Dnipro je čtvrté největší město Ukrajny, co do počtu obyvatel jen o něco málo menší než Praha. Dodnes je možné i v některých zmínkách narazit na jeho starý název Dněpropetrovsk – ten se ovšem přestal používat v roce 2016 v rámci obří vlny přejmenovávání, která mělo Ukrajinu zbavit sovětského (tedy ruského) dědictví. Jen v samotném Dnipru bylo v té době přejmenováno přes 250 ulic, náměstí, parků nebo dalších míst.
Dosavadní názvy města přitom odkazovaly k Rusku všechny. Původní Dněpropetrovsk ke Grigoriji Petrovskému, který byl jedním z hlavních vykonavatelů stalinského teroru na Ukrajině, starší Jekatěrinoslav k imperátorce Kateřině Veliké, a ještě starší Novorossijsk k ruské expanzi.
Právě tady by se za normálních okolností odehrála odveta, která následuje týden po prvním zápase v pražském Edenu (ten se hraje teď ve čtvrtek od 19 hodin). Ale neodehraje. Dnipro je dnes příliš blízko frontové linii, vzdušnou čarou jen něco přes sto kilometrů, a opakovaně je také terčem raketových útoků, které si tu od začátku války vyžádaly desítky obětí. Ten poslední proběhl před méně než dvěma týdny.
Dnipro-1 tak své domácí zápasy hraje v Užhorodu, na západní hranici Ukrajiny, a většinu času tráví tým v Košicích, které jsou vzdálené necelé dvě hodiny cesty. Tam jeho evropská utkání hostí napůl dokončená Košická futbalová aréna pro necelých 6000 diváků.
I když je Dnipro-1 zcela nový klub, symbolicky se opírá o bohatou fotbalovou tradici jednoho z nejúspěšnějších celků v historii Ukrajiny. Fotbalový klub Dněpr (pro snazší rozlišení budu pro původní klub používat ruský přepis názvu) je dvojnásobným mistrem Sovětského svazu z 80. let – tedy z doby, kdy měl na domácí scéně silnou konkurenci v podobě především legendárních týmů Dynama Kyjev.
Slavia má jako český šampion jistou účast v Lize mistrů v příští sezoně. Pojďme se podívat, jaké soupeře může dostat podle aktuální situace v národních ligách i evropských pohárech. Dvacet účastníků z celkových 36 už je teď jistých.
Slavia má další titul. Zasloužený, dominantní, ale možná nejméně euforický ze všech. Český trůn drží pevně, jenže za ním se kupí otázky: mdlá Evropa, disciplína lídrů, konflikt s fanoušky i nutnost najít ofenzivní kvalitu pro další útok na výhru v Lize mistrů.
Tomáš Chorý ve Slavii končí a jedna z logických otázek zní: může se vrátit tam, kde byl doma? Adolf Šádek dal v rozhovoru pro podcast Kudy běží zajíc jasně najevo, že fotbalově by takového hráče bral hned. Jenže právě u Chorého už fotbal není jediná věc, kterou musí klub řešit.
Staňte se předplatiteli Football Clubu a odemkněte si všechny prémiové texty!
