Uvnitř Sparty to pekelně vře. Není divu. Uhrát z pětice posledních ligových zápasů pouhé tři body, to je bilance, která při maximalistických ambicích Sparty prostě obstát nemůže.
V průběhu několika málo týdnů se Sparta coby aktuální účastník Ligy mistrů postupně (a v leckterých očích i potupně) ocitla na štítu Sigmy Olomouc, pražské Slavie, Viktorie Plzeň a Baníku Ostrava. Zachránit oproti tomu dokázala pouze duel s Libercem.
Cesta z bezbřehé euforie spojené například s výhrou nad Salcburkem, až do depresivní nejistoty dnešních dní, jinými slovy spěšný pochod od jednoho emocionálního pólu až k tomu opačnému, to vše v zásadě trvalo pouhý měsíc.
V jeho průběhu jako by se Sparta z původně jednolitého funkčního celku postupně rozpadávala na molekuly. Či dokonce na atomy.
Česká jednadvacítka po výhře 1:0 v Turecku uhájila v Hradci Králové remízu 1:1 a počtvrté za sebou postoupila na Euro. V červnu se v Albánii a Srbsku bude hrát i o tři evropská místa na olympiádě v Los Angeles. Čeští fotbalisté byli na hrách naposledy v Sydney v roce 2000.
Kapitán reprezentace v nejlepším věku. Olympijský vítěz na sklonku kariéry. Vycházející hvězda v policejním klubu. Tři generace fotbalistů popisují svůj listopad 89.
V Československu hrál Miroslav Kadlec za sedm tisíc korun měsíčně. V Kaiserslauternu dostal sedm tisíc marek za jediný vyhraný zápas. O tom, kolik si fotbalisté vydělávali za socialismu a jak se jejich poměry po revoluci změnily, vyprávějí i Jaroslav Šilhavý a Ladislav Vízek.
Staňte se předplatiteli Football Clubu a odemkněte si všechny prémiové texty!
