Prozatím nejvýraznější transfer tohoto léta v české lize mění pohled na předsezónní plány Sparty. Příchod trenéra Briana Priskeho a předchozí posily vypadaly spíše na počátek dlouhodobějšího projektu.
Jan Kuchta situaci zásadně mění. Zatímco ostatní posily přišly na pozice, kde Sparta zásadní posílení potřebovala, na hrot měla do té doby jasnou jedničku v Tomáši Čvančarovi, jehož pozice byla na jaře takřka neochvějná. Teď má konkurenci v podobě aktuálního českého útočníka číslo 2, který je hráčem rovnou do základu.
Kuchtův přestup není jen o zalepení díry v sestavě, ale jde o významný krok směrem k okamžitému úspěchu, který navíc není úplně levný. Podle zpráv z médií roční hostování Spartu vyjde na jeden milion eur (25 milionů korun) a následně si ho Sparta bude moci pořídit na přestup za další čtyři miliony eur (100 milionů korun).
Čvančara v pozici hlavního hroťáka nezklamal, na jaře vstřelil jen v lize sedm gólů a ukázal svůj obrovský potenciál a herní všestrannost. Často se ve hře zapojoval i v nižších prostorech, nabíhal si mezi řady soupeře a tímto způsobem načal mnohé nebezpečné akce svého týmu. K tomu se občas přesunul i na křídlo, kde si místy měnil pozici s Adamem Hložkem.
Na Letnou před Kuchtou v aktuálním přestupovém období mířily posily na pozice, kde bylo posílení nezbytné. Jan Mejdr a Jaroslav Zelený významně vyztužili kraje obrany a druhý jmenovaný je navíc doposud chybějící levonohou alternativou za stopera Dávida Hancka. Kryštof Daněk rozšířil sparťanské varianty do vzácného pravého meziprostoru (v české lize nedostatečně obsazovaná oblast mezi lajnou a středem hřiště, kde se Daněk často pohybuje) a na pravé křídlo. S týmem už trénuje nový playmaker Lukáš Sadílek, který by měl společně s návratem Jana Fortelného pomoci s přestavbou zálohy.
Tomáš Čvančara má předpoklady pro úspěch, ale stále je mu teprve 21 let. Jeho nízký věk se projevuje mimo jiné v místy nedokonalé koordinaci těla, při technických nedostatcích a také v tom, že není úplně čitelný pro spoluhráče.
U útočníků často probíhá významný krok výš někdy kolem 24 let, kdy už se svými přednostmi umějí vzhledem k načerpaným zkušenostem na hřišti zacházet. Jan Kuchta ve svých 25 letech už tento krok udělal a je hotovým hráčem. Na rozdíl od mladšího útočníka je u něj prakticky jasné, jakým způsobem se bude na hřišti pohybovat. Pro Čvančaru může být v mnoha aspektech vzorem, vedle kterého může mít větší klid na růst. Spartě Kuchta zase přináší určitou míru jistoty, která se jí bude v současném období plném změn hodit.
Brian Priske dříve využíval rozestavení se dvěma útočníky (převážně šlo o 4-3-1-2, neboli diamant), na stole je tak i varianta, ve které by na hřišti působili oba. V takovém případě může přijít vhod dosavadní neukotvenost Čvančary, který by mohl plnit roli druhého útočníka. Na druhou stranu Kuchta v tomto rozestavení příliš zvyklý nastupovat není a Čvančara se v něm pohyboval prakticky pouze v půlroce pod Radoslavem Kováčem v Opavě.
Kuchtovy schopnosti se perfektně rozprostírají do všech herních fází. Ať už je to postupný útok, obranná činnost nebo brejky, vždy svému týmu dává možnost, jak být aktivní. Jakmile soupeř získá míč, je útočník okamžitě schopný napadat a přináší velmi nepříjemný všetečný styl, který málokterý obránce dokáže naplno zvládnout. Kuchta je zároveň výborný v dohrávání některých na první pohled ztracených situací a jeho přirozená agresivita často strhne celý tým k aktivitě.
Z hlediska presinku je sice relativně podobný Čvančarovi, i v napadání se však projevují jeho větší zkušenosti a málokdy propadává. Přes účinný presink je Kuchta často schopný vytvořit útočné akce i ze zcela nečekaných situací. Tato schopnost je propojena s jeho druhou významnou zbraní, kterou je konzistentní pohyb směrem od balonu. Kuchta je excelentní v nábězích za obranu a svému týmu nabízí neustálou možnost dlouhého míče.
Jakmile takový pas není zcela dokonalý nebo útočníka nezastihne v ideálním náběhu, nabízí se opět jeho schopnost napadat, přičemž do presinku může následně přejít celý tým. Kuchta takto zjednodušuje hru svého týmu a umožňuje mu přeskakovat postupnou rozehrávku v případě většího tlaku od soupeře. Zároveň představuje unikátní hrozbu pro situace, kdy tým získá míč a soupeř není dokonale zformován. Typickou ukázkou byla jeho krásná branka proti Španělsku v Edenu.
Pokud by Sparta chtěla obléhat soupeřovu branku, což je ostatně něco, co ji ve většině zápasů v lize čeká, málokterý útočník jí nabídne tak efektivní pohyb ve vápně. Kuchta je i na soupeřově polovině aktivní a neustále se nabízí náběhy za obrannou linii a do vápna. Zároveň je na něj velký spoleh z hlediska poziční hry a spoluhráči si mohou být takřka vždy jisti, že ho naleznou při centrech do vápna.
V hlavních zbraních novopečeného sparťana je znát stálost a jistota, Kuchta ví, co a proč dělá. Útočníkovi silné stránky jsou dobře propojené a dohromady vytvářejí komplexního hráče, na kterém se dá postavit zcela konkrétní herní styl.
Priske se o Kuchtu pokoušel, už když působil v Antverpách a není to náhoda. Trenér v zápasech belgické ligy často používal urostlého Michaela Freye, který je svou zarputilostí českému reprezentantovi podobný. Kuchta je však o dost mobilnější a mohl tak být alternativou, která by se rychle útočícímu týmu dánského trenéra velmi hodila. Frey má velmi dobrou hru zády k brance, kde Kuchta tak jistý není. Ale vyloženě o slabinu také nejde, potřebné základy pro tento herní styl má, což také nedávno potvrdil v reprezentaci.
Priske vyžaduje od útočících hráčů výrazné napadání, což je Kuchtova specialita. Trenérovi přitom může sedět i hráčova odhodlanost dohrávat jakoukoli situaci, která v expanzivních týmech zakládajících si na vysokém presinku nesmí chybět. Antverpy pod Priskem ztrácely poměrně dost míčů, protože útočily často nesmírně rychle. Kuchta trenérovi pomůže na ztracený míč okamžitě vytvořit tlak.
Pravděpodobně nejdůležitější otázkou tohoto přestupu je hráčova mentalita a schopnost trenéra se popasovat se složitou situací dvou útočných kohoutů na jednom smetišti. Mladší „opeřenec“ Čvančara je stále velmi mladý a může se od Kuchty lecco naučit a zároveň s ním soupeřit. Je na obou, jak se s novou situací popasují. Dánský stratég také už jednou zájem o Kuchtu projevil, což do jisté míry vypovídá o jeho odhodlanosti s ním pracovat. Měl by vědět, do čeho jde.
Příchod Kuchty vypadá z pohledu Sparty jako famózní tah, který může z taktického hlediska těžko skončit neúspěchem. Nový hráč výrazně mění realitu rozložení sil v české lize a z letenských dělá automaticky mnohem vyspělejší tým. Na Letné si budou přát, aby to byl tým vítězný. Pokud Sparta zvládne Kuchtu mimo hřiště, může s ním dokázat velké věci.
Obálka od Ilony Polanski prozrazuje, že řešíme ženský fotbal. Druhý tematický blok je o vlastnictví klubů.
Největší skandál v historii světových šampionátů. Velmi přátelský zápas západního Německa s Rakouskem sebral v roce 1982 Alžírsku šanci na historický úspěch. Ale aspoň vedl ke změně pravidel, a tak se teď díky němu základní skupiny hrají férovějším způsobem – poslední zápasy mají výkop ve stejný čas.
Šéf Slavie Jaroslav Tvrdík láká Pavla Nedvěda po konci v Juventusu do Slavie. Oba se znají například z cesty s Milošem Zemanem do Číny.
Akcie Juventusu v reakci na náhlý konec vedení klubu prudce padaly. Pro klub jde o další špatnou zprávu po pandemii a krachu projektu Superligy.
