První letošní setkání severolondýnských rivalů lákalo víc než jindy. Oba týmy šly do zápasu v podobné fazoně, se stejným počtem bodů. Jako rovný s rovným.
Ještě nedávno byl přitom rozdíl mezi oběma soupeři obří. Arsenal platil za druhý nejlepší tým v Anglii, za jediného skutečného vyzyvatele Citizens v boji o titul. Naopak Spurs byli pro smích. Ať už předváděnými výkony na hřišti, či negativitou, která se kolem klubu šířila. Šílené výroky Antonia Conteho, nenávist k předsedovi představenstva Danielovi Levymu, nejistota okolo budoucnosti Harryho Kanea. Pokud by si měl v minulé sezoně nový fanoušek ze severu Londýna vybrat oblíbený tým, volba bude víc než jasná.
Stačilo pár měsíců a vše je jinak. Tedy, pár měsíců a jeden australský chlápek s řeckými kořeny. Kouč Ange Postecoglou změnil v Tottenhamu vše. Herní projev, výsledky, náladu kolem mužstva, celkový vibe, který se šedesátitisícovým stadionem nese. Koukat se na Spurs je po letech zase radost.
Když se česká reprezentace dostala naposledy na mistrovství světa, vedla její cesta přes úspěšnou baráž s Norskem. O čtyři roky dřív přitom selhala proti Belgii, a to navzdory roli favorita. Příběh dvou baráží, mezi nimiž leží slavné Euro 2004, připomíná sílu i křehkost tehdejší zlaté generace.
Newsletter Kopačky je tentokrát hodně sparťanský, protože tahle sezona ženského fotbalu je v Česku rudá.
Než český tým vstoupí do baráže o MS 2026, vraťte se s námi k velkým českým a československým momentům na světových šampionátech. Připravili jsme deset otázek, které prověří, co si pamatujete od stříbra v roce 1934 až po poslední mundial v roce 2006.
Staňte se předplatiteli Football Clubu a odemkněte si všechny prémiové texty!
