Slovenská reprezentace to doma neměla nikdy lehké. A to platilo i v poslední době, kdy postoupila na tři evropské šampionáty v řadě. Přestože se turnaj rozšířil na 24 týmů, není to zdaleka samozřejmost. Ostatně, nyní na Euru chybí silné týmy jako Norsko a Švédsko.
Vztah mezi slovenskou reprezentací a jejími fanoušky byl vždy komplikovaný. Řada bývalých hráčů národního týmu zmínila, že na Slovensku jako by se fandilo jen úspěchu. Marek Sapara mi jednou v rozhovoru pro norský časopis Josimar vysvětlil, jak na Slovensku neexistuje skutečná fanouškovská kultura. Mohl to přirovnat k Norsku, kde působil, ale hlavně k bláznivému Turecku.
Sapara měl pravdu. V minulosti lidé chodili na slovenskou reprezentaci, když se jí dařilo. Na zápasy s menšími týmy přišlo vždy méně diváků. Jako by samotná reprezentácia Slováky vlastně moc nezajímala. Loni v září hrálo Portugalsko v kvalifikaci na Národním fotbalovém stadionu v Bratislavě a během předzápasové rozcvičky bylo vidět, jak si lidé na tribunách fotí a natáčejí Cristiana Ronalda. Hlavní zájem byl o Portugalce. Moderní doba přináší takové momenty - ale také ukazuje, jak komplikovaný vztah mezi slovenskými fotbalisty a veřejností vždy byl.
Vydejte se s námi do Německa s projektem Cesta na EURO.
Slovensko bylo na Euru 2024 zařazeno do skupiny E s Belgií, Rumunskem a Ukrajinou. Belgie měla být jasným favoritem a Slováci se s ní potkali hned na začátku. V Deutsche Bank Parku, domovském stánku Eintrachtu Frankfurt, se však 17. června odehrála jedna z prvních senzací aktuálního šampionátu.
Slováci se ujali vedení po gólu Ivana Schranze ze Slavie a jednobrankový náskok udrželi, i když to měli nesmírně těžké. Belgičané v čele s Romeluem Lukakuem a Leandrem Trossardem zahazovali šance a dvakrát dostali míč do sítě za zády Martina Dúbravky, ale tyhle góly nebyly uznány - nejprve pro ofsajd, v závěru pak pro hru rukou.
Slováci tak senzačně získali tři body, s čímž málokdo počítal. Proti Belgii sice potřebovali trochu štěstí, ale zároveň ukázali, jak se za poslední dva roky zlepšili. Proti favoritovi hráli odvážně a aktivně, neustále se pokoušeli o vysoký presink a postupnou rozehrávku zezadu. Tomu vévodil zejména defenzivní štít Stanislav Lobotka, později zaslouženě vyhlášený nejlepším hráčem utkání.
Hru budoval i přihrávkami se stopery Milanem Škriniarem a Denisem Vávrem. V rozehrávce došlo i na chyby, po kterých Slováci málem inkasovali, ale oni nepanikařili a dál hráli svou hru. Jiný tým - nebo Slovensko před několika lety - by se stáhl do defenzivy a míč odkopával. Ale to není Slovensko pod vedením trenéra Francesca Calzony.
Když potřebujete, aby padaly góly, dá se tomu pomoct. V praxi to pak může vypadat třeba jako na tomto záběru z divize.
Fotbalový národ spoléhá na strategický um lišáka Koubka. Co by mohly být největší zbraně nového trenéra české reprezentace, rozebírají analytici Vojtěch Mrklas a Tomáš Daníček.
Země čtyř titulů mistrů světa znovu hraje o všechno. Itálie jde po velkých prohrách s Norskem do baráže o MS 2026, kde ji nestraší soupeř, ale vlastní vzpomínky.
Staňte se předplatiteli Football Clubu a odemkněte si všechny prémiové texty!

