Když fotbal dělá stát: Maroko a jeho největší zápas o Afriku

Poslední AFCON v Maroku zanechal fanouškům hořkou pachuť. V roce 1988 v Casablance skončil domácí tým až čtvrtý, když podlehl věčnému rivalovi z Alžírska (1:1 a 3:4 na penalty). Dnes si přitom v Maroku jen těžko dovedou představit podobný osud pro Lvy z Atlasu: mužstvo plné talentu, které se „zrodilo“ na mistrovství světa v Kataru v roce 2022. Tam Maroko přepsalo dějiny, když se stalo první africkou reprezentací, která se dostala do semifinále.

Před domácím publikem mohlo království odčinit porážku už v roce 2015. Kvůli epidemii eboly a riziku nákazy spojenému s cestováním fanoušků se ale nakonec rozhodlo AFCON raději nepořádat. Pozdní rozhodnutí vyvolalo hněv Konfederace afrického fotbalu (CAF) a vedlo k přesunu turnaje do Rovníkové Guineje. Maročané tak čekali téměř čtyři desetiletí, než se nejprestižnější soutěž afrického kontinentu do jejich země vrátila.

Pro domácí začal turnaj nadějně. V Rabatu na stadionu prince Moulay-Abdellaha – stánku pro téměř 70 000 diváků, znovu otevřeném po celkové přestavbě v září – porazilo Maroko 2:0 Komory. V čele s kapitánem Achrafem Hakimim, který by se měl na turnaji vrátit do hry po zranění kotníku, by Maročané – první africký tým v žebříčku FIFA (11. místo) – rádi navázali na Pobřeží slonoviny, vítěze z roku 2024. Jestli se jim to povede, se dozvíme nejpozději 18. ledna, kdy se opět v Rabatu hraje finále.