám.)
Zato jiný český reprezentant může z průběhu zápasu těžit. „Matěj Kovář si příští sezonu musí vzít post brankářské jedničky,“ glosoval dění video analytik Adam Khan. Poukazoval na nejistotu Lukáše Hradeckého v rozehrávce. Nejenom, že kapitán Leverkusenu často neúspěšně hledal spoluhráče přihrávkou, navrch jim přichystal několik nervózních chvil. I přes klíčový zákrok v závěru si tak může s Patrikem Schickem pozvěpovat další verš: “It’s a day, that I’ll never miss.” (Tenhle den mi nebude chybět.)
Sobota se nesla ve znamení vzájemných duelů reprezentantů Německa v příštím ročníku evropských pohárů. Jako předkapela Leverkusenu a Stuttgartu zahrál Bayern s Frankfurtem (2:1) a Lipsko s Dortmundem. Potvrdilo se, že to bude nejspíš Borussia, kdo nejvíc už téměř jistou pátou místenku do milionářské soutěže pro Německo (spolu s Itálií za dva nejvyšší národní koeficienty v této sezoně). Souboj o čtvrtou příčku vzájemným zápasem nejspíš už definitivně prohrála. Ostatně, vítězné Lipsko (4:1) má teď blíž k třetímu Stuttgartu (dvoubodová ztráta) než k pátému Dortmundu (pětibodový náskok).
Nebyl to ale jen výsledek, co v sobotu trápilo fanoušky BVB. V padesáté minutě totiž s obavami sledovali střídání Matse Hummelse. Důvod? Zranění. Pár dní před zápasem s PSG v semifinále Ligy mistrů by ztráta zkušeného zadáka hodně zabolela. Bolestivá tržná rána na holeni, jak zněla diagnóza, by ale měla být do středečního duelu zažehnána.
Zatímco první šestka se utkala mezi sebou, o další dvě příčky se vedl stíhací závod na dálku. Nejpravděpodobněji se teď jeví scénář, kdy sedmý celek Bundesligy zamíří do Evropské ligy a osmý do předkol Konferenční ligy.
Má ale o tahle místa vůbec někdo zájem? Freiburg v závěru zápasu zahodil vedení nad Wolfsburgem (1:2), Augsburg nestačil na Brémy (0:3) a Hoffenheim pohořel na hřišti záchranáře z Bochumy (3:2). Ve hře tak zůstávají i ty Brémy s Heidenheimem. Oba ztrácí jen dva body na osmý Augsburg a tři na sedmý Freiburg. Bundesliga tak dostává své pověsti - tady neexistuje střed tabulky. A to ani tři kola před koncem.
Tři body pro Bochum jsou o to důležitější, že formu na závěr sezony našli i soupeři VfL. Jmenovitě Mainz 05. Jak je možné, že tenhle tým hraje o záchranu, ptám se sám sebe celý rok. Jejich forma se musí brzo obrátit k lepšímu, dodávám vždy záhy. Obrat se nepodařil miláčkovi mohučských Bo Svenssonovi. S třemi body po devíti kolech nebylo jiné cesty a letitá hráčská opora a následně absolvent manažerské akademie v Mainzu (Svensson vedl rozličné mládežnické kategorie klubu) musel odejít.
Položenou vlajku zvedl Jan Siewert, kouč béčka. Coby dočasný manažer uhrál sedm bodů v sedmi utkáních. Přemohl Lipsko a přidal čtyři plichty. Zremizoval třeba i zápas s BVB. Do zimní přestávky díky tomu dovedl Die Nullfünfer mimo příčky znamenající automatický sestup.
Zbavte se otravných reklam a získejte přístup k prémiovým textům, pořiďte si předplatné webu.
Siewertovo kouzlo ale jako by se rozplynulo ve vánočním punči. Po podepsání dlouhodobější spolupráce sebral z počátku Rückrunde (druhá půlka ligy) jen dva body z patnácti možných. Když se Mainz propadl zpět na sestupové příčky opouštěl lavičku i on.
Pod Siewertovo taktovou se přitom Mainz jevil jako tým přinejmenším ze středu tabulky. Šance si vytvářel a soupeře do vyložené kanonády pouštěl jen zřídka. Vlastní příležitost ale neproměňoval, zatímco soupeřům nabízel vedení chybami v úvodech zápasů. Případně zahodil body v závěrech zápasů. Třináct obdržených gólů v první a čtrnáct dalších v poslední čtvrthodince zápasů v dosavadním průběhu sezony toho budiž důkazem. Tahle statistika bolí o to víc, když nejčastějším výsledkem vašich zápasů je remíza 1:1 (osmkrát v sezoně).
Do třetice se už zadařilo. V únoru angažovaný Bo Henriksen dal stopku těm nejhorším excesům. Do jeho příchodu z FC Zürich vyhrál Mainz jen jeden duel z 21 celkových ligových. Z desítky následujících utkání odcházel vítězně hned čtyřikrát a k tomu přidal čtyři remízy. Šestnáct bodů urvaných v tomhle období dělá z Mainzu Bo Henriksena sedmý nejúspěšnější celek Bundesligy. Měřeno od angažování dánského spasitele.
Rychlejší napadání v podání Mainzu dává soupeřům víc prostoru pro seberealizaci. To jako by paradoxně vyhovovalo po většinu sezony nepřesvědčivému brankáři Robinu Zentnerovi. Ostatně, mezi jeho silné stránky patří spíš dominance v pokutovém území a zametání za defenzivní linií. Na čáře to v jeho podání taková hitparáda není. Odvážnější herní pojetí jde na ruku i forwardům. Pět ze šesti gólů Jonathana Burkarda přišlo v posledních osmi kolech.
Nedělní remíza s 1.FC Köln (1:1) ale vypadala jako návrat do starých kolejí. Mainz se mohl přetrhnout, aby těsné vedení zahodil a soupeři daroval dvě penalty. Krátce po půli mířil Luca Waldschmidt mimo tři tyče. Příznačně v závěru stejnou chybu neopakoval Florian Kainz. Mainz tak zůstává šestnáctý (tedy na barážové příčce) o dva body za Bochumí a Unionem Berlín. Na sedmnáctý Kolín má Mohuč tři kola před koncem pětibodový náskok. Vypadá to tedy pro ně přinejhorším na baráž s třetím týmem druhé Bundesligy (aktuálně Düsseldorf). Vzhledem k tomu, jak špatně sezonu v Mainzu rozjeli, by to byl vlastně pořád ještě relativně dobrý konec. V jejich aktuální formě si je lze jen těžko představit jako poraženého barážistu.
Sparta porazila Baník 2:1 poté, co hodinu před koncem za vyrovnaného stavu okamžitě využila přesilovku. Vyloučil podle vás sudí Ondřej Pechanec Patricka Kpoza správně?
Od začátku května platí nová pravidla pro takzvaný multi-club ownership. Co si musí pohlídat třeba Daniel Křetínský nebo šejkové vlastnící City Football Group?
Z generace na generaci se v Anglii nebo Německu předávají permanentní vstupenky. Kdo chce novou, musí si počkat. Do stejné situace se teď dostávají i fanoušci Slavie a Sparty. Proti sobě jde zvyšující se divácký zájem a omezená kapacita stadionů.
