Před dvěma lety už si baráž o postup do nejvyšší soutěže vyzkoušeli, letos na ni ve Vlašimi útočí znovu – po 20 kolech jsou čtvrtí, dva body za třetím Táborskem. Ve středočeském městě s 12 000 obyvateli se druhá liga hraje stabilně a nepřetržitě od roku 2009, kdy Vlašim vyhrála ČFL. A vrátila se tak do druhého nejvyššího patra tuzemského fotbalu, ve kterém už historicky, o tři desítky let dřív, působila.
Od roku 2016 funguje úzká spolupráce mezi klubem a firmou Sellier&Bellot, která je generálním partnerem klubu a figuruje i v jeho oficiálním názvu.
Pro firmu, vyrábějící střelivo, pracují shodou okolností i nejvyšší představitelé fotbalového klubu. A to jak předseda představenstva Petr Lajda, tak i jeho zástupce Jan Jícha, který zároveň funguje i jako sportovní ředitel klubu.
Právě Jan Jícha poskytl Football Clubu rozhovor, ve kterém prozradil mnohé o intenzivní spolupráci s pražskou Slavií. A řeč se stočila i k investicím do zkvalitňování vlašimského stadionu.
Jak byste popsal strategické plány vašeho klubu?
Chceme hrát v co nejvyšších patrech. V dlouhodobém plánu sníme i o první lize, byť víme, že jsou s tím spojené určité podmínky, které sice nejsou nesplnitelné, ale – řekněme – složité, zvlášť pro Vlašim, která třeba co do počtu obyvatel nepatří mezi největší města v republice. Chceme hrát atraktivní fotbal, který bude bavit nejen naše fanoušky. Máme radost z toho, když se mladí hráči, které známe z vlašimského dresu, posouvají posléze do ligy. Ať už jde o kmenové hráče Slavie, kteří u nás působí na hostování, nebo o naše odchovance, z jejichž dalších přestupů máme finanční přínos. Prostředky, které takto získáme, jdou pak na další rozvoj našeho klubu.
Pracujete s opravdu velmi mladým kádrem, pro řadu hráčů znamená působení ve Vlašimi poslední přípravnou fázi před jejich vstupem do první ligy. Nesnižuje ale tahle strategie pravděpodobnost vašich postupových ambic?
Je pravda, že každého půl roku tu máme velkou obměnu kádru, hráči se posouvají do první ligy, výjimečně i do zahraničí, trenéři to v tomto ohledu u nás nemají jednoduché. Snažíme se mít tuhle složku vybalancovanou i s našimi sportovními ambicemi. Chceme být štikou soutěže a držet se v tabulce nahoře. Samozřejmě nám dělá i radost, když vidíme, jak se posléze z našich chlapců stávají v lize chlapi a ligové hvězdy.
Stačí možná připomenout pár jmen, jež se ve vlašimském dresu objevila před dvěma lety v baráži proti Teplicím: Vágner, Icha, Jurásek, Rigo, Zlatohlávek, Gning… V poslední době také Halinský, Prebsl, Alijagič, Višinský či Surovčík. Ještě na podzim u vás působili Singateh, Kričfaluši nebo Labík. Kdo se ve fotbalu jen trochu orientuje, vnímá sílu té přehlídky mladých hvězd, generované zejména z vaší spolupráce se Slavií. Jak ji v této fázi z pozice vlašimského klubu hodnotíte?
I přes obrovskou chybu Jakuba Surovčíka vyhrála Sparta na hřišti Artisu 2:1 a postoupila do čtvrtfinále českého poháru.
Nejvyšší fotbalová soutěž v Česku chce o víkendu akcentovat u nás často přehlížené, ale stále aktuálnější téma – udržitelnost a odpovědnost za životní prostředí. A právě i svět fotbalu by k tomu měl co říct a přispět, takové je alespoň poselství projektu Sport bez odpadu, který za víkendovou iniciativou stojí.
Sezona 1985/86 začala nenápadně, ale skončila jedním z největších překvapení ligových dějin. Vítkovice porazily favority, získaly titul a i v Evropě zanechaly stopu, která stojí za připomenutí. Tohle je jejich příběh i s hlasy přímých účastníků.
Staňte se předplatiteli Football Clubu a odemkněte si všechny prémiové texty!
