Bayern háže ručník do ringu. Zadřel Tuchel šampiona?

Deset bodů ztráta na první Leverkusen, jen čtyři náskok na třetí Stuttgart. To je aktuální realita Bayernu Mnichov. Asi nejlépe ji shrnul Christoph Freund, sportovní ředitel klubu. „Věříte ještě v titul?“ dostal dotaz. Odpověděl příznačně: „O tom se dneska nemusíme bavit.“

Bayern totiž zase tratil. Tentokrát na hřišti Freiburgu (2:2). Thomas Tuchel označil některé situace ze strany svých svěřenců za harakiri. Snad neměl na mysli branky v podání Mathyse Tela a Jamala Musialy. Právě vycházející hvězdy zajistily Bavorům alespoň bod.

Leverkusen se ručníkem vhozeným do ringu nenechal uchlácholit a pohodlně zvládl své lokální derby s Kolínem. Soupeř zpoza řeky Rýn jim práci usnadnil vyloučením už ve 14. minutě. Další dva góly v podání krajních obránců Alejandra Grimalda s Jeremie Frimpongem dovedli jedenáctku Xabiho Alonsa k výhře 0:2. Balon ke kopačkám Frimponga prodlužoval při gólové akci ve vápně Patrik Schick. Leverkusen i díky němu shlíží na Bayern už z desetibodového pódia.

Harry Kane a spol. ale nemusí smutnit. Společnost jim dělá Stuttgart. Ten uštědřil druhou jarní porážku Wolfsburgu (2:3) a natáhl tím šňůru Nika Kovače bez výhry už na devět zápasů. Dvěma góly tomu pomohl Serhou Guirassy. Guinejský střelec se tím přehoupl přes hranici dvaceti vstřelených branek v této sezoně Bundesligy.

Do zápasu naskočil v základní sestavě Václav Černý. Nezvykle, chtělo by se dodat. V polovině z osmnácti utkání, do kterých český křídelník zasáhl, byl střídajícím hráčem. Poslední dvě potom strávil mezi náhradníky celé. Wolfsburg po lednovém příchodu hrotového útočníka Kevina Behrense experimentuje se hrou na dvě devítky. V takové alternaci bere Černého místo na křídle Lovro Majer. Za jiných okolností ofenzivní záložník. Co by mohl patnáctinásobný český reprezentant udělat, aby dostával víc příležitostí? Podle Nika Kovače bránit.

Přetahovaná mezi Dortmundem a Lipskem o Ligu mistrů může vesele pokračovat. Oba celky si připsaly tři body. Die Schwarz-Gelben porazili v Berlíně Union (0:2). Lipsko mezitím zvládlo tradičně těžký výjezd do Bochumy (1:4). Tři góly mezi 68. a 72. minutou rozlouskly defenzivu domácích a Marco Rose si na Santiago Bernabéu (ve středu tam Lipsko hraje odvetu osmifinále Ligy mistrů, první zápas vyhrál Real 1:0) veze solidní výhru v zádech.

Těžký venkovní duel zvládl i Frankfurt. Ten si odvezl tři body z Heidenheimu (1:2). Die Adler si tím upevnili své postavení na šesté příčce. Přímý duel právě o sedmé místo o víkendu svedl Hoffenheim s Brémami. Ten rozlouskl už v první půli dalšími dvěma góly Maxi Beier. V závěru musel Pavel Kadeřábek a jeho spoluhráči hlídat výhru v oslabení. Úspěšně (2:1).

Po sedmém, potenciálně pohárovém místě může pokukovat i našlápnutý Augsburg. Darmstadt jim v téhle ambici nijak nebránil. Naopak, už po půlhodině hry byl rozdíl pětigólový. Po devadesáti minutách svítilo na výsledkové tabuli skóre 0:6. Osmnáctý celek tabulky má po 24 kolech jen 13 bodů. Poslední, kdo měl méně, bylo Schalke v sezoně 2020/21 (10). I Fürth předloni měl víc (14). Tuhle skutečnost společně s vysokou porážkou nenesli domácí příznivci dobře…

Bayern Mnichov - kaňka v Tuchelově životopise

Bayer Leverkusen nemíří k prvenství v Bundeslize proto, že by se snad Bayern Mnichov nabažený tituly převalil na bok a uvolnil cestu. Ostatně, i přes strádání posledních týdnů mají Bavoři po 24 kolech o dva body víc než ve stejné části sezony minulý rok. V moment vzájemného zápasu první dvojice (Bayer-Bayern, 10. února) čítal rozdíl mezi Tuchelem a Nagelsmannem bodů sedm.

Snad i tohle svižné odmazání rozdílu v mezisezonním srovnání ale ukazuje, že je cosi shnilého v hrabství bavorském. Můžeme si ukazovat prstem na unáhlená rozhodnutí druhé poloviny minulého ročníku. Nebo naopak zdlouhavé ustanovování nové struktury ve vedení klubu. To se ostatně odrazilo na nečitelné a nepřesvědčivé přestupové strategii - Harry s Kimem prominou. Některým fanouškům se nemusí pozdávat chování dlouholetých opor, kterým možná uletěl nosík trošku moc nahoru. Nebo snad na kontury tváří zmíněných stálic nasměrovala reflektory současná situace.

Kritice nemůže uniknout ale ani trenér Thomas Tuchel. Před lety vyzdvihovaný Pepem Guardiolou jako jeho ideální nástupce na lavičce bavorského giganta, Tuchel jakoby v mezidobý zmourinhovatěl. Dynamický, atraktivní fotbal od jeho dob s BVB zdřevnatěl. Z mluvčího kabiny Chelsea, znejistěné dopady sankcí uvalených na majitele klubu, zbyl podrážděný strejda vyměňující si šťouchance s televizními pundity.

Asi nejvíc v neprospěch německého taktika ale mluví propad individuální výkonnosti největších figur v kabině. Záložní dvojice Joshua Kimmich, Leon Goretzka nikdy jako pivot nenabízela dostatečný balanc. Tenhle hendikep řešil Julian Nagelsmann hrou na tři obránce. Ti si mohli být vzájemně oporou v situaci, kdy před nimi nenastupoval ani jeden defenzivní záložník. Tuchel měl totiž v lecčem pravdu. Například, že Kimmich není žádná šestka. Nemá to v krvi - jeho instinkt je hrát dopředu, ne ohlížet se za sebe.

Budoucnost Thomase Tuchela je mimo Mnichov. Předčasný konec jeho působení může přijít už v případě úterního vypadnutí z Ligy mistrů (Bayern prohrál první zápas s Laziem v Římě 0:1). Nově jmenovaný sportovní ředitelů Max Eberl má potom kout letní přestavbu sestavy. Podle zpráv z Německa může skříňku v kabině vyklidit až pětice hráčů prvního týmu - nepočítaje Choupo-Motinga a Bounnu Sarra, kterým končí smlouva.

Ať bude letní řez hluboký, jak chce, neměl by zastínit bolestivou skutečnost: Tuchel za rok nedovedl napsat recept, který by chutnal i někomu jinému, než je duo Leroy Sané, Harry Kane.