Jeden zápas vládne všem. El Clásico. Katalánská hrdost versus španělský centralismus
Real Madrid a FC Barcelona. Dva ikonické kluby vévodí fotbalovému světu. Řadí se mezi nejúspěšnější a nejpopulárnější celky planety a patří i k nejsilnějším marketingovým značkám. Jejich vzájemný souboj – El Clásico – je nejprestižnější a nejsledovanější fotbalové utkání na světě.
Jádro rivality mezi Realem a Barçou ale leží hluboko ve složité španělské historii a daleko přesahuje sportovní rozměr fotbalového zápasu. Klání Realu a Barcelony je nejen souboj dvou historicky nejsilnějších španělských týmů a bitva největších španělských měst, ale také střet dvou národů, odlišných politických názorů a hodnot. Každé utkání Realu Madrid a Barcelony je konfrontací španělského centralismu a katalánské touhy po samostatnosti. El Clásico rozděluje celou španělskou společnost.
Zakladatelé se nepřipomínají
Když se v roce 1902 utvořil Madrid Football Club, první verze Realu, stěžejními postavami byli bratři Juan a Carlos Padrósovi. Historici Realu Madrid, klubové muzeum a pravověrní fanoušci radši vůbec nezmiňují, nebo jen malým písmem a tenkým hláskem přiznávají, že oba zakladatelé a pozdější prezidenti Realu byli rodáci z Barcelony.
Zpočátku zvláštní rivalita mezi kluby neexistovala. Hráči Realu i Barçy sice začali sbírat triumfy v Copa del Rey už v prvním desetiletí 20. století, ale v přímé bitvě o titul se celky dlouho nepotkávaly. První finále španělského poháru, které mělo podobu El Clásika, proběhlo až v roce 1936. Real, v období druhé španělské republiky bez královského přídomku jen jako Madrid FC, porazil Barcelonu 2:1. V té době už ale šlo o souboj s velmi vyhrocenou atmosférou na hřišti i mimo ně. Fotbalové soupeření bylo úzce provázáno s dlouhodobými a vleklými národnostními, politickými i kulturními střety.
Kniha: Fotbalová derby Španělska a Portugalska
- pokračování úspěšné knihy o anglických derby
- unikátní příběhy El Clásica a dalších pyrenejských derby
- přes 200 fotografií, map, grafů a tabulek
- skvělý vhled do prostředí a atmosféry nejlepšího fotbalu na Pyrenejském poloostrově
Počátky napětí mezi Katalánskem a centrální španělskou mocí lze najít už v 16. století, kdy Karel V. Habsburský spojil Kastilii a Aragonii, jejíž součástí bylo i Katalánsko. Dominantním a vládnoucím regionem vznikajícího Španělska se stala Kastilie. Začal tak růst i význam a velikost města Madrid. S nadvládou Kastilie Katalánci nesouhlasili a v průběhu staletí proti ní několikrát povstali.
Další kolo sporů se rozhořelo ve 20. století. Katalánské snahy o autonomii nebo samostatnost byly stejně jako projevy katalánské identity a kultury potlačovány už během diktatury Prima de Rivery ve 20. letech, zejména pak ale za generála Franciska Franka.
Franco se k moci dostal na konci 30. let po zničující občanské válce. Po svém vítězství zrušil veškerou autonomii takzvaných vedlejších zemí, tedy i Katalánska, a vztah mezi Madridem a Barcelonou – i jejími hlavními fotbalovými reprezentanty – se proměnil v čirou nenávist.
Vražda prezidenta
Ve vypjatých 30. letech 20. století se z barcelonského FC stal symbol katalánské identity. Fotbalový klub byl hlavním reprezentantem postojů a nálad Katalánců namířených proti centralizačním tendencím Madridu. Zlomovým momentem, kdy se FC Barcelona nevratně stala součástí celospolečenského a politického sporu v zemi, byla smrt katalánského právníka a politika Josepa Sunyola v srpnu 1936.
Sunyol byl člen strany Republikánská levice Katalánska a zároveň prezident FC Barcelona. Na začátku občanské války se vypravil na frontu s penězi pro republikánské jednotky, byl zajat Frankovými vojáky a bez soudu popraven. V reakci na to se kolem FC Barcelona utvrdil katalánský nacionalismus. Zášť katalánského lidu vůči fašistickému režimu, který se postupně ujímal vlády v zemi, rostla. Co všechno klub pro Katalánce znamenal (a pořád znamená), se odrazilo i v mottu, které se v tomto období s FCB začalo spojovat: Més que un club – víc než klub.
Související články
Nedopsaný sen. Brazilský zázrak zemřel těsně před zlatým MS 1994
Brazilský titul z roku 1994 patří Romáriovi, Bebetovi, Dungovi, Taffarelovi, a také Ayrtonu Sennovi. Jenže jen pár týdnů před začátkem šampionátu zemřel ještě jeden muž, který mohl být jeho součástí. Dener Augusto de Sousa, kterého Brazílie viděla jako další velké zjevení.
Fotbal v televizi: MS je za dveřmi. Projděte si kompletní program na tento týden
Než to ve čtvrtek večer vypukne, můžete se podívat ještě na poslední přípravné zápasy Anglie nebo Francie. O své MS v úterý hrají i ženy. A od čtvrtka už to začne a hned jako druzí na MS 2026 jdou do akce Češi. Máme pro vás přehledný fotbalový TV program na celý tento týden.
„Kdo snese horko, vyhraje.“ Čeká nás mistrovství světa hrané na čtvrtiny
„Hrát na sto procent v takovém počasí, to by zvládl leda robot,“ řekl kouč Brazílie Carlos Alberto Parreira o světovém šampionátu 1994 v USA. Titul tam jeho tým získal v brutálních klimatických podmínkách – horku, vlhku a často na přímém poledním slunci. Uplynulo 32 let, turnaj se do Severní Ameriky vrací a počasí můžeme čekat ještě extrémnější. Změna klimatu výrazně pokročila a zasahuje už i do pravidel a koučování. Stane se z MS zimní podnik?
