Patřil k hráčům, kvůli kterým se chodilo na fotbal. Ne vždy byl nejproduktivnější, nesbíral největší klubové trofeje a nikdy nezískal Zlatý míč. Přesto se Jay-Jay Okocha nesmazatelně zapsal mezi nejvýraznější africké fotbalisty své generace. Nigerijský kouzelník s míčem, který 14. srpna slaví 53. narozeniny, proslul především driblinkem, kreativitou a hrou, při níž se nebál dělat věci, které by jiní hráči ani nezkusili.
Augustine Azuka Okocha se narodil v nigerijském Enugu, do velkého evropského fotbalu se ale dostal přes Německo. Na začátku devadesátých let zamířil do Borussie Neunkirchen a v roce 1992 si ho vytáhl bundesligový Eintracht Frankfurt. Právě tam vznikl jeden z nejslavnějších momentů jeho kariéry. V srpnu 1993 proti Karlsruhe několika kličkami dokonale zmátl obranu i tehdy začínajícího Olivera Kahna a skóroval. Jeho trefa byla v Německu zvolena gólem roku a dodnes se připomíná na sociálních sítích.
Po sestupu Frankfurtu odešel v roce 1996 do Fenerbahçe. V Turecku se z talentovaného baviče definitivně stala hvězda: během dvou ligových sezon nastřílel 30 gólů v 62 zápasech. Po mistrovství světa 1998 si ho vybral Paris Saint-Germain, který za něj zaplatil částku odpovídající zhruba 12,4 milionu eur. Okocha se tehdy stal jedním z nejdražších afrických fotbalistů historie. V Paříži strávil čtyři roky a později se v jednom týmu potkal také s mladým Ronaldinhem.
Možná vůbec nejsilnější klubovou stopu však zanechal tam, kde se to při jeho příchodu příliš neočekávalo. V létě 2002 po konci smlouvy v PSG podepsal jako volný hráč s Boltonem. Trenér Sam Allardyce tehdy skládal mimořádně zajímavý tým zkušených hvězd a Okocha se stal jeho symbolem. V první sezoně výrazně pomohl Wanderers k záchraně, později nosil kapitánskou pásku a s klubem se dostal až do evropských pohárů. V Premier League odehrál za Bolton 124 utkání, vstřelil 14 branek a přidal 11 asistencí.
Ještě významnější než klubová byla jeho reprezentační kariéra. Za Nigérii debutoval v roce 1993 a hned následující rok byl součástí mužstva, které vyhrálo Africký pohár národů a následně na světovém šampionátu v USA postoupilo do osmifinále. O dva roky později přišel jeden z největších úspěchů afrického fotbalu vůbec: Nigérie na olympijských hrách v Atlantě porazila cestou za zlatem Brazílii i Argentinu a stala se prvním africkým vítězem olympijského turnaje.
Okocha si zahrál na třech mistrovstvích světa – v letech 1994, 1998 a 2002. Především ve Francii v roce 1998 patřil k největším atrakcím šampionátu, na němž Nigérie senzačně porazila Španělsko a znovu postoupila do osmifinále. Celkem za reprezentaci nastoupil podle oficiálních statistik k 73 zápasům a vstřelil 14 gólů.
Po čtyřech sezonách v Boltonu zamířil ještě do Qatar SC a kariéru uzavíral v Hull City, kterému v sezoně 2007/08 pomohl k historickému postupu do Premier League. Okocha nikdy nepatřil mezi fotbalisty, jejichž velikost by šla jednoduše vyjádřit počtem gólů a trofejí. Jeho dědictví spočívá hlavně v něčem jiném: z fotbalu dokázal udělat show. Kličky, zasekávačky, přešlapovačky, přímé kopy a neustálá chuť provokovat obránce jeden na jednoho z něj udělaly jednu z největších afrických ikon své generace.
Před 32 lety dal Karel Poborský gól, který odhalil jeho fotbalovou genialitu ještě předtím, než se o ní přesvědčil celý svět na Euru 1996.
Češi pod Santim Deniou ukázali proti Chorvatsku nový herní rukopis. Teď je čeká ještě těžší test. Zápas proti Anglii ukáže, jak pevné základy nový reprezentační styl opravdu má.
Sparta i Liberec mají nakročeno do osmifinále Europa Cupu. Letenské navíc vstupují do nové éry pod nizozemskou trenérkou Jessicou Torny. Co přinesl poslední týden v českém i zahraničním ženském fotbale? Odpovídá newsletter Kopačky.
