FC Teutonia Ottensen je malý klub z Hamburku působící v Regionallize Nord. Minulé léto se kvalifikovala do DFB Pokalu, ale protože její skromné hřiště s umělým trávníkem nevyhovuje svazovým regulím, nabízelo se, že by zápas 1. kola odehrála na nedalekém stadionu FC St. Pauli.
Tenhle nápad vydržel přesně do chvíle, než jí los přiřadil jako soupeře RB Lipsko. Ze St. Pauli zaznělo důrazné NE. Klub dlouhodobě prosazující ušlechtilé hodnoty se distancoval od komerčního pojetí fotbalu reprezentovaného Red Bullem, a proto stadion k dispozici nedal.
Teutonia se tedy dohodla s Dessau, městem ze Saska-Anhaltska. Je to sice trochu z ruky, ale místní klub neměl s uspořádáním zápasu problém. Někdo jiný ovšem měl, protože pár dnů před výkopem neznámí pachatelé zničili trávník tím, že ho polili jakousi chemikálií.
Pohárový duel se nakonec musel odehrát v lipské Red Bull Areně.
I čtrnáct let po zapsání na mapu a sedm let po postupu do Bundesligy je RB Lipsko v německém fotbale veřejným nepřítelem číslo jedna. Ultras všech klubových barev se proti němu vyhraňují, tradiční týmy zejména z bývalé NDR s ním odmítají hrát přípravné zápasy. Kdykoli fanoušci nemají zrovna proti komu verbálně bojovat, nasměřují negativní emoce na lipský klub.
Pro ně je RasenBallsport Lipsko (jak se oficiálně jmenuje, protože v německém fotbale je až na historické výjimky zakázáno mít v názvu sponzora) ztělesněním veškerého zla spojeného se sportovním světem. Protipólem fotbalu jako vášně, jež se dědí z generace na generaci a patří k ní bohaté klubové kroniky, vitríny s poháry, vzpomínky na velké triumfy i slavné prohry.
Hlavní důvod silné antipatie je zřejmý. Klub vznikl v roce 2009 s čistě komerčním záměrem: aby se i v Německu prodalo co nejvíc plechovek energetického nápoje. Podobně jako to Red Bull dělá ve formuli, hokeji a jiných sportech. Nebo v rakouském fotbale, kde už dřív pohltil SV Austria Salcburk.
Fotbalové hlášky někdy přerostou samotné zápasy. Otestujte, jestli poznáte jejich autory - od trenérských legend po hráče s egem větším než stadion.
Arsenal je po dvaceti letech ve finále Ligy mistrů. V úterý večer porazil Atlético Madrid 1:0, celkově postoupil po výsledku 2:1 a na konci května si v Budapešti zahraje o trofej, kterou ještě nikdy nezískal. A aby toho nebylo málo, v Premier League má po ztrátě Manchesteru City titul znovu ve vlastních rukou.
Finále španělského poháru v roce 1984 se vážně nehrálo v rukavičkách. Šlo o jeden z památných zápasů, do kterých zasáhl Diego Maradona. Dnes má 42. výročí. Co a proč se semlelo?
Staňte se předplatiteli Football Clubu a odemkněte si všechny prémiové texty!
