Obnovenou trenérskou premiéru Ivana Haška u národního týmu máme za sebou. Jak ji hodnotit? Někdo zajásá nad tím, že se v Norsku i doma nad Arménií vyhrálo 2:1. A bude s tím spokojen. Jiný řekne: Vážení, po herní stránce to stálo za starou belu, s tímhle se opravdu chcete prezentovat za pár týdnů na Euru? To tam ani nejezděte.
Vydejte se s námi do Německa s projektem Cesta na EURO.
Zkusme promluvit třetím, věcným, hlasem, který vezme v potaz, že se tým s trenérem viděl poprvé, že do hry zasáhlo velké množství nováčků, že šlo přeci jen o přípravné zápasy, že mnozí reprezentanti v zahraničí takřka nenastupují. Nebo že hráči působící ve Spartě a Slavii mají čerstvě za sebou emocionální vrcholy sezony v podobě dvou derby a hlavně pohárových utkání s Liverpoolem a AC Milan.
Nic z toho nejsou výmluvy, ale prostě a jednoduše reálný stav věcí, který mohl mít na představení v Oslo i na Letné vliv.
Skutečnost, že se dvakrát vyhrálo, je fajn, ale kdo zápasy alespoň jedním okem zahlédl, musel vidět, že k nějakému optimu měly výkony hodně daleko. Výhry svým způsobem pomohly zařídit velmi laciné góly vstřelené v Norsku Zimou, v Praze Krejčím prakticky bez souboje, při vypnuté obraně soupeře.
Že Češi budou podobně skórovat na Euru, nelze sice vyloučit, ale řekněme si otevřeně, že je tam čeká jiná kvalita a také koncentrace soupeřů na utkání.
Fotbalový svět se zase jednou ztratil v pravidle o ruce. Joao Neves zahrál v mnichovské aréně rukou, která nešla přehlédnout. Penalta se ale nekopala a v pravidlech proto najdete zdůvodnění.
Vladimír Darida v rozhovoru mluví o rituálech, které ho drží ve formě, návratu domů i historkách z Německa a Řecka.
Salcburk, rodné město geniálního skladatele Wolfganga Mozarta. Ale také město dvou klubů, které se rozhodly hrát diametrálně odlišné symfonie. Vyrazili jsme mezi jejich fanoušky zjistit, jak tyhle dva různé světy vnímají.
Staňte se předplatiteli Football Clubu a odemkněte si všechny prémiové texty!

