Nechybělo mnoho a uplynulá sezona mohla být pro Inter jednou z těch historických. Z těch, na které by se vzpomínalo ještě za dlouhá desetiletí. Bitva o mistrovský titul do posledního kola, finále Ligy mistrů. Všechno je ale jinak a každý fanoušek či člen týmu chce na ročník 2024/25 pravděpodobně co nejdřív zapomenout.
V lize šanci na scudetto svěřenci Simona Inzaghiho promrhali, když v předposledním kole doma prohospodařili dvougólový náskok proti Laziu. Konkurenční Neapol už první místo nepustila a došla si pro překvapivý titul. Inter skončil o bod druhý.
V Champions League zase Nerazzurri ve fantastickém dvojzápase skolili favorizovanou Barcelonu, když zejména odveta na San Siru platí za jeden z nejkrásnějších zápasů posledních let. Ve finále ale italský tým Paříž zničila 5:0. Psalo se o ostudě, o blamáži. O nejjednoznačnějším souboji ve finále LM za dlouhá desetiletí. A o jeho nejslabším účastníkovi.
Další rána přišla vzápětí. Už pár dnů po finále z klubu, tak trochu zadními dveřmi, zmizel kouč Simone Inzaghi. Zlákala ho finančně štědrá nabídka arabského Al-Hilálu. U italského kouče, všeobecně považovaného za jednoho z nejkompetentnějších trenérů na evropské scéně a velmi respektovaného za to, jak silný a kompaktní tým z Interu vytvořil, to bylo pro fotbalové publikum zklamání.
Jeho nástupcem se stal Christian Chivu. Na jednu stranu šlo o překvapení, protože nezkušený kouč měl za sebou v dospělém fotbale jen čtyři měsíce v Parmě, kterou převzal v únoru. Outsidera ale pozvedl, jeho hře dal řád a především tým zachránil v nejvyšší soutěži. Navíc se jedná o hráčskou legendu Interu, která v modročerném dresu odkopala sedm sezon a vyhrála zde i Ligu mistrů.
Navíc coby začínající trenér už strukturami milánského klubu prošel, mimo jiné vedl zdejší tým do dvaceti let, takzvanou Primaveru. V Parmě navíc úspěšně implementoval rozestavení 3-5-2, které Inter hraje už od dob Antonia Conteho, na něhož poté navázal Inzaghi. Nešlo tedy o výběr hvězdného kouče, ale spíš o racionální volbu a sázku na potenciál a „srdcařství“.
„Chivu není nejlepší manažer, kterého Inter mohl najmout. Je to ale někdo, kdo se ze všech nejvíc bude snažit navázat na systém, který Nerazzurri přinesl tolik úžasných úspěchů,“ říká k tomu novinář z The Athletic Brett Koremenos.
Slavia má další titul. Zasloužený, dominantní, ale možná nejméně euforický ze všech. Český trůn drží pevně, jenže za ním se kupí otázky: mdlá Evropa, disciplína lídrů, konflikt s fanoušky i nutnost najít ofenzivní kvalitu pro další útok na výhru v Lize mistrů.
Tomáš Chorý ve Slavii končí a jedna z logických otázek zní: může se vrátit tam, kde byl doma? Adolf Šádek dal v rozhovoru pro podcast Kudy běží zajíc jasně najevo, že fotbalově by takového hráče bral hned. Jenže právě u Chorého už fotbal není jediná věc, kterou musí klub řešit.
Tenhle pád zatím nemá dno. Loni třetí Baník je po prohře na Slovácku poslední a záchranu už nemá ve svých rukách. Projdeme si, co se musí stát, aby nesestoupil do druhé ligy.
Staňte se předplatiteli Football Clubu a odemkněte si všechny prémiové texty!
