Občas dostanete úkol nebo zadání, které vás překvapí. Tak třeba ten dnešní od Football Clubu: Ať prý sepíšu analýzu, jestli jsou čtyři české týmy v ligové fázi evropských pohárů novým standardem.
Pak se ale po tom pocitu lehce zaskočeného překvapení trochu zamyslíte a řeknete si, že jakékoli odhadování budoucnosti je sice vždycky tak trochu věštění z křišťálové koule, nicméně že zároveň tu jde doopravdy o dost podstatnou věc. A sice, jak vysoká je míra dostupnosti Konferenční ligy pro kluby mimo aktuální českou top trojku. Protože právě s tím ve svém byznys plánu jak v Liberci, tak na Baníku a dost možná i na jiných českých fotbalových adresách tak trochu počítají.
Takže tedy budiž, pojďme se tedy nad tím rébusem zamyslet společně.
Čtyři účastníky v hlavní fázi evropských pohárů má český fotbal letos úplně poprvé. A myšlenka, zda by to tedy od nynějška mělo být už zcela běžné a naprosto standardní, se na první pohled jeví až jako nezdvořile rouhačská. Na druhou stranu, kdo nemá ambice, nemá nic. A už jen reálné připuštění si myšlenky, že by poháry mohly každoročně hrát obě pražská S + Viktoria Plzeň + ještě jeden český, moravský či slezský klub, je prvním předpokladem, že by se to skutečně stát, či dokonce opakovaně dít, mohlo.
Je fakt, že Mladá Boleslav svým postupem mnohé překvapila a že v Konferenční lize samotné toho zatím mnoho nepředvedla, nicméně tím se teď nemusíme zatěžovat.
Co je podstatné, to jsou pravidla hry. Ta současná, z hlediska nastavení evropských pohárů platí první sezonu ze tří. Jinými slovy: UEFA nastavuje formát soutěží vždy na tříleté období a pak ho mění. Vycházejme teoreticky z toho, že letošní změny byly natolik rozsáhlé, že napříště tak zásadní reorganizaci nejspíš čekat nemusíme. To znamená, že se snad za dva roky buď vůbec, nebo alespoň nijak zásadně nebude měnit to nejpodstatnější, tedy počty účastníků jednotlivých soutěží, ani jejich kvalifikační moduly.
V aragonském derby Huesca – Zaragoza se hrálo o důležité body potřebné k záchraně ve druhé španělské lize. To by si pozornost fotbalového světa samo o sobě nezískalo. Povedlo se to ale Estebanu Andradovi. Argentinský brankář po vyloučení doběhl k soupeři a poslal ho k zemi ranou pěstí do obličeje. Pak se omlouval. Jenže v sezoně už nejspíš dochytal.
Závěr ligové sezony má zápletku, kterou by před jejím startem nikdo nečekal. Baník Ostrava je blízko k sestupu. Máme praktického průvodce cestou, kterou musí zvládnout, aby nebyl druholigový.
Antonín Kinský si po madridském hororu píše příběh vykoupení. Český brankář v závěrečném nastavení sobotního zápasu vytáhl přímý kop Joaa Gomese a Tottenham tak i díky němu porazil Wolves 1:0. Pro klub, který bojuje o přežití v Premier League, to nebyl jen dobrý zákrok, ale zásadní krok k reálné naději na šťastný konec.
Staňte se předplatiteli Football Clubu a odemkněte si všechny prémiové texty!
