V září jako by českým fotbalovým reprezentacím zazvonila hrana. Jedenadvacítka se trápila, byť nakonec otočila výsledek na hřišti slaboučké Litvy a pak „chytila“ depresivní debakl 0:5 v Dánsku. Zdálo se, že její šance startovat na evropském šampionátu už se tehdy uchýlila jen do říše teoretické matematiky.
Ještě mnohem větší a depresivnější odezvu mělo představení Haškova A-týmu v Gruzii, na startu skupiny Ligy národů divize B. Domácí přepadové komando v čele s Kvaracchelijou tam totiž topornému českému celku bez duše, jiskry a zájmu o průběh utkání „nasekalo“ z brejků čtyři góly. A zvonilo se na poplach.
Hašek musel reagovat hned, protože ostuda z Tbilisi byla taková, že její zopakování mohlo po předchozím vystoupení na Euru, ukončenému už v základní skupině, vyvolat už doopravdy extrémní tlak na přeobsazení jím zastávané funkce.
Trenér tedy uchopil vidle a svou sestavu totálně zpřeházel. Tak třeba Lukáše Červa předtím vezl na Euro jen pro parádu, na turnaji mu nedal ani minutu. A v přípravě s Maltou jedenáctiminutový „štěk“.
Simsalabim, proti Ukrajině figuroval tenhle kousavý středopolař od první minuty. A od té chvíle z placu v podstatě neslezl, najednou se stal zcela základním stavebním kamenem reprezentace.
Fotbalový svět se zase jednou ztratil v pravidle o ruce. Joao Neves zahrál v mnichovské aréně rukou, která nešla přehlédnout. Penalta se ale nekopala a v pravidlech proto najdete zdůvodnění.
Vladimír Darida v rozhovoru mluví o rituálech, které ho drží ve formě, návratu domů i historkách z Německa a Řecka.
Salcburk, rodné město geniálního skladatele Wolfganga Mozarta. Ale také město dvou klubů, které se rozhodly hrát diametrálně odlišné symfonie. Vyrazili jsme mezi jejich fanoušky zjistit, jak tyhle dva různé světy vnímají.
Staňte se předplatiteli Football Clubu a odemkněte si všechny prémiové texty!
