V září jako by českým fotbalovým reprezentacím zazvonila hrana. Jedenadvacítka se trápila, byť nakonec otočila výsledek na hřišti slaboučké Litvy a pak „chytila“ depresivní debakl 0:5 v Dánsku. Zdálo se, že její šance startovat na evropském šampionátu už se tehdy uchýlila jen do říše teoretické matematiky.
Ještě mnohem větší a depresivnější odezvu mělo představení Haškova A-týmu v Gruzii, na startu skupiny Ligy národů divize B. Domácí přepadové komando v čele s Kvaracchelijou tam totiž topornému českému celku bez duše, jiskry a zájmu o průběh utkání „nasekalo“ z brejků čtyři góly. A zvonilo se na poplach.
Hašek musel reagovat hned, protože ostuda z Tbilisi byla taková, že její zopakování mohlo po předchozím vystoupení na Euru, ukončenému už v základní skupině, vyvolat už doopravdy extrémní tlak na přeobsazení jím zastávané funkce.
Trenér tedy uchopil vidle a svou sestavu totálně zpřeházel. Tak třeba Lukáše Červa předtím vezl na Euro jen pro parádu, na turnaji mu nedal ani minutu. A v přípravě s Maltou jedenáctiminutový „štěk“.
Simsalabim, proti Ukrajině figuroval tenhle kousavý středopolař od první minuty. A od té chvíle z placu v podstatě neslezl, najednou se stal zcela základním stavebním kamenem reprezentace.
Jindřich Staněk má první nulu v Lize mistrů. Slavia v ní umí udělat hrdiny ze svých brankářů. Potřebovala by už ale, aby se do stejné role dokázali dostat i její ofenzivní hráči. Nejsou góly, chybí body.
Patrik Schick i jeho Leverkusen válí. Dobrou formu z Bundesligy si přenesli do Ligy mistrů, kde překvapili tým Pepa Guardioly.
Na konci března hraje Česko baráž o účast na příštím mistrovství světa. Musí porazit dva soupeře. Oba doma. Nejdřív Irsko, pak buď Dánsko, nebo Severní Makedonii. Podaří se to? A kdo v tu dobu bude reprezentačním koučem? Zeptali jsme se fotbalových znalců.
Staňte se předplatiteli Football Clubu a odemkněte si všechny prémiové texty!
