Slovenská reprezentace to doma neměla nikdy lehké. A to platilo i v poslední době, kdy postoupila na tři evropské šampionáty v řadě. Přestože se turnaj rozšířil na 24 týmů, není to zdaleka samozřejmost. Ostatně, nyní na Euru chybí silné týmy jako Norsko a Švédsko.
Vztah mezi slovenskou reprezentací a jejími fanoušky byl vždy komplikovaný. Řada bývalých hráčů národního týmu zmínila, že na Slovensku jako by se fandilo jen úspěchu. Marek Sapara mi jednou v rozhovoru pro norský časopis Josimar vysvětlil, jak na Slovensku neexistuje skutečná fanouškovská kultura. Mohl to přirovnat k Norsku, kde působil, ale hlavně k bláznivému Turecku.
Sapara měl pravdu. V minulosti lidé chodili na slovenskou reprezentaci, když se jí dařilo. Na zápasy s menšími týmy přišlo vždy méně diváků. Jako by samotná reprezentácia Slováky vlastně moc nezajímala. Loni v září hrálo Portugalsko v kvalifikaci na Národním fotbalovém stadionu v Bratislavě a během předzápasové rozcvičky bylo vidět, jak si lidé na tribunách fotí a natáčejí Cristiana Ronalda. Hlavní zájem byl o Portugalce. Moderní doba přináší takové momenty - ale také ukazuje, jak komplikovaný vztah mezi slovenskými fotbalisty a veřejností vždy byl.
Vydejte se s námi do Německa s projektem Cesta na EURO.
Slovensko bylo na Euru 2024 zařazeno do skupiny E s Belgií, Rumunskem a Ukrajinou. Belgie měla být jasným favoritem a Slováci se s ní potkali hned na začátku. V Deutsche Bank Parku, domovském stánku Eintrachtu Frankfurt, se však 17. června odehrála jedna z prvních senzací aktuálního šampionátu.
Slováci se ujali vedení po gólu Ivana Schranze ze Slavie a jednobrankový náskok udrželi, i když to měli nesmírně těžké. Belgičané v čele s Romeluem Lukakuem a Leandrem Trossardem zahazovali šance a dvakrát dostali míč do sítě za zády Martina Dúbravky, ale tyhle góly nebyly uznány - nejprve pro ofsajd, v závěru pak pro hru rukou.
Slováci tak senzačně získali tři body, s čímž málokdo počítal. Proti Belgii sice potřebovali trochu štěstí, ale zároveň ukázali, jak se za poslední dva roky zlepšili. Proti favoritovi hráli odvážně a aktivně, neustále se pokoušeli o vysoký presink a postupnou rozehrávku zezadu. Tomu vévodil zejména defenzivní štít Stanislav Lobotka, později zaslouženě vyhlášený nejlepším hráčem utkání.
Hru budoval i přihrávkami se stopery Milanem Škriniarem a Denisem Vávrem. V rozehrávce došlo i na chyby, po kterých Slováci málem inkasovali, ale oni nepanikařili a dál hráli svou hru. Jiný tým - nebo Slovensko před několika lety - by se stáhl do defenzivy a míč odkopával. Ale to není Slovensko pod vedením trenéra Francesca Calzony.
Liga národů nejsou jen nablýskanější přáteláky. Když se povede, může sloužit jako pojistka baráže na MS 2026.
Program Ligy národů přináší spoustu atraktivních zápasů. Z nich jsme si pro naši analýzu vybrali čtyři. V hlavní roli bude český nároďák.
Kde nám ujel vlak? A proč bychom se při výchově hráčů měli zaměřit především na hru bez míče? Jaroslav Hřebík ve velkém rozhovoru s FC analyzuje český fotbal.
Staňte se předplatiteli Football Clubu a odemkněte si všechny prémiové texty!
