V jedné skupině III. třídy na Břeclavsku jsou třeba takové týmy hned tři. Je velikonoční neděle a na hřišti v Zaječí proti sobě nastupují týmy Zaječí/Rakvice a Týnec/Hrušky. Obě tyto spojení vznikly teprve před začátkem sezony. Jinak by se asi fotbal nehrál nikde.
Domácí, tedy skoro domácí, hrají v zelených dresech a na zádech se leskne zlatě SK Zaječí. Jsou favoritem, jenže pálí šance a první skórují hosté. „Tak pojďme Zaječí, hrajeme, sakra!“ zakřičí stoper. A co teda ty Rakvice? Hrálo se tam před čtrnácti dni, dresy byly rakvické a ten stejný stoper prý povzbuzoval: „Tak pojďme Rakvice!“
Česká jednadvacítka po výhře 1:0 v Turecku uhájila v Hradci Králové remízu 1:1 a počtvrté za sebou postoupila na Euro. V červnu se v Albánii a Srbsku bude hrát i o tři evropská místa na olympiádě v Los Angeles. Čeští fotbalisté byli na hrách naposledy v Sydney v roce 2000.
Kapitán reprezentace v nejlepším věku. Olympijský vítěz na sklonku kariéry. Vycházející hvězda v policejním klubu. Tři generace fotbalistů popisují svůj listopad 89.
V Československu hrál Miroslav Kadlec za sedm tisíc korun měsíčně. V Kaiserslauternu dostal sedm tisíc marek za jediný vyhraný zápas. O tom, kolik si fotbalisté vydělávali za socialismu a jak se jejich poměry po revoluci změnily, vyprávějí i Jaroslav Šilhavý a Ladislav Vízek.
Staňte se předplatiteli Football Clubu a odemkněte si všechny prémiové texty!
