První letošní setkání severolondýnských rivalů lákalo víc než jindy. Oba týmy šly do zápasu v podobné fazoně, se stejným počtem bodů. Jako rovný s rovným.
Ještě nedávno byl přitom rozdíl mezi oběma soupeři obří. Arsenal platil za druhý nejlepší tým v Anglii, za jediného skutečného vyzyvatele Citizens v boji o titul. Naopak Spurs byli pro smích. Ať už předváděnými výkony na hřišti, či negativitou, která se kolem klubu šířila. Šílené výroky Antonia Conteho, nenávist k předsedovi představenstva Danielovi Levymu, nejistota okolo budoucnosti Harryho Kanea. Pokud by si měl v minulé sezoně nový fanoušek ze severu Londýna vybrat oblíbený tým, volba bude víc než jasná.
Stačilo pár měsíců a vše je jinak. Tedy, pár měsíců a jeden australský chlápek s řeckými kořeny. Kouč Ange Postecoglou změnil v Tottenhamu vše. Herní projev, výsledky, náladu kolem mužstva, celkový vibe, který se šedesátitisícovým stadionem nese. Koukat se na Spurs je po letech zase radost.
Pro mnoho Nizozemců skončila druhá světová válka až 21. června 1988. V Hamburku, po semifinálové výhře 2:1 nad Západním Německem.
Pětibodový náskok, čtyři kola do konce, Sparta na Slovácku a jedno derby na Slavii. Skončí tohle všechno prvním sparťanským titulem po čtyřletém kralování sešívaných? Odpovědi v novém FC podcastu hledáme s Kristinou Němcovou.
Program Baníku nám dal jedinečnou příležitost srovnat, jaký je rozdíl v diváckém zájmu o stejný tým v momentě, kdy se mu daří a kdy naopak padá ke dnu.
Staňte se předplatiteli Football Clubu a odemkněte si všechny prémiové texty!
