První letošní setkání severolondýnských rivalů lákalo víc než jindy. Oba týmy šly do zápasu v podobné fazoně, se stejným počtem bodů. Jako rovný s rovným.
Ještě nedávno byl přitom rozdíl mezi oběma soupeři obří. Arsenal platil za druhý nejlepší tým v Anglii, za jediného skutečného vyzyvatele Citizens v boji o titul. Naopak Spurs byli pro smích. Ať už předváděnými výkony na hřišti, či negativitou, která se kolem klubu šířila. Šílené výroky Antonia Conteho, nenávist k předsedovi představenstva Danielovi Levymu, nejistota okolo budoucnosti Harryho Kanea. Pokud by si měl v minulé sezoně nový fanoušek ze severu Londýna vybrat oblíbený tým, volba bude víc než jasná.
Stačilo pár měsíců a vše je jinak. Tedy, pár měsíců a jeden australský chlápek s řeckými kořeny. Kouč Ange Postecoglou změnil v Tottenhamu vše. Herní projev, výsledky, náladu kolem mužstva, celkový vibe, který se šedesátitisícovým stadionem nese. Koukat se na Spurs je po letech zase radost.
Kdysi si finalisté přinesli každý svůj míč a pohádali se, se kterým se bude hrát. Dnes je balon jedním ze symbolů turnaje, marketingovým artiklem za miliony a technologickým nástrojem pro VAR. Historie míčů na světových šampionátech je vlastně malou historií fotbalu samotného.
FC podcast číslo 145 je další z naší série Dobýváme Evropu. Vybrali jsme momenty právě skončené sezony, ale díváme se i dopředu. Třeba na další koeficientovou bitvu o top desítku.
West Ham mu neprodloužil smlouvu a Vladimír Coufal (33 let) odcházel z Premier League trochu zadními dveřmi. O rok později má za sebou životní sezonu v Hoffenheimu, místo v sezonní jedenáctce Bundesligy a před sebou vyhlídku na Evropskou ligu. Zatímco jeho bývalý klub spadl do Championship.
Staňte se předplatiteli Football Clubu a odemkněte si všechny prémiové texty!
