V jedné skupině III. třídy na Břeclavsku jsou třeba takové týmy hned tři. Je velikonoční neděle a na hřišti v Zaječí proti sobě nastupují týmy Zaječí/Rakvice a Týnec/Hrušky. Obě tyto spojení vznikly teprve před začátkem sezony. Jinak by se asi fotbal nehrál nikde.
Domácí, tedy skoro domácí, hrají v zelených dresech a na zádech se leskne zlatě SK Zaječí. Jsou favoritem, jenže pálí šance a první skórují hosté. „Tak pojďme Zaječí, hrajeme, sakra!“ zakřičí stoper. A co teda ty Rakvice? Hrálo se tam před čtrnácti dni, dresy byly rakvické a ten stejný stoper prý povzbuzoval: „Tak pojďme Rakvice!“
Messi proti Ronaldovi. Guardiola proti Fergusonovi. Barcelona proti Manchesteru United. Finále Ligy mistrů 2009 mělo být soubojem dvou fotbalových světů. Nakonec z něj byla noc, po které se Evropa začala dívat na fotbal trochu jinak.
Baník to nakonec nejspíš zvládne, ale vlastně potvrzuje, že ani velké kluby nejsou imunní proti pádu. Juventus, River Plate, Schalke, Hamburg nebo Atlético Madrid ukazují, že sestup může být výsledkem sportovní bídy, dluhů, zákulisních skandálů i chaotického řízení. A cesta zpátky mezi elitu často bolí ještě víc.
Martinu Frýdkovi je 34 let, v řeckém Arisu mu končí smlouva a zatím neví, kde bude hrát příští sezonu. Hlavu si z toho ale nedělá. Na řecký organizovaný chaos si zvykl – a stejně prakticky přistupuje i k penězům. Tady je jeho plán na dobré živobytí i po hráčské kariéře.
Staňte se předplatiteli Football Clubu a odemkněte si všechny prémiové texty!
