Uvnitř Sparty to pekelně vře. Není divu. Uhrát z pětice posledních ligových zápasů pouhé tři body, to je bilance, která při maximalistických ambicích Sparty prostě obstát nemůže.
V průběhu několika málo týdnů se Sparta coby aktuální účastník Ligy mistrů postupně (a v leckterých očích i potupně) ocitla na štítu Sigmy Olomouc, pražské Slavie, Viktorie Plzeň a Baníku Ostrava. Zachránit oproti tomu dokázala pouze duel s Libercem.
Cesta z bezbřehé euforie spojené například s výhrou nad Salcburkem, až do depresivní nejistoty dnešních dní, jinými slovy spěšný pochod od jednoho emocionálního pólu až k tomu opačnému, to vše v zásadě trvalo pouhý měsíc.
V jeho průběhu jako by se Sparta z původně jednolitého funkčního celku postupně rozpadávala na molekuly. Či dokonce na atomy.
První poločas jako na horské dráze. Sparta šla proti Bournemouthu do vedení 1:0 díky fantastické individuální akci Ebrimy Singhateha. Musíte ji vidět, i kdyby Sparta vítězství neměla udržet. Bude to mít těžké, červenou dostal Tobias Guddal.
Zapomeňte na chvíli na taktiku, očekávané góly a složité analýzy. Vraťme se do prosince 2006, kdy se v anglické Premier League během jediného měsíce urodila taková přehlídka nádherných tref, že by každá druhá mohla vyhrát soutěž o gól roku.
Pořádné drama se šťastným koncem. A nejen pro fanoušky Realu Madrid. Španělský gigant ve čtvrtém kole Ligy mistrů dvakrát prohrával na hřišti AEK Atény, nakonec ale vydřel vítězství 3:2. Rozhodující úder zasadil až v nastavení Federico Valverde. Výsledek potěšil také český fotbal, který s Řeckem soupeří o důležitou desátou příčku v žebříčku národních koeficientů UEFA.
Staňte se předplatiteli Football Clubu a odemkněte si všechny prémiové texty!
