Nutnost udržitelnosti a šetrného nakládání s přírodními zdroji se postupně prolíná celou společností a poslední dobou hodně rezonuje i ve sportu, potažmo ve fotbale. Kluby mají na své okolí velký vliv, a zvláště ty největší profesionální organizace plní v rámci jednotlivých komunit důležitou společenskou roli. Výrazné aktivity v kontextu české první ligy dělají na Spartě a v Teplicích – oba kluby si nechaly zanalyzovat, jak nakládají s odpady, přemýšlí o šetrnějších způsobech fungování klubové infrastruktury i logistiky. Právě proto jsme do pokračování našeho podcastu pozvali Irenu Smetanovou, manažerku komunitních projektů a předsedkyny správní rady nadačního fondu AC Sparta Praha, a Martina Kovaříka, ředitele marketingu a komunikace a předsedu správní rady nadačního fondu FK Teplice.
Nadace Tipsport se věnuje hlavně tématům udržitelnosti, rozvoji svého domovského regionu Berounska a podpoře demokratických hodnot. Grantovými výzvami podporuje ekologické projekty, kvalitní výsadby stromů a péči o ně po celé republice nebo rozvoj občanského a neziskového sektoru na Berounsku. Stojí mimo jiné za projekty Tipsport pro legendy, Zaměstnanecký solidární fond nebo Sport bez odpadu.
V novém dílu se budeme bavit nejen o tom, jak lépe dbát na životní prostředí. Zaměříme se i na různé druhy služeb a pomoci, které jsou poskytovány potřebným a můžou prospívat spoustě lidí. Jak se dá podporovat diverzita a inkluze? Jak zprostředkovat fotbalový zážitek handicapovaným? A jaké jsou další aktivity klubů v oblasti CSR?
Pro Spartu i Teplice je důležité „konání dobra“, byť to může působit jako klišé, ochrana životního prostředí, materiální pomoc potřebným i sociální činnost sledovaných organizací, jakými prvoligové fotbalové kluby jsou, je nesmírně důležitá.
Přejeme vám inspirativní poslech!
Messi proti Ronaldovi. Guardiola proti Fergusonovi. Barcelona proti Manchesteru United. Finále Ligy mistrů 2009 mělo být soubojem dvou fotbalových světů. Nakonec z něj byla noc, po které se Evropa začala dívat na fotbal trochu jinak.
Baník to nakonec nejspíš zvládne, ale vlastně potvrzuje, že ani velké kluby nejsou imunní proti pádu. Juventus, River Plate, Schalke, Hamburg nebo Atlético Madrid ukazují, že sestup může být výsledkem sportovní bídy, dluhů, zákulisních skandálů i chaotického řízení. A cesta zpátky mezi elitu často bolí ještě víc.
Martinu Frýdkovi je 34 let, v řeckém Arisu mu končí smlouva a zatím neví, kde bude hrát příští sezonu. Hlavu si z toho ale nedělá. Na řecký organizovaný chaos si zvykl – a stejně prakticky přistupuje i k penězům. Tady je jeho plán na dobré živobytí i po hráčské kariéře.

