Šlágr, který si nepustíte. Proč Premier League trvá na do nebe volajícím nesmyslu?
Vybrat si v poslední zářijové odpoledne ke sledování zápas Premier League nebylo jednoduché. Ve stejnou chvíli totiž hrály týmy Manchesteru City, Arsenalu, United i Newcastlu – tedy kompletní top čtyřka z poslední sezony. A k tomu dvě mužstva s širokou fanouškovskou základnou, Everton a West Ham. Žádné ze zmíněných celků přitom nehrály spolu, šlo o šest různých zápasů.
Můj kamarád Tom se rozmýšlet nemusel. Nepustil si nic. Nemohl. Bydlí totiž v Anglii, v zemi, kde se Premier League hraje. A tam si fotbal v sobotu odpoledne zkrátka nepustíte. Není to otázka peněz, neochoty pořídit si drahý satelit nebo kabelovku. Můžete si koupit všechny televizní programy v zemi a přímý přenos fotbalu ve tři odpoledne prostě neuvidíte. Už od šedesátých let.
Přečtěte si také
Související články
Svěží vítr i totální zmar! Sestavili jsme vysvědčení všech ligových klubů před nadstavbou
Finiš ligy je tu. Jak si jednotlivé prvoligové kluby vedly v základní části? V čem jsou lepší, nebo horší než ve stejnou dobu před rokem? S analytiky Football Club podcastu Vojtěchem Mrklasem a Tomášem Daníčkem jsme jim v podcastovém maratonu vystavili vysvědčení.
Dva kluby, stejná touha. Atlético s Arsenalem hrají o naději na zápis do historie
Atlético Madrid a Arsenal patří mezi největší evropské kluby, které Ligu mistrů pořád ještě nevyhrály. Dnes večer se potkají v semifinále. Simeone a spol. loví poslední šanci na trofej v rozkolísané sezoně. Artetův Arsenal zase hraje o něco, co by z něj definitivně sundalo nálepku dobrého, ale nedotaženého projektu.
PSG–Bayern 5:4. Semifinále, které se utrhlo ze řetězu
PSG porazilo Bayern 5:4 v prvním semifinále Ligy mistrů. Výsledek sám o sobě zní šíleně, ale ještě důležitější bylo, jak k němu oba týmy došly: bez couvání, bez kalkulu, s ochotou riskovat i ve chvíli, kdy by většina velkých zápasů dávno zatáhla ruční brzdu.
