Soužení příznivců Sparty nemá konce, dokonce se stupňuje. Tématem už pomalu přestává být i ztráta na lídra soutěže z pražského Edenu (aktuálně 16 bodů). Za pozicí vicemistra, na níž průběžně dlí Viktoria Plzeň, pak Letenští kulhají s odstupem 8 bodů.
Ale to, co sparťani předvedli na Julisce, konkrétně ve druhé půli a zejména v závěru utkání, už nastoluje otázku, kdy naposledy, případně zda vůbec už někdy byla Sparta na hřišti tak zoufalá a trapná. A pochopitelně stále visí ve vzduchu i zásadní otázka druhá: Jak z toho ven?
Sparta sice pozměnila rozestavení a zásluhou Olatunjiho šla ve 12. minutě na Julisce do vedení. Ale to, co předvedla zejména po změně stran, byl po mém soudu s přehledem nejostudnější ligový poločas Sparty přinejmenším v tomto století.
Srovnávání rozličných historických epoch je vždycky ošemetné. Ale opravdu si nepamatuji Spartu, která by se v souboji s ligovým outsiderem, kterým při vší úctě Dukla Praha nyní je, stáhla takhle zoufale před vlastní bránu a čekala smířeně a bázlivě na vlastní popravu. A to ligu sleduji, řekněme, od poloviny 80. let minulého století.
Spartu má člověk spojenou nejen s velkolepými ceremoniály, blyštivými poháry a oslavami nasládle ulepenými šampaňským, ale i s klubovou DNA nezlomnosti, týmového sepětí a někdy až trochu arogantního sebevědomí.
Nicméně hlouček odkopávající balony od vlastní šestnáctky s ničím takovým v sobotu opravdu mnoho společného neměl. Herní deprese, do které se letenský kádr dostal, je až neuvěřitelná.
Marie-Louise Eta vstupovala do posledních týdnů bundesligové sezony s historickou nálepkou, které se nemohla zbavit. První žena v roli hlavní trenérky mužského týmu v jedné z pěti největších evropských lig. Příběh, který se okamžitě dostal daleko za hranice Německa, má dobrý konec.
Ještě před čtyřmi lety hrál čtvrtou ligu. Teď má SV Elversberg jistotu, že si poprvé v historii zahraje Bundesligu. Klub z městečka o zhruba třinácti tisících obyvatelích dokončil jeden z nejpozoruhodnějších vzestupů moderního německého fotbalu.
Když Manchester City večer nevyhraje v Bournemouthu, bude Arsenal po dlouhých 22 letech znovu šampionem Anglie. Tým Mikela Artety zvládl nervózní domácí zápas s Burnley a teď může jen čekat, jestli mu titul doručí zaváhání soupeře.
Staňte se předplatiteli Football Clubu a odemkněte si všechny prémiové texty!
