Do Štědrého dne zbývá deset dnů, sedím v restauraci zabudované do stadionu Viktorie Plzeň a zahřívám si ruce o hrnek s čajem. Venku mrzne až praští, všude poletuje sníh. Na nedalekém hřišti s umělou trávou se už ale pomalu začínají scházet hloučky smějících se dětí. Brzy si proti sobě zahrají turnaj v malé kopané, jenž je součástí projektu Liga férového fotbalu, za kterým stojí iniciativa Fotbal pro rozvoj. Mediálním partnerem turnaje byl i Football Club.
Dvacetiletý Georgy Mezhuev, se kterým si povídám nad horkým čajem, tu trénuje tým ukrajinských dětí. Většina z nich do Česka utekla se svými rodinami před válkou s Ruskem. Zemí, odkud Georgy pochází.
„V dětství jsem se chtěl stát sportovním žurnalistou. A v patnácti jsem začal pracovat v tiskovém oddělení FC Zenit Petrohrad. Jenže později jsem se také stále víc angažoval v opozičních iniciativách a postupně jsem musel změnit pohled na fotbal v Rusku. Před třemi lety jsem se pak přestěhoval do Česka, protože jsem pro sebe v Rusku neviděl perspektivu. Po začátku války jsem začal hodně dobrovolničit v uprchlickém hotelu a na nádraží. Pak mě pozvali na pozici terénního pracovníka do neziskovky Tady a teď. Tam jsem se znovu vrátil k fotbalu, ale v pozici amatérského trenéra,“ začíná Georgy své vyprávění.
V šestém díle naší podcastové série k Fortuna lize jsme si povídali s Franny Černou ze Sparty a české fotbalové reprezentace.
Listopad 1989 změnil československý fotbal od základů. Z hráčů svázaných režimem se během pár let staly hvězdy s možnostmi, o kterých se jejich předchůdcům ani nesnilo. Včetně těch finančních…
Poslední reprezentační okno roku 2025 pomalu končí. Česko hraje o čest s Gibraltarem. Máme pro vás kompletní TV program na pondělí a úterý.
Staňte se předplatiteli Football Clubu a odemkněte si všechny prémiové texty!



