Bylo to v časech, kdy si fotbalisté nevyměňovali dresy až cestou do šaten, ale už na hřišti, hned po závěrečném hvizdu. Často slavili v soupeřových barvách, dokonce tak i přebírali poháry.
Na dresech ještě nebývaly reklamy sponzorů, kolikrát ani loga výrobce oblečení, tak se neměl moc kdo ohrazovat. Platilo to i 21. června 1988 v Hamburku, bezprostředně po konci semifinálového utkání EURO mezi domácím týmem a Nizozemskem. Hosté nad tradičním rivalem zvítězili 2:1 a užívali si to plnými doušky. Někteří v německých dresech.
Jedním z nich byl obránce Ronald Koeman, dnes trenér nizozemské reprezentace, jenž si památku na zápas vyměnil s Olafem Thonem. A ve vítězné euforii ho napadlo, že by mohl domácí fanoušky trochu poškádlit. Thonův dres si tedy sundal a před tribunou naznačil, že si s ním utírá zadek. Obecenstvo začalo křičet a nadávat, ale jelikož ještě neexistovaly sociální sítě, ve světě to nikoho moc nepobouřilo. Ani před disciplinárku Koeman nemusel.
Přesto jeho gesto jasně dokazovalo, že právě skončil mimořádně emotivní zápas. Největší německo-nizozemská fotbalová bitva, která vzdáleně připomínala soupeření československých a sovětských hokejistů. S tím rozdílem, že německé tanky odtáhly z Nizozemska už před víc než čtyřiceti roky.
Vydejte se s námi do Německa s projektem Cesta na EURO.
Vítězové dovedli turnaj k happy endu, když v mnichovském finále porazili tým SSSR 2:0. Nicméně semifinále bylo zápasem, který se v Nizozemsku prožíval nejvíc. Lidé ho brali jako dvojnásobnou satisfakci. Za všechny útrapy druhé světové války i za jednu čtrnáct let starou fotbalovou křivdu.
Kdyby existoval žebříček týmů, které podle všech předpokladů měly vyhrát některý z velkých turnajů, ale nakonec se jim to nepodařilo, zcela jistě by jedno z prvních míst patřilo fotbalistům Nizozemska z mistrovství světa 1974. Jejich totální fotbal okouzlil celý svět a mužstvo vedené Johannem Cruijffem suverénně protančilo do finále.
Santi Denia zveřejnil svoji první nominaci před nadcházejícími zápasy v elitní skupině Ligy národů proti Chorvatsku, Anglii a Španělsku. Reprezentace vítá třeba teplického Matěje Radostu, naopak kvůli administrativním problémům chybí Ryan Naderi.
Víkendové zápasy nejvyšší soutěže nabídnou opět zajímavé zápletky. Velká pozornost bude mířit především na tým Sparty. Její hráčky propadly s Plzní a na vedoucí Slavii už hodně ztrácejí. Sešívané mají naopak nahráno. Na čelo se navíc dere nováček ženské ligy Prague Raptors.
Sparta vsadila při přestavbě kádru také na norskou stopu. Útočník Jonatan Braut Brunes přišel jako střelec s výbornou bilancí, obránce Tobias Guddal jako méně nápadná posila. Po prvních týdnech v rudém dresu ale jejich příběhy vypadají úplně opačně, než by se čekalo.
Staňte se předplatiteli Football Clubu a odemkněte si všechny prémiové texty!

