Fotbal jako šance. Reportáž z místa, kde válka dostává na frak
Prší. Kapky jarního deště mi stékají po obličeji, mokrým kapesníkem si otírám oči a snažím se zahřát chozením po hřišti. Nedaleké kostelní hodiny ukazují tři hodiny odpoledne. Kolem je klid, kromě troubení aut na silnicích není nic jiného slyšet. Zrychlím. Představuju si, že při běhání déšť nemůže dopadnout na mou hlavu.
Netrvá dlouho a dorážejí mladí hráči. Zastavím se uprostřed hřiště. Převlékají se z promočeného oblečení do už polomokrých dresů a dobře se baví. Všimnou si mě. Povídají si rusky a ukrajinsky a občas to proloží českými slovy. „Klidně na nás mluvte česky, my už rozumíme,“ pronáší jeden z nich směrem ke mně. Berou míč a jdou si kopat. Z deště si nic nedělají, přišli přece hrát fotbal.
Související články
Krok zpátky ho přivedl až do Sparty. Eneme na startu v Česku zažil šok
Po konci v Nantes byl bez klubu, bez platu a bez jistoty, co bude dál. Pak přišla nabídka z české druhé ligy. Santiago Eneme dnes hraje za Spartu, ale jeho cesta do Česka začala mnohem skromněji: ve Vyškově, kde si po příjezdu říkal, co vlastně provedl.
Den, kdy Guardiola ukázal Evropě budoucnost. Před 17 lety Barcelona rozebrala Fergusonův United
Messi proti Ronaldovi. Guardiola proti Fergusonovi. Barcelona proti Manchesteru United. Finále Ligy mistrů 2009 mělo být soubojem dvou fotbalových světů. Nakonec z něj byla noc, po které se Evropa začala dívat na fotbal trochu jinak.
„Zabijeme tě, jestli nepískneš penaltu.“ Šokující sestupy fotbalových obrů provází věrní fanoušci i skandály
Baník to nakonec nejspíš zvládne, ale vlastně potvrzuje, že ani velké kluby nejsou imunní proti pádu. Juventus, River Plate, Schalke, Hamburg nebo Atlético Madrid ukazují, že sestup může být výsledkem sportovní bídy, dluhů, zákulisních skandálů i chaotického řízení. A cesta zpátky mezi elitu často bolí ještě víc.
