„Děláme normální film, nebo dokument?“ Carlos Kaiser šel rovnou na věc. „Jenom říkám, že to lidi už předtím zkoušeli, a když uděláme film, můžeme změnit pár jmen, míst a může to všechno ven… Ale když vám řeknu pravdu, no, to pak všechny ty věci musí zůstat.“ Kvůli tomuhle rozhovoru jsme vážili dlouhou cestu a potřebovali jsme, aby se povedl, aby se z nás tří britských chlapců a jednoho Ira mohli stát mezinárodní filmaři.
Po tři měsíce jsme byli Kaiserem posedlí, od prvního okamžiku, co jsme slyšeli jeho příběh. Přečetli jsme si každý článek, který o největším podfukáři v historii fotbalu můžete najít – některé byly v angličtině, ale většina z nich byla mizerně přeložená z portugalštiny na Redditu. Kaiser, pravým jménem Carlos Henrique Raposo, je člověk, který za 26 let profesionální fotbalové kariéry podepsal smlouvy v řadě známých klubů doma i v zahraničí, ačkoli NIKDY neodehrál zápas. V průběhu toho se spřátelil s nejlepšími hráči všech dob, zařídil si život celebrity a všechny výhody a odměny, které si všichni profesionální fotbalisté přejí mít, ačkoli na to nikdy neměl dostatečný talent.
Měli jsme na něj tolik otázek. Proč? Co z toho měl? Jaké byly večírky? Jak to, že ho nikdo neprozradil? Už jeho první věta pro nás byla rajskou hudbou. V průběhu hodiny jsme slyšeli všechny perly. Příběhy o aférkách s hollywoodskými herečkami a argentinskými tenistkami, organizování pokoutných večírků pro světoznámé brazilské fotbalisty a zásobování těch nejznámějších Argentinců. Nabídl nám rychlý přehled sítě mafiánů, která prostupovala brazilským fotbalem, a vyprávěl o tom, jak ji nejenom využil, ale jak se stal i její důležitou součástí. Chvástal se kluby, ve kterých byl, a lidmi, se kterými se spřátelil. Kaiser byl v samém středu všeho. Byl známý jako Král Ria. Jeho svět byl chaotický, nebezpečný, zvláštně okouzlující a taky sotva uvěřitelný. Ale v průběhu následujících dvou let nás ten svět plně pohltil.
Pražská Sparta zná prvního soupeře na cestě do Ligy mistrů. Ve třetím předkole vyzve francouzský Olympique Lyon s českým reprezentantem Pavlem Šulcem. Letenští začnou doma, odveta se odehraje ve Francii. Bez ohledu na výsledek už mají jistou minimálně ligovou fázi Evropské ligy.
Zbytečně agresivní zákrok Enza Fernándeze na Paua Cubarsího poslal Argentinu do prodloužení v deseti a výrazně přiblížil zasloužený triumf Španělska. Argentinský záložník za svůj zkrat sklízí kritiku, hlavním viníkem porážky ale podle domácích médií není.
Fotbal už dávno nečtou jen oči trenéra. Kluby sledují sprinty, intenzitu presinku, přihrávky i únavu hráčů, aby jejich rozhodnutí na hřišti vycházela nejen z pocitů, ale také z tvrdých dat.
Staňte se předplatiteli Football Clubu a odemkněte si všechny prémiové texty!
