V Česku skončila základní část první ligy a čeká nás nadstavba. Šest prvních týmů hraje skupinu o titul, další čtyřka play-off ve skupině o Evropu a poslední šestka skupinu o udržení. Letos se v tomhle formátu Fortuna liga hraje popáté, když premiéru nadstavba měla v sezoně 2018/19 a v ročníku 2020/21 se vlivem koronavirových následků nehrála.
Nadstavba není český výmysl, v různých podobách se běžně hraje i v jiných národních ligách. Tradičně ji naopak nenajdete v zemích, kde liga sama o sobě je atraktivní a nemusí hledat nové formáty ke zvýšení fanouškovského zájmu. V Česku je úvaha jasná: víc vzájemných zápasů nejlepších týmů, konkrétně třeba o jedno rozhodující titulové derby navíc, zvyšuje návštěvnost i televizní sledovanost, a tedy příjmy ligy i klubů.
Proti tomu jdou různé pohledy. Pro někoho je česká nadstavba nespravedlivá, protože zápasy v ní už nejsou hrané formou doma a venku. Dobře je to vidět na souboji o titul: první po základní části hraje s druhým, tedy s přímým konkurentem v boji o titul, doma. Odveta na hřiště soupeře už není. První po základní části tak má výhodu, kterou třeba Sparta loni výhrou 3:2 nad Slavií ve druhém kole nadstavby přetvořila v titul.
Nejzábavnější průvodce turnajem od začátku do konce
Co je a co není spravedlivé, ponechme pro účely tohoto textu stranou. Pojďme se podívat, jak se ligová finále dohrávají v zahraničí. Když si pro toto srovnání vezmeme aktuálně první dvacítku zemí v žebříčku národních koeficientů, zjistíme, že hned osm zemí z top desítky hraje klasickým způsobem – tedy každý s každým dvakrát (Anglie, Španělsko, Itálie, Německo, Francie, Nizozemsko, Portugalsko a Turecko). Ve všech těchto ligách je 18 nebo 20 týmů, takže ve dvoukolové lize to dělá buď 34 nebo 38 zápasů za sezonu.
Ve druhé dvacítce zemí evropského koeficientového žebříčku se poměr obrací ve prospěch těch s nějakou formou nadstavby. Nemají ji v Norsku a na Ukrajině. První ligu v obou případech hraje 16 týmů na 30 kol (to byl i český model před nadstavbou). A nadstavbu nehrají ani v Chorvatsku, kde je v první lize deset týmů a každý s každým v ročníku se střetne čtyřikrát, dohromady tak každý odehraje 36 zápasů.
Teď už se ale pojďme zaměřit na jednotlivé systémy v zemích, kde nadstavbu mají. Vezmeme to sestupně od nejvyšších příček v koeficientovém žebříčku.
Belgická Pro League před touto sezonou změnila systém. Zúžila se o dva týmy na 16 a zatímco ještě loni nadstavbu hrálo jen prvních osm týmů (po čtyřech ve skupinách o titul a o play-off Konferenční ligy), letos hraje už nadstavbu po základních 30 kolech všech 16 týmů.
Ve skupinách o titul a o Konferenční ligu je po šesti týmech a všechny sehrají dalších deset zápasů ve svých skupinách. Ve skupině o titul jsou 1. až 6. tým po základní části, ve skupině o Konfereční ligu 7. až 12. tým. Do nadstavby přitom všechny kluby šly s polovičním počtem bodů, které si nahrály v základní části. Platí zároveň pravidlo, že když měl někdo lichý počet bodů, tak se zaokrouhlovalo nahoru – takže třeba Anderlecht nahrál v základní části 63 bodů a do nadstavby šel s 32 body.
Exotika, velká jména i absentující favoriti. To je fotbalový turnaj pod pěti kruhy. Jestli máte chuť na zápasy na slavných francouzských stadionech, můžete vyrazit…
Daniel Samek má za sebou dva roky v italském Lecce. K titulu se Slavií tam přidal mistrovskou trofej v ceněné Primaveře. Juniorskou ligu už ale hrát nechce a teď doufá, že se už brzo přesune do Serie B, o čemž právě jedná. O své italské cestě vypráví v rozhovoru s FC.
Jak se pracuje v klubu, který pohledem zvenku v poslední době vypadal jako rozbitý? Ve velkém rozhovoru o tom mluví Zdeněk Psotka, sportovní manažer Zbrojovky.
Staňte se předplatiteli Football Clubu a odemkněte si všechny prémiové texty!
