Dnipro je čtvrté největší město Ukrajny, co do počtu obyvatel jen o něco málo menší než Praha. Dodnes je možné i v některých zmínkách narazit na jeho starý název Dněpropetrovsk – ten se ovšem přestal používat v roce 2016 v rámci obří vlny přejmenovávání, která mělo Ukrajinu zbavit sovětského (tedy ruského) dědictví. Jen v samotném Dnipru bylo v té době přejmenováno přes 250 ulic, náměstí, parků nebo dalších míst.
Dosavadní názvy města přitom odkazovaly k Rusku všechny. Původní Dněpropetrovsk ke Grigoriji Petrovskému, který byl jedním z hlavních vykonavatelů stalinského teroru na Ukrajině, starší Jekatěrinoslav k imperátorce Kateřině Veliké, a ještě starší Novorossijsk k ruské expanzi.
Právě tady by se za normálních okolností odehrála odveta, která následuje týden po prvním zápase v pražském Edenu (ten se hraje teď ve čtvrtek od 19 hodin). Ale neodehraje. Dnipro je dnes příliš blízko frontové linii, vzdušnou čarou jen něco přes sto kilometrů, a opakovaně je také terčem raketových útoků, které si tu od začátku války vyžádaly desítky obětí. Ten poslední proběhl před méně než dvěma týdny.
Dnipro-1 tak své domácí zápasy hraje v Užhorodu, na západní hranici Ukrajiny, a většinu času tráví tým v Košicích, které jsou vzdálené necelé dvě hodiny cesty. Tam jeho evropská utkání hostí napůl dokončená Košická futbalová aréna pro necelých 6000 diváků.
I když je Dnipro-1 zcela nový klub, symbolicky se opírá o bohatou fotbalovou tradici jednoho z nejúspěšnějších celků v historii Ukrajiny. Fotbalový klub Dněpr (pro snazší rozlišení budu pro původní klub používat ruský přepis názvu) je dvojnásobným mistrem Sovětského svazu z 80. let – tedy z doby, kdy měl na domácí scéně silnou konkurenci v podobě především legendárních týmů Dynama Kyjev.
Na trávník během MS 2026 vyběhnou také Bafana Bafana, El Tri nebo třeba Socceroos. Poznáte, které přezdívky patří kterým reprezentacím?
Ještě v zimě byl pro většinu fotbalového Česka neznámým jménem ze sparťanské akademie. Teď má Hugo Sochůrek čerstvých osmnáct let, reprezentační rekord a místo na mistrovství světa. Příběh jeho jara je prudký, skoro neuvěřitelný. Ale podle lidí ze Sparty a národního týmu ne náhodný.
Brazilský titul z roku 1994 patří Romáriovi, Bebetovi, Dungovi, Taffarelovi, a také Ayrtonu Sennovi. Jenže jen pár týdnů před začátkem šampionátu zemřel ještě jeden muž, který mohl být jeho součástí. Dener Augusto de Sousa, kterého Brazílie viděla jako další velké zjevení.
Staňte se předplatiteli Football Clubu a odemkněte si všechny prémiové texty!
