Přiznejme si to na rovinu. Už od dětství jsme vlastně naprogramovaní tak, že si alespoň v samém závěru každého kalendářního roku potřebujeme opravdu nutně odpočinout. A to vlastně komplet ode všeho. Od stresů, únavy, stereotypu, od některých lidí… a poslední dobou bohužel i od fotbalu. Alespoň já tedy určitě – a přiznávám to zde zcela dobrovolně a bez mučení.
Možná už jsem opravdu starej a nerudnej. Ale na můj vkus už jsou sezony profesionálního fotbalu natolik předimenzované, že aktuální kvantum duelů drtí nejen samotné hráče, ale přehlcuje postupně i fanoušky, média a vůbec všechny zainteresované.
I tady hraje bezesporu svou roli naše „biopaměť“. V hlavě máme, přinejmenším my starší, uložen dlouhodobý zlatý standard spojený s koncem podzimní části sezony obvykle začátkem prosince. S tím, že pohároví zástupci případně mívali fotbalový rok o něco delší.
Tyhle dva tři týdny v prosinci bývaly pro lidi kolem českého fotbalu po léta velmi příjemnou relaxační zónou. Leč pokrok nezastavíš… A liga teď končí 15. prosince. Je to stále nezvyk, pro mě rozhodně, rozpor s předchozí dlouhodobou normou vysílá mozku signály, že je něco špatně, že sezona je přetažená.
Podobně to může fungovat i v mozcích hráčů a trenérů. Všechno je o hlavě. A už jen právě popsané vnitřní pocity z „delšího prosince“ můžou fungovat velmi kontraproduktivně. Ať už z hlediska pocitu zvýšené únavy nebo s tím potenciálně související vyšší pravděpodobnosti zranění.
Tohle video sem dáváme vyloženě pro radost. Je z třetí anglické ligy a je na ní fotbalová krása.
Vyberte spolu se Zdeňkem Folprechtem a Paulie Garandem z Heineken scouting týmu největšího fotbalového srdcaře Česka z nižších soutěží a pošlete ho na finále Ligy mistrů do Mnichova.
Evropské poháry se teď v týdnu nehrají i tak je fotbalový TV program bohatý. V úterý startuje semifinále v Mol Cupu a hrají se velké ligové zápasy v Anglii nebo ve Španělsku.
Staňte se předplatiteli Football Clubu a odemkněte si všechny prémiové texty!
