Z balkonu svého bytu ve čtvrtém patře vysokého šedivého domu na mě Guy Kokou Acolatse vykřikuje své vstupní kódové číslo. Dům bez sebemenšího půvabu stojí na pařížském předměstí Saint-Denis, nedaleko Stade de France.
„Pojď nahoru, kde jsi byl? Čekám na tebe! Máš štěstí, že jsem ještě doma, už jsem se chtěl jít projít.“ Že jej všichni sousedi a kolemjdoucí slyší, mu očividně vůbec nevadí. Neznáme se, vidíme se poprvé v životě, ale „budeme si tykat, že jo?“. Ujišťuje se, když už k němu dojdu celý udýchaný a on mi podává ruku. Já mu budu celou dobu vykat. Neumím to jinak. Bohužel. Je to ale nepodstatné.
Monsieur Guy, jak mu všichni místní ve čtvrti říkají, si prý v životě nikdy příliš starosti nedělal. „Tak to v žádném případě. Jinak bych tu dnes nežil,“ potvrzuje mi později s hlasitým smíchem dnes už osmasedmdesátiletý pán. Zvědavá paní sousedka na chodbě se také směje. „Pán je novinář? Tak mu, prosím, tu jeho fotku hezky opravte ve Photoshopu, ať Monsieur Guy dobře vypadá.“ „To ano,“ oplácí jí. „Hlavně s pěkně tlustým nosem negra.“ Směje se, i když na začátku své profesionální kariéry to slovo slyšel snad několiksetkrát.
Další víkendové analýzy na zápasy mistrovství světa klubů a Eura jedenadvacítek jsou tady. Tentokrát jsme se zaměřili i na střelecké výkony kanonýrů.
Láká sázkaře víc mistrovství světa klubů, nebo Euro U21? Proč je pro ně Leo Messi stále modla? Jak se sázelo na popravu české repre v Chorvatsku? A existuje v téhle branži vůbec okurková sezona? Přečtěte si rozhovor s bookmakerem Betana Jakubem Vilikusem.
Newsletter Přímák vás tentokrát vezme do Ústí nad Labem za svérázným majitelem tamního druholigového nováčka. Chce víc.
Staňte se předplatiteli Football Clubu a odemkněte si všechny prémiové texty!
