Uvnitř Sparty to pekelně vře. Není divu. Uhrát z pětice posledních ligových zápasů pouhé tři body, to je bilance, která při maximalistických ambicích Sparty prostě obstát nemůže.
V průběhu několika málo týdnů se Sparta coby aktuální účastník Ligy mistrů postupně (a v leckterých očích i potupně) ocitla na štítu Sigmy Olomouc, pražské Slavie, Viktorie Plzeň a Baníku Ostrava. Zachránit oproti tomu dokázala pouze duel s Libercem.
Cesta z bezbřehé euforie spojené například s výhrou nad Salcburkem, až do depresivní nejistoty dnešních dní, jinými slovy spěšný pochod od jednoho emocionálního pólu až k tomu opačnému, to vše v zásadě trvalo pouhý měsíc.
V jeho průběhu jako by se Sparta z původně jednolitého funkčního celku postupně rozpadávala na molekuly. Či dokonce na atomy.
Středoškoláci v Plzeňském kraji si letos na podzim o školní fotbalový pohár nezahráli. Kraj soutěž z finančních důvodů zrušil. Ministerstvo školství letos na školní sportovní soutěže vyčlenilo 15 milionů korun, loni na ně šlo 32 milionů.
Čtyři zápasy, čtyři porážky a žádná šance na čtvrtfinále. Přesto mají čeští fotbalisté v závěru Ligy národů o co hrát. Pokud v tabulce přeskočí Chorvatsko, polepší si před prosincovým losem kvalifikace na Euro 2028. A i kdyby zůstali poslední, pořád mohou odvrátit přímý sestup.
V třetiligovém Alavésu vydržel jedenáct zápasů. U španělských mládežnických výběrů pak Luis de la Fuente vychoval hráče, se kterými dobyl Evropu i svět. Španělsku vrátil nebezpečná křídla a na mistrovství světa ukázal, že jeho tým umí vyhrávat i jinak.
Staňte se předplatiteli Football Clubu a odemkněte si všechny prémiové texty!
