V září jako by českým fotbalovým reprezentacím zazvonila hrana. Jedenadvacítka se trápila, byť nakonec otočila výsledek na hřišti slaboučké Litvy a pak „chytila“ depresivní debakl 0:5 v Dánsku. Zdálo se, že její šance startovat na evropském šampionátu už se tehdy uchýlila jen do říše teoretické matematiky.
Ještě mnohem větší a depresivnější odezvu mělo představení Haškova A-týmu v Gruzii, na startu skupiny Ligy národů divize B. Domácí přepadové komando v čele s Kvaracchelijou tam totiž topornému českému celku bez duše, jiskry a zájmu o průběh utkání „nasekalo“ z brejků čtyři góly. A zvonilo se na poplach.
Hašek musel reagovat hned, protože ostuda z Tbilisi byla taková, že její zopakování mohlo po předchozím vystoupení na Euru, ukončenému už v základní skupině, vyvolat už doopravdy extrémní tlak na přeobsazení jím zastávané funkce.
Trenér tedy uchopil vidle a svou sestavu totálně zpřeházel. Tak třeba Lukáše Červa předtím vezl na Euro jen pro parádu, na turnaji mu nedal ani minutu. A v přípravě s Maltou jedenáctiminutový „štěk“.
Simsalabim, proti Ukrajině figuroval tenhle kousavý středopolař od první minuty. A od té chvíle z placu v podstatě neslezl, najednou se stal zcela základním stavebním kamenem reprezentace.
Češi na něj vzpomínají s nostalgií, fotbalově to ale byla nuda. Nepadaly góly, defenzivy vládly. Revoluční byl italský šampionát v roce 1990 ale v mnoha jiných věcech. Newsletter Přímák vám je připomene ukázkou ze skvělého textu Luboše Brabce, který na stránkách FC vyšel nedávno.
Ligový fotbal je po dvou týdnech konečně zase tady. Vybrali jsme zajímavé kurzy motivovaných týmů, které se vyplatí nenechat ležet ladem.
Aktuální FC podcast má pořadové číslo 117 a je z naší série Cesta do Ameriky. Doputuje na MS 2026 i Česko?
Staňte se předplatiteli Football Clubu a odemkněte si všechny prémiové texty!
