Austrálie proti Evropě. Fotbal pobláznil protinožce

Ve hře jsou ještě čtyři týmy, ale už teď je jasné, že mistr světa bude nováček. A celá Austrálie si přeje, aby to byl právě domácí tým, který láskyplně oslovují jako Matildas. Říká se jim tak podle lidové písně Waltzing Matilda, která je podle Wikipedie dokonce neoficiální hymnou země, ve které žije přes 26 milionů lidí. I fotbalové Matildy teď patří k australskému folklóru.

O deváté mistrovství světa, které pořádá Austrálie s Novým Zélandem, je velký zájem. Průměrná návštěvnost se blíží ke 30 tisícům lidí a všechny zápasy domácích Australanek jsou vyprodané. Třeba čtvrtfinálovému spektáklu s Francií, který rozhodla až desátá penaltová série (nejdelší v historii MS včetně mužských), přihlíželo téměř 50 tisíc lidí přímo na stadionu v Brisbane a na středeční semifinále s mistryněmi Evropy z Anglie bude vyprodaný národní stadion v Sydney pro 75 tisíc lidí.

A kdo není na stadionu, sleduje fotbal v televizi. Čtvrtfinále proti Francii bylo, co se sledovanosti v Austrálii týče, největší sportovní událostí za víc než dvě desetiletí – přesněji od doby, kdy Cathy Freemanová získala zlato na olympijských hrách v Sydney v roce 2000. FIFA mluví o víc jak sedmi milionech lidí před televizními obrazovkami, do kterých počítá i fanouškovské zóny, které se ve velkém zapojují po celé zemi.

A to jsme ještě dva stupně od vrcholu. Australský sen o domácím triumfu trvá, byl by to první úspěch pořadatelské země od roku 1999, kdy titul získaly Američanky. A symbolicky domácí fotbalistky semifinále i případné finále hrají na stadionu, kde si Freemanová v roce 2000 doběhla pro zlato. Australanky už teď dosáhly svého maxima, kterým dosud byla tři čtvrtfinále na šampionátech v letech 2007, 2011 a 2015. Před čtyřmi lety ve Francii vypadly už v osmifinále po penaltách s Norskem.

Teď Australanky z penalt proti Francii udělaly jeden z ikonických momentů sportovní historie této ostrovní země. Jestli jste rozhodující rozstřel ještě neviděli, stojí za to si ho pustit. Australanky proměnily až třetí „mečbol“.

Australské noviny objevily nové hrdinky a z Matild byly Mathrilldas (slovní hříčka spojující přezdívku reprezentantek s thrillerem, napínavým filmovým žánrem podle nervydrásajících penalt).

Třeba novinářka listu Sunday Herald Emma Kempová to popisuje jako moment, „který se navždy zapíše do australského sportovního folklóru“. Ve svém textu s nadsázkou uvádí: „Kde jste byli přesně ve 20 hodin 12. srpna 2023, když střela Cortnee Vineové ukončila penaltový rozstřel, který babičkám po celé zemi přivodil infarkt.“

Novinář Robert Craddock v australském Sunday Telegraph napsal: „Ještě než zápas skončil, se v celé své nervydrásající kráse zařadil mezi největší australské sportovní události všech dob.“

Už dosavadní průběh šampionátu, kdy třeba Němky vypadly už ve skupině a dvojnásobné obhájkyně z USA v osmifinále, ukazuje, že ženský fotbal se vyrovnává. A špičkové zápasy v poslední fázi turnaje by tomu měly nasadit korunu. Čeká se velký spektákl a přetahovaná, ve které budou rozhodovat detaily. Třeba pověstný 12. hráč v podobě země, která stojí za svými Matildami.

„Stáli jsme proti celému národu,“ řekl po čtvrtfinálové bitvě Hervé Renard, trenér Francie. Teď to čeká Anglii, která touží po loňském domácím Euru uspět i v Austrálii.