Dnipro je čtvrté největší město Ukrajny, co do počtu obyvatel jen o něco málo menší než Praha. Dodnes je možné i v některých zmínkách narazit na jeho starý název Dněpropetrovsk – ten se ovšem přestal používat v roce 2016 v rámci obří vlny přejmenovávání, která mělo Ukrajinu zbavit sovětského (tedy ruského) dědictví. Jen v samotném Dnipru bylo v té době přejmenováno přes 250 ulic, náměstí, parků nebo dalších míst.
Dosavadní názvy města přitom odkazovaly k Rusku všechny. Původní Dněpropetrovsk ke Grigoriji Petrovskému, který byl jedním z hlavních vykonavatelů stalinského teroru na Ukrajině, starší Jekatěrinoslav k imperátorce Kateřině Veliké, a ještě starší Novorossijsk k ruské expanzi.
Právě tady by se za normálních okolností odehrála odveta, která následuje týden po prvním zápase v pražském Edenu (ten se hraje teď ve čtvrtek od 19 hodin). Ale neodehraje. Dnipro je dnes příliš blízko frontové linii, vzdušnou čarou jen něco přes sto kilometrů, a opakovaně je také terčem raketových útoků, které si tu od začátku války vyžádaly desítky obětí. Ten poslední proběhl před méně než dvěma týdny.
Dnipro-1 tak své domácí zápasy hraje v Užhorodu, na západní hranici Ukrajiny, a většinu času tráví tým v Košicích, které jsou vzdálené necelé dvě hodiny cesty. Tam jeho evropská utkání hostí napůl dokončená Košická futbalová aréna pro necelých 6000 diváků.
I když je Dnipro-1 zcela nový klub, symbolicky se opírá o bohatou fotbalovou tradici jednoho z nejúspěšnějších celků v historii Ukrajiny. Fotbalový klub Dněpr (pro snazší rozlišení budu pro původní klub používat ruský přepis názvu) je dvojnásobným mistrem Sovětského svazu z 80. let – tedy z doby, kdy měl na domácí scéně silnou konkurenci v podobě především legendárních týmů Dynama Kyjev.
Jak vidí český tým v Dánsku? Jako soupeře, přes kterého by se mělo postoupit — ale rozhodně ne snadno. Dánská média před baráží nejvíc zmiňují Schicka, standardky a faktor nového trenéra Miroslava Koubka. A vyjádřil se i dánský trenér Sparty…
Když se česká reprezentace dostala naposledy na mistrovství světa, vedla její cesta přes úspěšnou baráž s Norskem. O čtyři roky dřív přitom selhala proti Belgii, a to navzdory roli favorita. Příběh dvou baráží, mezi nimiž leží slavné Euro 2004, připomíná sílu i křehkost tehdejší zlaté generace.
Newsletter Kopačky je tentokrát hodně sparťanský, protože tahle sezona ženského fotbalu je v Česku rudá.
Staňte se předplatiteli Football Clubu a odemkněte si všechny prémiové texty!
