První letošní setkání severolondýnských rivalů lákalo víc než jindy. Oba týmy šly do zápasu v podobné fazoně, se stejným počtem bodů. Jako rovný s rovným.
Ještě nedávno byl přitom rozdíl mezi oběma soupeři obří. Arsenal platil za druhý nejlepší tým v Anglii, za jediného skutečného vyzyvatele Citizens v boji o titul. Naopak Spurs byli pro smích. Ať už předváděnými výkony na hřišti, či negativitou, která se kolem klubu šířila. Šílené výroky Antonia Conteho, nenávist k předsedovi představenstva Danielovi Levymu, nejistota okolo budoucnosti Harryho Kanea. Pokud by si měl v minulé sezoně nový fanoušek ze severu Londýna vybrat oblíbený tým, volba bude víc než jasná.
Stačilo pár měsíců a vše je jinak. Tedy, pár měsíců a jeden australský chlápek s řeckými kořeny. Kouč Ange Postecoglou změnil v Tottenhamu vše. Herní projev, výsledky, náladu kolem mužstva, celkový vibe, který se šedesátitisícovým stadionem nese. Koukat se na Spurs je po letech zase radost.
Klička, parádní střela a první ligový gól za Slavii. Dvacetiletý Pavel Kačor přišel v Olomouci z lavičky a v 77. minutě pojistil výhru sešívaných 2:0. Teď se těší na Villarreal.
Na hřišti škvára, na zápasy za vlastní peníze. A přesto se v šedesátých letech na turnaj časopisu Mladý svět hlásila zhruba stovka týmů. Publicista Petr Vondřich v FC podcastu vypráví, jak tahle vlna nadšení pomohla rozjet ženskou ligu a jak se mezi Slavii se Spartou dostaly Uhelné sklady.
Francisco Moura měl v šestnáctce kolem sebe volno. Přesto poslal míč do vlastní sítě a třetiligové Paredes v portugalském poháru proti Portu vyrovnalo. Obránce se po gólu rozplakal a hned směrem k lavičce naznačil, že chce vystřídat. Utěšovat ho přišli i soupeři.
Staňte se předplatiteli Football Clubu a odemkněte si všechny prémiové texty!
